Po stopách Hitlerovy dálnice na Malé Hané

  6:00
Kdyby Hitler prohrál u Stalingradu až o několik let později, svištěly by dnes napříč Moravou od jihu na sever kolony aut. Historie však rozhodla jinak a z "transmoravské" dálnice zbyla jen zarůstající torza mostů a mohutných náspů.
Některé mostní konstrukce Hitlerovy dálnice byly navrženy v honosném antickém stylu.

Některé mostní konstrukce Hitlerovy dálnice byly navrženy v honosném antickém stylu. | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Při toulkách naší krajinou se mnohdy setkáváme se zbytky nepoužívaných komunikací. Některé kdysi fungovaly a dnes zarůstají trávou, jiné nebyly vůbec z různých důvodů dokončeny.

Nejznámější a "nejvelkolepější" nedokončenou silnicí v Česku je takzvaná Hitlerova dálnice, jejíž trasu lze dobře sledovat severně od Brna v krajině Boskovické brázdy neboli Malé Hané.

Její linii, kterou zaznamenává každá podrobnější turistická mapa, lze použít jako vodítko pro plánování nevšedního cykloturistického výletu.

Těleso dálnice totiž vede volnou venkovskou krajinou, stranou dnešních hlavních dopravních tepen, málo navštěvovaným regionem s mnoha historickými památkami a přírodními zajímavostmi, o jejichž existenci se moc neví.

Hitlerova dálnice
Železniční nadjezd Hitlerovy dálnice u Velkých Opatovic

Moravský Panamský průplav

Pro pochopení smyslu stavby zvané lidově Hitlerova dálnice je třeba si představit geografickou situaci v roce 1939.

Protektorát Čechy a Morava představoval z hlediska nacistů "cizorodý" klín sevřený německy mluvícími oblastmi na západě, severu i jihu.

Nejužší místo tohoto klínu mezi Orlickými horami a Brnem v délce 65 km mělo být proto přeťato nově vybudovanou dálnicí, která by spojila dvě významná města Vídeň a Vratislav a navázala tím na již existující systém autostrád v Rakousku a Prusku.

Příhodný terén nabízela zejména protáhlá sníženina Boskovické brázdy, táhnoucí se v příhodném směru sever - jih.

Mapa Brna a silnice R43
Hitlerova dálnice měla spojovat rakouskou Vídeň s Polskou Vratislaví (Wroclaw) a měla mít 320 km

V době svého plánování měla Hitlerova dálnice velký strategický význam. Uzavírala infrastrukturu německy mluvících oblastí v jeden celek a protínala území, které ještě nebylo pod německým vlivem.

Procházela také kolem významného zbrojního centra v Brně a byla zároveň předmostím pro případnou expanzi na východ.

Zajímavé je, že vybudování exteritoriální dálnice si vynutil Hitler již jako součást mnichovské dohody v září 1938.

Plán počítal s tím, že se Československo vzdá ve prospěch Německa pruhu území podobně jako Panama postoupila Spojeným státům americkým území Panamského průplavu spojujícího Atlantský a Tichý oceán.

Dálnice měla být součástí Německa, takže by Němci nepotřebovali žádný pas. Českoslovenští občané by směli používat dálnici také, ale najíždět by mohli jen na několika výjezdech, kde měly být celnice.

Finanční zajištění stavby, dopravní policii a celní službu mělo zajistit Německo, některé úseky měly vybudovat československé firmy, československá vláda měla poskytnout zdarma veškeré pozemky.

Profil dálnice byl stanoven na 28,5 m, což odpovídalo parametrům běžných dálnic v tehdejším nacistickém Německu.

Hitlerova dálnice
Zbytky Hitlerovy dálnice u Rozdrojovic

Mosty v antickém stylu

Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938, a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce.

Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava došlo k dalšímu urychlení, takže stavět se začalo 11. dubna 1939. Koncem roku 1940 se počítalo se zprovozněním 65 km, které protínaly protektorát.

