Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa železniční trati mezi Hanušovicemi a Ústím nad Orlicí
První část cesty absolvujeme po trati 025 mezi Hanušovicemi a Dolní Lipkou. Tuto jednokolejnou dráhu postavila v letech 1872 až 1874 společnost Moravská pohraniční dráha (Mährische Grenzbahn, MGB).
Přestože největší koncesionáři byli známí průmyslníci bratři Kleinové, kteří v monarchii postavili tisíce kilometrů drah, tuto trať začala stavět vídeňská společnost Wiener Eisenbahnen Baugesellschaft, která ovšem během několika měsíců zkrachovala. A tak museli Kleinové dostavět 20kilometrovou trasu sami.
Majitelé vkládali do trati velké naděje, že se podaří podstatně rozšířit provoz, a tak například oba tunely u Hanušovic stavěli jako dvoukolejné. Dvě koleje se v nich ale nikdy neobjevily. Větší ruch trať zažila těsně před druhou světovou válkou, kdy po ní vlaky vozily materiál na stavbu československého opevnění.
Přesto, že dráha má výrazný turistický potenciál, několikrát se mluvilo o jejím zrušení. Mezi roky 2011 a 2013 byl dokonce provoz mezi Dolní Lipkou a Hanušovicemi zastaven. Po mnoha protestech okolních obcí se vlaky na koleje nakonec vrátily, ovšem pouze o víkendech.
Sergej T679.1202 ve stanici Dolní Lipka v roce 1990 foto: Tomáš Čech
Poslední revoluci zažila trať v prosinci 2019, kdy České dráhy vystřídala soukromá firma Leo Express s motorovými vozy Alstom Lint.
Druhou část cesty, z Dolní Lipky do Ústí nad Orlicí, pak pojedeme po trati se současným číslem 024. Ta vznikla na základě dohody po prohrané prusko-rakouské válce, kdy se poražené Rakousko-Uhersko zavázalo vybudovat železniční tratě k hranicím s Pruskem.
Trať zprovoznila společnost Rakouská severozápadní dráha v roce 1874, v říjnu 1875 začaly vlaky jezdit až do německého Mittewalde, dnes polského Mezilesí. Kvůli napojení na hlavní trať Olomouc–Praha bylo postaveno i legendární nádraží v Ústí nad Orlicí.
Trať údolím Tiché Orlice byla mezi Ústím nad Orlicí a Letohradem v roce 1982 elektrifikována, o čtvrt století později byly dráty nataženy i nad zbytkem dráhy až na polské území. Zároveň se celá trať dočkala nového svršku, takže vlaky po ní mohou místy jezdit až stokilometrovou rychlostí.
Trasu z Hanušovic do Ústí nad Orlicí si můžete projet za 4 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvVzhůru podél pevnostní linie
Naší cestu motorákem Leo Expressu začínáme v moravských Hanušovicích, ve stanici, která nedávno prošla modernizací se vším všudy, tedy výstavbou ostrovních nástupišť, dlouhými metry modrého zábradlí. Bohužel byla zbořena i tamní výtopna, kde chtěli železniční fandové vybudovat muzeum. Jen kousek od nádraží můžete navštívit aspoň pivovar a muzeum původní obce Holba.
Turistické cíle podél trati 025 |
Hanušovice jsou významnou železniční křižovatkou. Odtud můžete jet hned do čtyř směrů: do Šumperku, respektive do Zábřehu na Moravě, do Lázní Lipová, do Starého Města pod Sněžníkem nebo do Dolní Lipky.
Za odbočkou Slezského Semmeringu do Ramzovského sedla začínáme kopírovat řeku Moravu, v této chvíli ještě říčku Moravu. Mineme také odbočku do Starého Města a chvíli na to projíždíme Hanušovickým tunelem, tedy reálnou dírou u Hanušovic. Ze zastávky Vlaské můžete po neznačených cestách dojít k romantickým Žlebským vodopádům, jsou to necelé dva kilometry.
Následuje druhý tunel, Vlaský, nebo jak říkají místní, Vojtíškovický. Hned za ním poprvé překonáváme Moravu po ocelovém mostě. Podruhé ji přejíždíme za zastávkou Podlesí.
Vyjíždíme ze sevřeného údolí a dostáváme se na rozlehlé pastviny na dohled od Králického Sněžníku a stále stoupáme až k nejvyššímu místu na trati, stanici Červený potok. Odtud se můžete vydat do turistického areálu Dolní Morava s vyhlídkovou Stezkou v oblacích, nejdelší bobovou dráhou u nás, a řadou dalších atrakcí.
