Terra felix neboli šťastná země. Tak Valdštejn nazýval své obrovské Frýdlantské vévodství, jež získal po Bílé hoře. Panství bylo vyňato ze Zemských desek Království českého a vojevůdce vytvořil stát ve státě, o němž rozhodoval pouze on sám.
Jako hlavní město si zvolil Jičín, který za jeho panování zaznamenal obrovský rozmach. Ambiciózní vévoda zde přestavěl zámek a vybudoval mnoho budov. Plánoval vystavět katedrálu, zřídit univerzitu a pěstovat bource morušového na hedvábí pro vojenské uniformy. Ve městě pod Valdickou bránou také razil mince, s kterými lidé platili po celé Evropě.
„Valdštejn měl na rozvoj Jičína nesmírný vliv. Přesto do dneška kromě jeho staveb neexistovalo nic, co by ho v Jičíně připomínalo. Proto jsem se s manželkou rozhodl zřídit soukromé Valdštejnovo muzeum. Financovali jsme jej z vlastních peněz a zrekonstruovali ruinu domu na Valdštejnově náměstí. V přízemí vznikla mincovna a v patře expozice“, říká Tomáš Frýba.
„Valdštejn razil v Jičíně dukáty a tolary osm let, přičemž každý peníz měl svoji značku, například hvězdy či slunce. Vévoda těžil kovy na ražbu v dolech na Vrchlabsku. Po jeho zavraždění Jičín obsadilo císařské vojsko. Mincovna byla zničena, mince staženy z oběhu a přetaveny. Z těchto důvodů jsou dnes tak vzácné. Na aukcích mají obrovskou cenu, jeden dukát se například vydražil za třináct milionů korun. Atmosféru ražení mincí jsme chtěli přiblížit také našim návštěvníkům. Najdou tu dvě repliky mincovních strojů a vlastnoručně si mohou vyrazit čtvrttolar“, povídá majitel muzea.
Po dřevěném schodišti pak stoupáme nahoru, kde máme „audienci“ u samotného šlechtice. Postava Albrechta z Valdštejna v nadživotní velikosti na nás shlíží od stropu.
Součástí expozice Valdštejnova muzea v Jičíně je i kulatý astrologický stůl s pohyblivými modely planet.
Doplňuje ji kulatý astrologický stůl s pohyblivými modely planet a Valdštejnovy horoskopy. Ty si velitel císařských vojsk nechal anonymně zhotovovat od Jana Keplera. Slavný astronom a matematik mu předpověděl nejenom zisk bohatství a vysoké postavení, ale vystihl i jeho vlastnosti: pronikavou inteligenci, dravost, ctižádost, odpor ke všemu konvenčnímu a touhu po výjimečnosti.
Kepler také zjistil, že v březnu 1634 potká vévodu velmi nepříznivá konstelace planet. Obával se mu však tuto zprávu sdělit. Nakonec se ukázalo, že měl pravdu. Mýlil se jen o pár dní, 25. února 1634 byl padesátiletý generalissimus v Chebu zavražděn.
Valdštejn razil v Jičíně dukáty a tolary osm let.
„Valdštejn nestihl svůj záměr v Jičíně dokončit. Je to škoda. Měl spoustu velkolepých projektů, například otočení řeky Jizery, aby obtékala město. Kdyby vše realizoval, byl by dnes Jičín ještě mnohem větším a krásnějším městem. My však na rozdíl od Valdštejna s našimi plány v muzeu pokračujeme. Příští rok chceme přidat expozici věnovanou třicetileté válce, popravě českých pánů a instalovat malý orloj s Valdštejnovou smrtkou“, dodává Tomáš Frýba.
S duchem ve sklepě
Pokud navštívíte centrum Jičína, Valdštejnovy stavby (domy a podloubí na náměstí, palác, jezuitská kolej, kostel sv. Jakuba), vám padnou do oka samy. Ale do krásné Valdštejnská lodžie se musíte vydat směrem k Valdicím. Z města k ní vede nádherná, čtyřřadá, skoro dva kilometry dlouhá alej s devíti sty dvaceti šesti lipami. Valdštejn ji nechal osadit v roce 1632, a tím se stala nejstarším dochovaným českým stromořadím.
Ze skoro dva kilometry dlouhé aleje je vidět špička Valdické brány v Jičíně.
Lodžie poskytovala vévodovi útočiště pro klidný odpočinek a zároveň byla místem pompézních slavností. Italský architekt Sebregondi zasadil stavbu do barokní komponované krajiny, kterou Valdštejn v okolí Jičína vytvořil.