V prvním roce stavba probíhala velmi svižně. Na řadě míst začaly růst mosty, náspy a další objekty. Dálnice dávala jasně najevo, kdo je v Evropě pánem. Některé mostní konstrukce byly dokonce navrženy v honosném antickém stylu.

Jihozápadně od Brna a u Jevíčka vznikaly "dálnicové" pracovní tábory. Například ve Vísce u Jevíčka je pohřbeno přes sto čtyřicet ruských zajatců, kteří na dálnici pracovali a zemřeli na epidemii tyfu. V Městečku Trnávka se zachoval jeden původní domek, zbytek byl přeměněn na dětský tábor.

Válečné neúspěchy a hospodářské potíže však Němce donutily koncem dubna 1942 stavbu přerušit. K jejímu obnovení už vzhledem k výsledku druhé světové války v Evropě pochopitelně nedošlo.

Mapa Brna a silnice R43
Torza Hitlerovy dálnice najdete u Kuřimi, Jevíčka, Trnávky a Velkých Opatovic. Na mapě je vidět projekt rychlostní silnice, která trasu Hitlerovy dálnice kopíruje.

Až do konce války však hlídala staveniště německá armáda. Po roce 1945 bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala.

Nedokončená dálnice pak chátrala, s její výstavbou se již nepočítalo. V současnosti je těleso Hitlerovy dálnice využíváno jen na krátkých úsecích: například ve 4,7 km dlouhém úseku mezi Bystrcí a Veselkou a v 1,5 km dlouhém úseku na odbočce ze svitavské silnice směrem do Boskovic.

Některé dnešní dopravní koncepce však počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.

Než zmizí klidná venkovská krajina

Zbytky Hitlerovy dálnice jsou především němou připomínkou nenaplněných velikášských plánů a promrhané lidské energie. V dnešní krajině působí bizarně a nepochopitelně.

Putování kolem betonových mostů a náspů, po nichž nikdo nikdy nejezdil, však nepostrádá punc objevitelského vzrušení.

Po stopách Hitlerovy dálnice se jede nejlépe na kole, přičemž trasu lze naplánovat do několika samostatných výletů či etap. Cestou přitom můžete navštívit řadu turistických zajímavostí v blízkém okolí.

Zároveň máte možná jednu z posledních šancí poznat krajinu Boskovické brázdy nebo chcete-li Malé Hané ve venkovsky klidné podobě, protože zanedlouho se do ní asi zakousnou buldozery a začne výstavba rychlostní silnice R43, která spojí Jihomoravský a Pardubický kraj.

Hitlerova dálnice
Mostní pilíř Hitlerovy dálnice u Brněnské přehrady sloužil v minulosti jako lezecká stěna horolezcům

Pozůstatky Hitlerovy dálnice

Patrně nejvýraznějším pohrobkem nedokončeného dálničního díla je pozoruhodný betonový pilíř, který ční ze svahu v bezprostřední blízkosti hráze Brněnské přehrady.

Před rokem 1990, kdy u nás ještě nebyly cvičné lezecké stěny, sloužil betonový pylon jako tréninková i závodní lokalita horolezcům.

Severně od Brněnské přehrady lze sledovat zbytky dálnice u Rozdrojovic, Jinačovic a Kuřimi. V kopcovitém terénu mezi Kuřimí a Černou Horou stopy chybí, protože se tady vůbec nezačalo stavět.

Průběh trasy však prozradí některé současné mapy na internetu, které totožně s Hitlerovou dálnicí naznačují ještě neexistující těleso rychlostní komunikace R43, o jejíž přesný průběh se vedou spory, zvláště v Brně.

Další četné pozůstatky Hitlerovy dálnice se objevují v okolí Boskovic, odkud se táhnou v souvislé linii přes Jevíčko až k Městečku Trnávka.


