Na první pohled neskýtá krajina České křídové tabule v okolí Mladé Boleslavi mnoho zajímavostí. Zdání ale klame a stará se o to hlavně řeka Jizera, která v okolí škodováckého města vytváří docela hluboké údolí lemované příkrými, místy téměř kolmými svahy.
Pěší putování zahajujeme jižně od Boleslavi v obci Krnsko, která je známá zejména mezi železničními fajnšmekry kvůli takzvanému Stránovskému viaduktu. Jde o ojedinělé technické dílo z roku 1923, které tehdy nahradilo starší mostní konstrukci vzniklou při zprovoznění takzvané turnovské dráhy v roce 1865.
 |
Tři železobetonové oblouky s hustými arkádami propůjčují Stránovskému viaduktu téměř monumentální vzhled. Jistým paradoxem je, že současná trať, kterou nese a která spojuje Prahu s Mladou Boleslaví, patří mezi ty nejvíce zanedbané v celé železniční síti.
Nejlepší pohled na viadukt je z protilehlého břehu Jizery, od železniční zastávky Krnsko. Pěšky tam dojdete asi za deset minut.
K tajemnému kostelu
Od viaduktu pokračujeme po levém břehu Jizery proti proudu řeky pěkným lučním údolím pod strmým svahem. Železnici tušíme ve srázu nad sebou. Dalším postupným cílem je asi tři kilometry vzdálená osada Vinec, která je pro změnu vyhledávaná znalci románského umění. Stojí tam totiž ojediněle zachovaný tribunový kostel z doby kolem roku 1240.
Chrám zasvěcený sv. Mikuláši stojí v prominentní poloze na okraji srázu nad Jizerou a je od něj krásný výhled, za dobré viditelnosti až na Krkonoše. Svatyně samotná má subtilní rozměry čtvercového půdorysu a ač ne všechno zdivo je původní, působí už na první dojem důstojnou starobylostí.
Interiér kostela sv. Mikuláše ve Vinci je tmavý a stísněný. Snad právě proto působí majestátně.
Románský kostelík ve Vinci pohledem od jihu
Při letmé vnější prohlídce vineckého kostela upoutá zejména severní portál s motivem krucifixu a dvou ležících postav. To ale naší zvědavosti nestačí a začínáme se shánět po domě s číslem popisným 100, jehož majitel má podle popisu na kostelní vývěsce disponovat klíči. Kupodivu máme úspěch a za chvíli jsme po dvojím pootočení mohutným klíčem vpuštěni dovnitř kostela. Do tmavých a stísněným prostor s tlustými zdmi proniká během slunečného dne proniká jen hodně málo světla. Průvodce nás vybízí k výstupu na tribunu, což je podnik jen pro štíhlé jedince, protože cestou nahoru se musíme protáhnout uzoučkým schodištěm zapuštěným ve zdi chrámu.
Z tribuny si prohlížíme nástěnné malby v apsidě a taky si dobře uvědomujeme, že kostel v dávných dobách skutečně mohl sloužil i jako útočiště pro obyvatele osady v době nebezpečí. Je to ale jen domněnka stejně jako u řady dalších aspektů. Kostel i jeho okolí totiž teprve čeká na důkladný odborný průzkum.
Město, které umí překvapit
Červeně značená trasa pokračuje z Vince údolím Jizery do Mladé Boleslavi. Ačkoli jsme už jen asi dva kilometry od centra poměrně velkého města, jeho blízkost skoro není znát. Po nějakých satelitech či jiném městském rozvoji není vidu ani slechu, scenérie pěkného údolí jen trochu kazí skladové areály kolem mladoboleslavského hlavního nádraží.
Za chvíli se před námi vyloupne mohutný ostroh sevřený Jizerou a jejím levým přítokem Klenicí. Na skalnaté výspě se tu nachází mladoboleslavský hrad a městský palác Templ. Nahoru stoupáme po sérii schodů a za chvíli se před námi rozevře trojúhelníkový prostor Staroměstského náměstí, které je ústředním prostorem historického jádra Mladé Boleslavi.
Kdo má Mladou Boleslav zažitou třeba jen průjezdem po dálnici po východním okraji města mezi průmyslovými areály, bude možná překvapen. Staré jádro města totiž působí hezky kompaktně a má své nesporné historické i estetické kvality. Vedle středověkých struktur je v Mladé Boleslavi k vidění i celá řada hodnotných staveb z počátku 20. století, ať jde o secesní divadlo či díla architekta Jiřího Krohy včetně mohutné Zemské průmyslové školy z roku 1926.
Střední průmyslová škola v Mladé Boleslavi je ceněným dílem architekta Jiřího Krohy.
Secesní budova městského divadla v Mladé Boleslavi vznikla počátkem 20. století.
I přes výše uvedené však Boleslav – snad s výjimkou Škoda Auto Muzea – evidentně není příliš častým turistickým cílem. Přesvědčila nás o tom i značně omezená nabídka stravovacích podniků ve staré části města. Než jsme našli alespoň čínské bistro, trvalo to asi půl hodiny.
Máchovské hrady
Z centra Boleslavi se přesouváme městským autobusem do místní části Michalovice na protilehlém břehu Jizery. Sídliště je známé hlavně díky zřícenině hradu z 13. století, které dominuje mohutná, zřetelně nakloněná a velmi silná věž zvaná Putna. Ta je v letní sezoně přístupná za poplatek jako rozhledna.
Letecký pohled na zříceninu Michalovice
V zimě je zavřeno, což nás ale velice netrápí. Víme, že druhá hradní zřícenina a současně náš poslední dnešní cíl, Zvířetice, poskytuje srovnatelnou vyhlídku. A je přístupná bez omezení.
Cestu na Zvířetice si krátíme vlakem, kterým se svezeme mezi zastávkami Mladá Boleslav-Debř a Bakov nad Jizerou. Bakovské nádraží je sice značně vzdálené od centra městečka, zato na Zvířetice je to z něj jen kousek. Stačí popojít pár set metrů zpět po silnici a pak podle ukazatelů vystoupat lesem na plácek před zříceninou.
Pohled na zříceninu zámku Zvířetice od západu
Dnešní stav Zvířetic je přímo předobrazem romantických zřícenin, které tak rádi zachycovali romantičtí malíři 19. století a jež opěvovali jejich současníci – romantičtí básníci a spisovatelé. Nikoli náhodou sem, stejně jako na Michalovice, putoval třeba Karel Hynek Mácha. Zvířetice jsou dokonce zachyceny na jedné z jeho kreseb.
Zříceniny Zvířetic, tedy původního hradu přestavěného v 16. století na renesanční zámek, jsou vymezené obranným příkopem a z trosek výrazně vystupuje zbytek hradní věže, která dnes slouží jako rozhledna. Z vyhlídky se otevře plastický, téměř letecký pohled na areál zříceniny a je vidět i do dálky, přes Bakov až na Kozákov a Krkonoše. Spatřit lze třeba i Bezděz.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditÚdolím Jizery v okolí Mladé Boleslavi prochází železniční trať 070 z Prahy do Turnova. Pro popsaný výlet jsou použitelné zastávky Krnsko, Mladá Boleslav hlavní nádraží, Mladá Boleslav-Debř a Bakov nad Jizerou. Pro přesun v rámci Mladé Boleslavi (včetně Michalovic) budete možná potřebovat některou z linek tamější městské dopravy, jízdní řády najdete na adrese www.dpmlb.cz. Itinerář pěší trasy |