Na geometrických osách tak došlo k propojení dominant Jičínské kotliny - Jičína, hradu Veliše, lodžie a kartuziánského kláštera ve Valdicích. Po Valdštejnově smrti zůstal letohrádek opuštěný a nedokončený. Pustl, chátral až do devadesátých let minulého století. Teprve v posledním desetiletí proběhla rekonstrukce a nádherný zahradní pavilon v oboře Libosad je znovu otevřen veřejnosti.
Architektonického skvostu se ujala nezisková organizace Valdštejnské imaginárium a v unikátních prostorách pořádá koncerty, divadelní představení, festivaly a prohlídky barokní památky.
Návštěvníci mohou také zaplout do podzemí lodžie a zahrát si Tajemnou rébusovou hru „Ve stínu Valdštejna“ nebo vyrazit do okolí na hledačku (quest) zvanou Tajuplná cesta Valdštejnovým lesem. Zábavnou formou tak poznají kontroverzní osobnost českých dějin.
Posmrtné putování
Albrecht z Valdštejna také nějaký čas vlastnil panství Mnichovo Hradiště. Prodal jej však svému bratranci a do města u řeky Jizery se vrátil až po své smrti. V rakvi tak musel ujet pěkných pár kilometrů.
V kapli sv. Anny spočinuly ostatky Albrechta z Valdštejna.
„Po zavraždění v Chebu bylo Valdštejnovo tělo nejprve pohřbeno v kostele kláštera minoritů ve Stříbře. Za dva roky byla mrtvola převezena do kláštera kartuziánů ve Valdicích, který Valdštejn založil. Když císař Josef II. kartouzu zrušil, Vincenc z Valdštejna převezl tělo svého předka do Mnichova Hradiště, kde ho v roce 1785 pochoval v kapli sv. Anny. Valdštejnovy pozůstatky byly dlouho zastrčené jen v prostém výklenku, který byl zakrytý dřevěnými dvířky. Hrob nebyl nijak označen. Až v roce 1933 byl zhotoven monumentální náhrobek z červenorůžového mramoru s Valdštejnovou podobiznou,“ vysvětluje Radovan Chmel, kastelán zámku Mnichovo Hradiště.
Zámek Mnichovo Hradiště
Valdštejnovy ostatky byly také předmětem zájmu tří antropologických výzkumů. Ten poslední provedl v letech 1975 – 1976 profesor Emanuel Vlček. Mezi kosterními pozůstatky našel i drobné kůstky dítěte. Tím potvrdil domněnku, že spolu s Valdštejnem byl pohřben rovněž jeho syn Albrecht Karel, který zemřel po třech týdnech života na vrozený syfilis. Touto nemocí trpěl vévoda třicet let a léčil si ji prostřednictvím preparátů se rtutí. Před vraždou v Chebu již prodělával třetí stadium a násilná smrt mu zkrátila život jen o několik týdnů či nanejvíc měsíců.
V Mnichově Hradišti se tak symbolicky uzavřela Valdštejnova životní dráha. Další příslušníci rodu na něj ale nezapomněli. Opatrovali a sbírali pamětihodnosti svázané se svým slavným předkem po mnoho generací. Shromáždili velkou sbírku předmětů, která na zámku Mnichovo Hradiště připomíná jednu z nejvlivnějších osobností tehdejší Evropy.
Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.
Může se hoditValdštejnova barokně komponovaná krajina má zvláštní, až trochu magické kouzlo. Přesvědčte se o tom sami a navštivte lodžii o zimním či letním slunovratu. Pokud jste příznivci turistiky, udělejte si z Valdštejnské lodžie výšlap na bývalý sopečný kužel Zebín. Výstup na kopec začíná od kostela Všech svatých s krásnou dřevěnou zvonicí. Cesta není moc dlouhá, ale některé její úseky jsou celkem příkré. Z vrcholu budete mít nádherný výhled na Jičínskou kotlinu, Jičín, na zříceninu hradu Trosky a za dobrého počasí taky na špičky Krkonoš včetně Sněžky. Zámek Mnichovo Hradiště letos k Valdštejnskému roku otevřel novou stálou výstavu „Poslední odpočinek Albrechta z Valdštejna“ v kapli sv. Anny. Přibližuje převoz vévodových ostatků ze Stříbra a Valdic a popisuje jeho pohřbení v Mnichově Hradišti. |