Může se hodit 


Mapy
1 : 50 000 KČT č. 50 – Svitavsko
1 : 50 000 KČT č. 85 – Okolí Brna, Svratecko

Zajímavosti z okolí Hitlerovy dálnice

Krkatá bába - v kopcovité krajině mezi Kuřimí a Černou Horou, v romantickém údolí potoka Lubě (2 km jižně od stejnojmenné obce) narazíte na ceduli chráněné přírodní památky. Vlevo ve svahu se zakrátko nato objeví načervenalá slepencová skála tvarovaná do podoby lidské hlavy, které se říká Krkatá bába. Kromě hlavy na ní rozeznáte dlouhý krk a při troše fantazie i nos. K bližší prohlídce je však zapotřebí vydrápat se po strmém chodníčku nahoru do svahu. Neobvyklý skalní útvar vznikl přirozenými zvětrávacími pochody nestejnoměrně odolných partií hornin. Z přírodovědného hlediska je mimořádně cenný a na Moravě velmi vzácný a ojedinělý. Nejlepší roční dobou pro jeho zhlédnutí je zima nebo jaro, kdy okolní stromy nemají listí. Právě v těsné blízkosti Krkaté báby má vést rychlostní silnice R43.

Hrad Cimburk - zbytky rozsáhlé zříceniny stojí na výrazném kopci nad Městečkem Trnávka. Skládá se ze dvou částí: starší, severněji ležící na oválném pahorku, byla založena začátkem 14. století. Zachovalo se zde torzo vysoké zdi, patřící patrně paláci, kromě toho také zbytky klenutých sklepů, které mohou být v případě nouze využity jako úkryt. Mladší, jižní část hradu byla postavena koncem 15. století jako předhradí. Zajímavé je, že v celém areálu není žádná věž a její přítomnost nezaznamenaly ani archeologické výzkumy. Roku 1776 Cimburk vyhořel a zpustl. Ve 20. století hradní areál částečně ožil díky letnímu divadlu, jehož zbytky jsou dodnes patrné v hradním příkopu.

Boskovice - historické město s mnoha památkami, centrum kraje Malá Haná. Hrad, zámek, židovský hřbitov, westernové městečko.

Jevíčko - nevelké město v zapomenutém kraji Malé Hané  s velmi dobře zachovalým středověkým půdorysem.

Lysice - veřejnosti přístupný zámek.

Černá Hora - pivovar a monumentální zámek, sloužící jako sociální ústav.

Drásov - několik desítek metrů dlouhá úzkorozchodná železnice na soukromé zahradě v provozu pro veřejnost každou první neděli v měsíci. Atrakce pro děti.

Nádraží Praha Vršovice

Nejčtenější

Jak jsme jezdili do Jugoslávie. Cesta k moři, které už dneska mladí neuvěří

Přeji dnešním mladým lidem, že mohou jet prakticky kdykoli a kamkoli. Naše generace to měla mnohem a mnohem složitější. Když někomu mladému vyprávím o našich cestách do Jugoslávie, tak jen nevěřícně...

Koupání, pohoda, krásná příroda. Prozkoumejte nejkrásnější jezera Evropy

Jezer, která mají rozlohu aspoň jeden hektar, se v Evropě nachází přes půl milionu. A těch menších je ještě víc. Vybrat z nich od severu na jih a od východu na západ ta nejhezčí? To snad ani nejde....

OBRAZEM: Dovolená jako žádná jiná. Balaton lákal turisty i v 19. století

Balaton je největší jezero ve střední Evropě a také je jedním z největších přírodních klenotů Maďarska. Místní mu říkají Magyar tenger – Maďarské moře. Množství turistů u jezera začalo poprvé výrazně...

Nejstarší les, největší hrad i dokonalé město. Kam v létě v Polsku na výlet

Léto u našich polských sousedů nemusí být nuda. Zatímco města nabízejí přes léto bohatý kulturní program, národní parky, jezera i mořská pobřeží lákají na ničím nerušený odpočinek, mírné teploty a...

Dovolená za socíku. Jak a kam se jezdilo k moři za totality

Sbalit batoh, plavky, sandály, sluneční brýle a vyrazit podle libosti třeba do Egypta, na asijské pláže či ještě dál? Před rokem 1989 to byl pro nás prakticky nesplnitelný sen. Přesto jsme už tehdy...

