Při toulkách naší krajinou se mnohdy setkáváme se zbytky nepoužívaných komunikací. Některé kdysi fungovaly a dnes zarůstají trávou, jiné nebyly vůbec z různých důvodů dokončeny.
Nejznámější a "nejvelkolepější" nedokončenou silnicí v Česku je takzvaná Hitlerova dálnice, jejíž trasu lze dobře sledovat severně od Brna v krajině Boskovické brázdy neboli Malé Hané.
Její linii, kterou zaznamenává každá podrobnější turistická mapa, lze použít jako vodítko pro plánování nevšedního cykloturistického výletu.
Těleso dálnice totiž vede volnou venkovskou krajinou, stranou dnešních hlavních dopravních tepen, málo navštěvovaným regionem s mnoha historickými památkami a přírodními zajímavostmi, o jejichž existenci se moc neví.
Železniční nadjezd Hitlerovy dálnice u Velkých Opatovic
Moravský Panamský průplav
Pro pochopení smyslu stavby zvané lidově Hitlerova dálnice je třeba si představit geografickou situaci v roce 1939.
Protektorát Čechy a Morava představoval z hlediska nacistů "cizorodý" klín sevřený německy mluvícími oblastmi na západě, severu i jihu.
Nejužší místo tohoto klínu mezi Orlickými horami a Brnem v délce 65 km mělo být proto přeťato nově vybudovanou dálnicí, která by spojila dvě významná města Vídeň a Vratislav a navázala tím na již existující systém autostrád v Rakousku a Prusku.
Příhodný terén nabízela zejména protáhlá sníženina Boskovické brázdy, táhnoucí se v příhodném směru sever - jih.
Hitlerova dálnice měla spojovat rakouskou Vídeň s Polskou Vratislaví (Wroclaw) a měla mít 320 km
V době svého plánování měla Hitlerova dálnice velký strategický význam. Uzavírala infrastrukturu německy mluvících oblastí v jeden celek a protínala území, které ještě nebylo pod německým vlivem.
Procházela také kolem významného zbrojního centra v Brně a byla zároveň předmostím pro případnou expanzi na východ.
Zajímavé je, že vybudování exteritoriální dálnice si vynutil Hitler již jako součást mnichovské dohody v září 1938.
Plán počítal s tím, že se Československo vzdá ve prospěch Německa pruhu území podobně jako Panama postoupila Spojeným státům americkým území Panamského průplavu spojujícího Atlantský a Tichý oceán.
Dálnice měla být součástí Německa, takže by Němci nepotřebovali žádný pas. Českoslovenští občané by směli používat dálnici také, ale najíždět by mohli jen na několika výjezdech, kde měly být celnice.
Finanční zajištění stavby, dopravní policii a celní službu mělo zajistit Německo, některé úseky měly vybudovat československé firmy, československá vláda měla poskytnout zdarma veškeré pozemky.
Profil dálnice byl stanoven na 28,5 m, což odpovídalo parametrům běžných dálnic v tehdejším nacistickém Německu.
Zbytky Hitlerovy dálnice u Rozdrojovic
Mosty v antickém stylu
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938, a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce.
Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava došlo k dalšímu urychlení, takže stavět se začalo 11. dubna 1939. Koncem roku 1940 se počítalo se zprovozněním 65 km, které protínaly protektorát.
V prvním roce stavba probíhala velmi svižně. Na řadě míst začaly růst mosty, náspy a další objekty. Dálnice dávala jasně najevo, kdo je v Evropě pánem. Některé mostní konstrukce byly dokonce navrženy v honosném antickém stylu.
Jihozápadně od Brna a u Jevíčka vznikaly "dálnicové" pracovní tábory. Například ve Vísce u Jevíčka je pohřbeno přes sto čtyřicet ruských zajatců, kteří na dálnici pracovali a zemřeli na epidemii tyfu. V Městečku Trnávka se zachoval jeden původní domek, zbytek byl přeměněn na dětský tábor.
Válečné neúspěchy a hospodářské potíže však Němce donutily koncem dubna 1942 stavbu přerušit. K jejímu obnovení už vzhledem k výsledku druhé světové války v Evropě pochopitelně nedošlo.
Torza Hitlerovy dálnice najdete u Kuřimi, Jevíčka, Trnávky a Velkých Opatovic. Na mapě je vidět projekt rychlostní silnice, která trasu Hitlerovy dálnice kopíruje.
Až do konce války však hlídala staveniště německá armáda. Po roce 1945 bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala.
Nedokončená dálnice pak chátrala, s její výstavbou se již nepočítalo. V současnosti je těleso Hitlerovy dálnice využíváno jen na krátkých úsecích: například ve 4,7 km dlouhém úseku mezi Bystrcí a Veselkou a v 1,5 km dlouhém úseku na odbočce ze svitavské silnice směrem do Boskovic.
