„Podporujeme všechna opatření vedoucí k efektivnějšímu zvýšení zastoupení českých potravin na pultech obchodů a ve veřejném stravování. Novela nestanovuje povinný podíl pro všechny potraviny prodávané v rámci maloobchodu a navíc se povinné podíly týkají jen základních vybraných potravin z krátkých dodavatelských řetězců určených vyhláškou,“ řekl MF DNES prezident Agrární komory Jan Doležal.
Potravinová soběstačnost znamená svobodu, říká šéf Zemědělského svazu |
Kvóty by se měly dotknout zhruba 130 potravin, jejichž suroviny v Česku lze pěstovat a chovat. Mezi ně patří třeba hrách a čočka, hovězí nebo vepřové maso, margaríny, bujony, chléb, bylinné čaje, sladké sušenky, některé ovoce, ořechy či mouka.
Od příštího roku by podle novely mělo být 55 procent těchto potravin ve velkých prodejnách z české produkce. Každý rok by se tato kvóta zvyšovala o tři procentní body až do roku 2028, kdy má být v regálech obchodníků v případě vybraného zboží 78 procent českých produktů.
Kritici však upozorňují, že návrh není v souladu s právem Evropské unie.
„Jsme na společném na trhu. Bude to jen generovat to, že budou v jiných státech a v jiných oborech přijímat obdobná opatření. Jestliže je Česká republika na vývozu závislá, tak je to katastrofální řešení,“ říká Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství.
Podle něj jsou už dnes v některých komoditách dva nebo tři velcí výrobci. „Nastavením kvót bude další tlak, nikoliv na zpestření, ale na unifikaci, a tím pádem způsobí zhoršení kvality a ceny. Malým zemědělcům to rozhodně nepomůže,“ dodává.
Podle Doležala však změna zákona ke zdražování nepovede. „Výkupní ceny zemědělských výrobců i průmyslových výrobců jsou v Česku dlouhodobě nízké. Problém je v nastavení obchodní přirážky řetězců,“ míní šéf Agrární komory.
Řetězce mají pochybnosti, družstva jsou pro
Pochybnosti o přínosu novely mají i obchodní řetězce. „Směřuje proti spotřebitelům a povede k velkému snížení sortimentu. Ve velkém množství základních potravin nejsme soběstační, například produkce vepřového masa v ČR činí pouze 40 procent. U ovoce a zeleniny zas vůbec není zohledněna sezónnost,“ říká mluvčí Kauflandu Renata Maierl.
Naopak družstva novelu vítají. „Na rozdíl od velkých řetězců tak s novelou zákona o potravinách nemáme problém. Oproti ní se snažíme rozlišovat, zda byl produkt v Česku pouze vyroben (například i firmou se zahraničním původem) nebo zda za ním stojí výrobce s českými vlastníky. Prosazujeme, aby v tuzemských obchodech byl 80% podíl zboží vyrobeného v Česku, u zboží vyrobeného v Česku firmami s českými majiteli pak preferujeme podíl 50 procent,“ řekl předseda Družstva CBA Roman Mazák.
Ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň považuje potravinové kvóty jen za hru o čas. „Je nabíledni, že je evropské soudy sestřelí coby porušení pravidel jednotného trhu. Jde jen o to, do kdy to stihnou. Mezitím však všichni prodejci budou zbytečně utrácet za změny systémů nákupu, kontroly,“ uvedl na twitteru.
• Potravinové kvóty jsou jen hrou o čas.
• Je nabíledni, že je evropské soudy sestřelí coby porušení pravidel jednotného trhu. Jde jen o to, do kdy to stihnou.
• Mezitím však všichni prodejci budou zbytečně utrácet za změny systémů nákupu, kontroly.
• A stát za další kontroly https://t.co/1ZABnv59jf
Proti novele se ozvalo i osm zemí Evropské unie v dopise předsedovi sněmovního zemědělského výboru Jaroslavu Faltýnkovi. Podle velvyslanců Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Rakouska a Belgie a zástupců velvyslanců Polska a Španělska, kteří dopis podle Hospodářských novin podepsali, jde o jasnou diskriminaci zahraničních výrobků, která je na jednotném trhu v unii nepřípustná.
Novela nyní míří do Senátu.