Příroda, památky i gastronomie. Proč Češi objevují Gruzii

Relativně malá asijská země se stává stále častějším turistickým cílem. Pomáhají tomu i přímé lety z Prahy. Většina lidí přijíždí kvůli horským trekům a často jsou překvapeni, jaké pláže a relaxační...

17. června 2025

Barevná nádhera. Ravenna a její mozaiky jsou skanzenem posledních císařů

Premium

Ravenna zůstává pro většinu turistů tak trochu ve stínu slavnějších italských měst. Přitom se může pochlubit unikátním souborem raně středověkých památek, jaký nenajdete nikde jinde na světě. Ve svém...

17. června 2025

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

Aktualizujeme

Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po celý rok vám budeme přinášet aktualizovaný seznam železniční akcí. Můžete si vybrat mezi motorovými...

1. září 2021,  aktualizováno  16.6 22:55

Taje francouzské Riviéry. Chudá ves Cannes, ostrov tajemného vězně i vynálezy

Premium

Akty v kostele, vlak v kině a sport, u kterého se nemusíte hýbat – francouzská Riviéra má v rukávu nejedno překvapení. Asi by se nad tím podivoval zdejší nejslavnější vězeň se železnou maskou i...

16. června 2025

Užijte si cestování jinak. Dvacet tipů na pohodovou dovolenou s obytňákem

Cestování obytným autem je aktuálně jeden z nejvýraznějších turistických trendů, uchyluje se k němu i řada lidí, kteří by o tento způsob dovolené před pár lety ani nezavadili. Pojďme si vysvětlit...

16. června 2025

Po smrti Hanče se lidé hor začali zase bát, líčí historik život v Krkonoších

Premium

Krkonoše. Nejvyšší české hory, které odedávna přitahují zástupy poutníků, turistů i sportovců. Jak je vnímali naši předkové? A co nás na nich uchvacuje dnes? Jak vypadaly výpravy prvních turistů?...

15. června 2025

Evropa, jak ji neznáte. Španělské národní parky umí opravdu překvapit

Země k uzoufání vyprahlá, vysušená úpalným sluncem? To možná platí pro většinu Španělska, ale jeho národní parky se tomu popisu výrazně vymykají. Chráněná území na pevnině i ostrovech překvapují svou...

15. června 2025

VIDEO: Žigulíky řádí v ulicích Varny. Retro výlet do socialismu v Bulharsku

Dnes by taková atrakce nebyla možná. Dvojice žigulíků s nápisy Autorodeo a Tempo se v sedmdesátých letech 20. století prohání bulharskou Varnou a jejich posádky předvádějí kaskadérské kousky přímo v...

15. června 2025

Vydejte se na cyklovýlet po Olomoucku. Čeká vás šest tras plných krás

Olomouc se může pyšnit hustou sítí cyklostezek. Hanáci kolo s oblibou využívají i na cesty do práce. Díky rovinatému terénu se snadno a ekologicky dostanete skoro všude. Olomouc je také dobrým...

14. června 2025

Autem do Itálie na vlastní pěst. Tipy, jak projet bez stresu a zdržení

Cesta autem do Itálie je skvělý způsob, jak si užít flexibilitu při objevování krás této temperamentní země. Abyste si užili sluncem zalité pláže, historická města a tu nejlepší pizzu, je třeba celou...

14. června 2025

Nádherný dubový les vypěstovali ve Švédsku kvůli válce. která nenastala

Na nenadálé situace je Švédsko dobře připraveno. Svůj potenciál k rozvoji vojenského námořnictva nechává vytrvale růst poslední dvě století. A jak že to celé souvisí s rodinnými výlety a cyklostezkou...

14. června 2025

KVÍZ: Jak dobře znáte strašidla a přízraky v Česku?

Soutěž

Bubáci, strašidla, přízraky, bílé paní nebo třeba i Jožin z Bažin. Bájných strašidelných postaviček je v Česku plno a určitě jste o nějaké takové bytosti přinejmenším slyšeli i vy. Znáte ty...

vydáno 14. června 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.