VIDEO: Komu patří stezky? In-line bruslaři versus cyklisté

Někteří in-line bruslaři nebo naopak cyklisté se na stezkách chovají jako na válečném tažení. Zprvu příjemná vyjížďka se tak může změnit v peklo a boj o prostor, při kterém hrozí i úrazy. Přitom to chce jen slušnost, toleranci a dodržování základních pravidel provozu jako na silnici.

Tento díl vznikl z popudu vás čtenářů. Náš in-line seriál totiž vyprovokoval dramatickou diskusi o tom, kdo má na in-line/cyklostezce přednost, jaké poměry tam panují a komu vlastně tento prostor patří.

Stejná práva

Pro ty, kteří o tom až dosud pochybovali, máme překvapivou informaci. Asfaltové in-line/cyklostezky patří jak cyklistům, tak in-line bruslařům. Žádná kategorie tu nemá přednost, všichni by se měli respektovat a brát na sebe ohled. Ve vlastním zájmu, protože vinou nebezpečné či nesprávné jízdy může lehce dojít k úrazu.

Není to tak těžké, chce to jen toleranci a pochopení rozdílností a specifik obou kategorií.

In-line bruslaři jsou většinou pomalejší, zaberou však díky odrazové noze více prostoru do strany a nemohou většinou tak rychle zabrzdit jako cyklisté. Z toho plyne, že jejich chování na stezce by se tomu mělo přizpůsobit.

Na in-linech. Zkušený bruslař má široký záběr

Bruslaři by tedy měli jezdit tak, aby cyklistům zbytečně nepřekáželi, umožnili jim, pokud je to možné, hladké předjetí a neohrožovali je. Cyklisté pak také občas poznají, že sami nemusejí být králi cyklostezky. Tehdy, když se potkají s in-line bruslařem-závodníkem, který klidně pojede i při tréninku průměrnou rychlostí blížící se 35 km/hod. Tedy rychleji než 99,9 % bikerů.

FENOMÉN IN-LINE BRUSLENÍ V ČESKU

Sledujte seriál o in-line bruslení každý čtvrtek na iDNES.cz. Dozvíte se v něm, proč se u nás tolik bruslí, jak začít, na co si dát pozor a kde najít dobré in-line stezky.

Jak jezdit a jak ne

Na úzké cyklostezce by in-line bruslaři určitě neměli za hustého provozu jezdit vedle sebe, ale jen za sebou a vždy vpravo. V podstatě by vždy měli protijedoucímu bruslaři nebo cyklistovi nechat stejný prostor, jaký mají oni. Dva vedle sebe tedy mohou jet, ale jen tehdy, když nechají stejný prostor pro dva bruslaře nebo cyklisty vedle sebe i v protisměru. Když jsou tři, tak tři v protisměru atd.

Některé stezky jsou rozděleny uprostřed přerušovaným pásem a je tedy zřejmé, kde se má jezdit. Tam, kde tomu tak není, to musí in-line bruslař odhadnout.

Pokud je poměr 1:1 a provoz na cyklostezce je hustý, pak by se měl bruslař ocitnout v protisměru jen tehdy, když předjíždí. I skupina deseti in-lina bruslařů by tedy až na naprosté výjimky měla jet za sebou a pokecat si až na dostatečně široké trati či při zastávce u bufetu.

Předjíždět a objíždět se musí až na zcela nouzové případy vždy zleva a nesmějí při tom být ohroženi nebo omezeni protijedoucí. Vyplatí se odhadnout rychlost svoji a předjížděného a počkat, až bude proti nám dostatečně volno. Když už náhodou není zbytí, například když velmi rychlý bruslař předjíždí velmi pomalého, pak je povinností toho, kdo předjíždí, aby včas a nahlas požádal o místo. To lze nakonec doporučit téměř při každém předjíždění.

Máme z praxe vyzkoušeno, že velmi dobře funguje slůvko děkuji. Většina předjížděných pochopí, že mají vlevo vedle sebe nechat prostor. Můžete zkusit i bikerské zvolání levá (pravá – to jen ve výjimečných případech), ale nemusí už fungovat tak dobře. Většina in-line bruslařů na to není zdaleka tak zvyklá jako bikeři.

Jedním z pravidel by mělo být - nepřekážet si

Pozor na kličkování a jízdu pozadu

Bruslař by za hustého provozu zásadně neměl kličkovat od "pangejtu k pangejtu" ani jezdit pozadu. Na free-ride hrátky si prostě musí najít odpovídající prostor třeba na prázdném plácku nebo volném parkovišti.

Pozor si bruslaři musejí dát i tehdy, když zastaví. V žádném případě by neměli blokovat stezku a omezovat provoz, ale raději ustoupit mimo.

Dalším pravidlem je jezdit rozumně, ne zbytečně rychle a nebezpečně zejména tam, kde je zhuštěný provoz, kde jsou prudší klesání či stoupání nebo zúžení stezky.

Je také nutné si vždy udržovat takovou vzdálenost, abychom byli schopni v případě nenadálého problému co nejrychleji zastavit. In-line bruslař musí vědět, že taková brzdná dráha bude často větší než u cyklisty, právě proto, že brusle nemají tak účinné brzdy. Je tedy nutné tomu přizpůsobit rychlost i odstup od toho, kdo jede před námi.

Cyklostezky však využívají i chodci. I jim, byť pro ně in-line/cyklostezka není primárně určena, bychom měli dát prostor k životu. A jezdit kolem nich opatrně.

To platí i pro poslední skupinu, pejskaře s volně pobíhajícími psy. Ti nicméně na in-line/cyklostezku zásadně nepatří a všechny kolem sebe ohrožují. Právě tam se nám ale vyplatí dvojnásob zpomalit. A při tom třeba dotyčného upozornit, že porušuje pravidla a ohrožuje zdraví všech, včetně svého psa.

Desatero in-line bruslaře

1) jezdit vždy vpravo
2) nikdy dva, tři vedle sebe, pokud by tím měli omezit protijedoucího
3) protisměr využít jen pro předjíždění
4) předjíždět ohleduplně a nikoho přitom neohrozit. Při předjíždění v užších místech slušně požádat o místo – stačí slovo děkuji
5) dávat při jízdě pozor na protijedoucí cyklisty – bruslař potřebuje při jízdě větší prostor
6) za hustšího provozu nekličkovat
7) z ničeho nic nezastavovat uprostřed stezky, ale vždy na okraji (jako na sjezdovce)
8) nepostávat uprostřed stezky a zejména ne v hloučcích, prostě neblokovat provoz
9) neriskovat rychlou jízdou za hustého provozu, v nepřehledných, zúžených místech, ve frekventovaných prudších stoupáních a klesáních
10) respektovat i chodce

Video vzniklo ve spolupráci s oddílem kolečkového bruslení při DDM Modřany Praha a jeho členy Terezkou, Šimonem a Kryštofem.