Teplý podzim je na tuhle procházku přímo ideální. Větve stromů zbavené listí totiž nezakrývají výhled na sochy vytesané do pískovcových skal, které nejlépe vyniknou při pohledu zdálky. Je jich asi dvacet a na 16kilometrovém okruhu na ně narazíte zhruba každé dva kilometry.
A je to výlet vhodný i pro malé děti. Jednak se jim po pískových cestičkách v borových lesích dobře půjde i pojede na kole, jednak jim můžete cestu zpestřovat více či méně hororovými historkami o loupežnících, hadech a čertech.
Jeskyně, kde spali loupežníci
Už z názvu jeskyně Mordloch člověka mrazí. Označuje místo, kde se mordovalo a přepadávalo, protože podle pověsti tu za třicetileté války přebývali loupežníci. Když do jeskyně vejdete, všimněte si malého otvoru v levé stěně. Dá se jím prolézt do vedlejší poměrně velké prostory, kde loupežníci mohli v klidu a nerušeně spát, aniž by si jich někdo všimnul.
Na cestu v hustém borovém háji to neměli daleko. A v roce 1720 tu zavraždili hraběte Jana Vratislava Claru. Říká se, že si jeho vraždu objednala o deset let mladší manželka, za svobodna Kokořová. S hrabětem jel v kočáru její 18letý bratr a vrahové mu nezkřivili ani vlásek na hlavě.
Zrádná žena za svůj čin krutě zaplatila. Podle pověsti ji vhodili do vykopané díry a na tu pak postavili kapličku na památku strašlivé smrti hraběte. Hraběcí kapličku najdete necelé dva kilometry za jeskyní, na žluté turistické značce.
Strašlivá historie jeskyně Mordloch její dnešní obyvatele zřejmě neděsí. Kdosi tu zbudoval improvizované zázemí pro trempy.
Přímo naproti jeskyni stojí Sedm chlebů, kterých se ale rozhodně nenajíte. Je to osamocené skalisko složené ze sedmi jednotlivých kusů. Vypadají opravdu jako sedm bochníků chleba na sobě.
Sedm chlebů. Autor: Honza Groh (Jagro) / Wikimedia Commons
Podoba Harfenice se dá spíše odhadnout než uvidět v plné kráse. Struny malé harfy jsou ale stále zřetelné.
Od Sedmi chlebů a jeskyně Mordloch je to jen dva kilometry po rovince k dalším sochám v pískovcových skalách. Nejzřetelnější je devítimetrový had, který míval v zádech sekeru. V části před větší smyčkou ho měla přeseknout, ale dnes je z ní vidět už jen kousek. Ve zdejším borovém lese se kdysi rády vyhřívaly zmije, možná odtud čerpal inspiraci autor soch Václav Levý.
U Harfenice budete muset více zapojit fantazii. Podoba ženy s harfou je lépe vidět na obrázku na vedlejším stromě. Za zkázu může zčásti eroze, protože pískovec není příliš odolný materiál, a také vandalové. Do pískovcových soch si tesají schůdky, aby snadněji vylezli nahoru a měli pěknou fotku.
Ve zdejších borových lesích se rády vyhřívaly zmije. Nad hadem je vidět část sekery, která ho kdysi přetínala.
Z kuchtíka slavným sochařem
Na skále kousek od Harfenice najdete sedm monumentálních hlav. Všechny tyto pískovcové sochy vytesal jediný člověk – Václav Levý, někdejší kuchař ze zámku v Liběchově. Sochal pro své potěšení ve volném čase.
Používal klasické náčiní, které je pro tesání pískovců jednodušší. Stačila mu v podstatě sekyrka a malý krumpáček. Tam, kde jsou pískovce hodně železité a masivní, musel asi použít sekáč a paličku.
Největší dílo Václav Levý vytvořil u obce Želízy. Jsou to dvě téměř desetimetrové Čertovy hlavy. Kdysi na nezalesněném vrchu strašily pocestné, dnes k nim musíte vystoupat do kopce. Místní znalci s hrdostí tvrdí, že po sochách amerických prezidentů v Jižní Dakotě jsou to největší sochy v přírodě na světě. Zajímavé jsou jejich oči, zorničky mají tvar šesticípé hvězdy.
Majitel liběchovského panství Antonín Veith talent geniálního samouka podporoval, jak mohl. Poslal ho na studia nejprve do Prahy a později do Mnichova. Ve druhé polovině 19. století Václav Levý žil a pracoval v Římě a potom až do své smrti v roce 1870 v Praze, kde k jeho žákům patřil i Václav Myslbek.
Od Čertových hlav můžete pokračovat zpátky na Liběchov, kde je zámek, kdysi krásný a hodně navštěvovaný, bohužel od povodní v roce 2002 pro nedostatek financí uzavřený. Nebo se můžete vrátit do obce Želízy, odkud se dá také celý výlet zahájit.
Zámek Liběchov, bývalé Náprstkovo muzeum asijské kultury - od povodní v r. 2002 uzavřeno
může se hoditLiběchovem prochází 12,5 kilometru dlouhý okruh modré turistické značky a kromě dvou menších stoupání vede téměř po rovině. Pokud si necháte Čertovy hlavy až nakonec, od zámku vyrazíte ke Kapličce Máří Magdalény vyhloubené do skály, pak k Harfenici a Hadovi, u něj je odbočka na žlutou k Sedmi chlebům a Mordlochu (2 km tam a další 2 km zpátky) a dostanete se do vesnice Tupadly. Tady je na náměstí hospůdka s domácí kuchyní. Pokračujte do vesnice Želízy, kde vás čeká strmý výstup k Čertovým hlavám. Poslední zajímavostí na trase je jeskyně Klácelka, kterou Václav Levý vyzdobil jako ilustraci k básni brněnského augustiniána profesora Matouše Klácela, a skála Blaník s vypodobněnými husitskými vojevůdci Janem Žižkou a Prokopem Holým. O kousek dál je pak socha Jana Zásmuckého, údajného vůdce bájných blanických rytířů. Zpátky k liběchovskému zámku je to asi dva kilometry. Celkem 16 kilometrů i se zacházkou k jeskyni Mordloch.
|