Některé dnešní dopravní koncepce však počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.
Než zmizí klidná venkovská krajina
Zbytky Hitlerovy dálnice jsou především němou připomínkou nenaplněných velikášských plánů a promrhané lidské energie. V dnešní krajině působí bizarně a nepochopitelně.
Putování kolem betonových mostů a náspů, po nichž nikdo nikdy nejezdil, však nepostrádá punc objevitelského vzrušení.
Po stopách Hitlerovy dálnice se jede nejlépe na kole, přičemž trasu lze naplánovat do několika samostatných výletů či etap. Cestou přitom můžete navštívit řadu turistických zajímavostí v blízkém okolí.
Zároveň máte možná jednu z posledních šancí poznat krajinu Boskovické brázdy nebo chcete-li Malé Hané ve venkovsky klidné podobě, protože zanedlouho se do ní asi zakousnou buldozery a začne výstavba rychlostní silnice R43, která spojí Jihomoravský a Pardubický kraj.
Mostní pilíř Hitlerovy dálnice u Brněnské přehrady sloužil v minulosti jako lezecká stěna horolezcům
Pozůstatky Hitlerovy dálnice
Patrně nejvýraznějším pohrobkem nedokončeného dálničního díla je pozoruhodný betonový pilíř, který ční ze svahu v bezprostřední blízkosti hráze Brněnské přehrady.
Před rokem 1990, kdy u nás ještě nebyly cvičné lezecké stěny, sloužil betonový pylon jako tréninková i závodní lokalita horolezcům.
Severně od Brněnské přehrady lze sledovat zbytky dálnice u Rozdrojovic, Jinačovic a Kuřimi. V kopcovitém terénu mezi Kuřimí a Černou Horou stopy chybí, protože se tady vůbec nezačalo stavět.
Průběh trasy však prozradí některé současné mapy na internetu, které totožně s Hitlerovou dálnicí naznačují ještě neexistující těleso rychlostní komunikace R43, o jejíž přesný průběh se vedou spory, zvláště v Brně.
Další četné pozůstatky Hitlerovy dálnice se objevují v okolí Boskovic, odkud se táhnou v souvislé linii přes Jevíčko až k Městečku Trnávka.
Může se hodit
Zajímavosti z okolí Hitlerovy dálnice Krkatá bába - v kopcovité krajině mezi Kuřimí a Černou Horou, v romantickém údolí potoka Lubě (2 km jižně od stejnojmenné obce) narazíte na ceduli chráněné přírodní památky. Vlevo ve svahu se zakrátko nato objeví načervenalá slepencová skála tvarovaná do podoby lidské hlavy, které se říká Krkatá bába. Kromě hlavy na ní rozeznáte dlouhý krk a při troše fantazie i nos. K bližší prohlídce je však zapotřebí vydrápat se po strmém chodníčku nahoru do svahu. Neobvyklý skalní útvar vznikl přirozenými zvětrávacími pochody nestejnoměrně odolných partií hornin. Z přírodovědného hlediska je mimořádně cenný a na Moravě velmi vzácný a ojedinělý. Nejlepší roční dobou pro jeho zhlédnutí je zima nebo jaro, kdy okolní stromy nemají listí. Právě v těsné blízkosti Krkaté báby má vést rychlostní silnice R43. Hrad Cimburk - zbytky rozsáhlé zříceniny stojí na výrazném kopci nad Městečkem Trnávka. Skládá se ze dvou částí: starší, severněji ležící na oválném pahorku, byla založena začátkem 14. století. Zachovalo se zde torzo vysoké zdi, patřící patrně paláci, kromě toho také zbytky klenutých sklepů, které mohou být v případě nouze využity jako úkryt. Mladší, jižní část hradu byla postavena koncem 15. století jako předhradí. Zajímavé je, že v celém areálu není žádná věž a její přítomnost nezaznamenaly ani archeologické výzkumy. Roku 1776 Cimburk vyhořel a zpustl. Ve 20. století hradní areál částečně ožil díky letnímu divadlu, jehož zbytky jsou dodnes patrné v hradním příkopu. Boskovice - historické město s mnoha památkami, centrum kraje Malá Haná. Hrad, zámek, židovský hřbitov, westernové městečko. Jevíčko - nevelké město v zapomenutém kraji Malé Hané s velmi dobře zachovalým středověkým půdorysem. Lysice - veřejnosti přístupný zámek. Černá Hora - pivovar a monumentální zámek, sloužící jako sociální ústav. Drásov - několik desítek metrů dlouhá úzkorozchodná železnice na soukromé zahradě v provozu pro veřejnost každou první neděli v měsíci. Atrakce pro děti. |