Z Červeného potoka ale můžete vyrazit také za vojenskou historií. V okolí je totiž nespočet předválečných řopíků a několik pěchotních srubů. Pěchotní srub K-S 5 U Potoka je od nádraží pouhé 3 kilometry, pěchotní srub K-S 8 U Nádraží jen několik desítek metrů. Prohlédnout si můžete i ojedinělou izolovanou dělostřeleckou pozorovatelnu K-S 12b Utržený. Ze stanice Červený potok je vzdušnou čarou jen kilometr na vrchu Veselka.
Podobné je to i v následující zastávce Prostřední Lipka. Ikonický pěchotní srub K-S 14 U Cihelny je od kolejí 500 metrů, dělostřelecká tvrz Hůrka 2 půl kilometru. Na poloviční cestě můžete navštívit i obnovený objekt lehkého opevnění XXXV/111/A-160Z, známý jako Králický řopík.
Z Lichkova do Ústí nad Orlicí je trať 024 elektrifikovaná
Kousek od pěchotního srubu U Cihelny je otevřeno Vojenské muzeum Králíky. V expozici najdete ukázky pěchotních zbraní, polních a protiletadlových děl, pěchotní a dělostřelecké munice, výstroje vojáků, ochranných prostředků proti bojovým a otravným látkám.
Navštívit můžete i historické město Králíky s jeho Městským muzeem či Východočeským památníkem celnictví. Pokud vystoupáte k místní dominantě, klášteru na Hoře Matky Boží, objeví se před vámi nádherný výhled do kraje. V klášteře byli v roce 1950 internováni kněží v rámci akce K. Areál byl tehdy obehnán ostnatým drátem, poslední kněží byli propuštěni až v roce 1965. Tuto smutnou etapu našich dějin připomíná Památník obětem internace.
Po 4 kilometrech dojíždíme do stanice Dolní Lipka a napojujeme se na trať od Štítů. Tu projedeme zase v jednom z dalších dílů.
Kolem dalších bunkrů i tajné nemocnice
Z Dolní Lipky budeme až do Ústí nad Orlicí už jenom klesat. Projíždíme kolem suchého poldru, který se po velkých deštích vyprázdnil jen pár dní před naším natáčením. V místě jeho hráze doprava odbočoval takzvaný Lichkovský triangl, který umožňoval jízdu z Dolní Lipky do Mezilesí bez úvrati v Lichkově. Fungoval ale jen za druhé světové války a chvíli po ní. Po pár desítkách metrů se připojíme k trati z Mezilesí.
Turistické cíle podél trati 024 |
Vystoupíte-li v Lichkově, opět se ocitnete v kraji vojenské historie. Kilometr a půl od nádraží je ve dvou pěchotních srubech otevřeno Vojenské muzeum Lichkov s množstvím modelů a dobové výzbroje i výstroje. Jednou za čas se v Lichkově konají setkání fanoušků vojenské historie s bojovými ukázkami.
O něco dále je to k Dělostřelecké tvrzi Bouda. Od nádraží 6 a půl kilometru po zelené značce. Muzeum československého opevnění je otevřeno i v nedalekém objektu těžkého opevnění K-S 25 Na Sedle.
Od Lichkova trať kopíruje Tichou Orlici, až do Ústí nad Orlicí ji bude vlak Leo Expressu mnohokrát přejíždět. Poprvé těsně před zastávkou Mladkov.
Pokud chcete vědět, kde se nachází „tajná“ vojenská nemocnice, stačí se vydat po modré turistické značce ze stanice Těchonín. Dovnitř se samozřejmě nedostanete, ale zvenčí je areál velmi dobře vidět. Pokud se z Těchonína vydáte na druhou stranu přes řeku, po 5 kilometrech dojdete k přehradě Pastviny.
V Jablonném nad Orlicí si prohlédněte především městskou památkovou zónu. Tvoří ji největší soubor poloroubených městských domů s dřevěnými štíty v Čechách. Navštívit můžete i místní minipivovar.
Nezapomeňte ani na Letohrad. V barokním zámku je přístupná expozice, která ukazuje život v 19. století, a ve sklepení také Muzeum a světnička Járy Cimrmana. V zámecké zahradě je umělá jeskyně s nadpřirozenými bytostmi. V Městském muzeu si prohlédnete expozici sirkařství nebo se dozvíte historii Napoleonových sání. V Letohradu je od roku 2002 otevřeno také Muzeum řemesel, největší u nás.
Nádraží Lichkov na dobové pohlednici
V Letohradu odbočuje trať na Hradec Králové. Ze stanice Lanšperk můžete vystoupat ke zřícenině stejnojmenného hradu, který se nad údolím Tiché Orlice vypíná už od 13. století. U zbytků obvodových zdí byla před časem vybudována vyhlídková plošina. Od nádraží dojdete ke hradu po zelené značce (1,5 km).
Další Městské muzeem je otevřeno v Ústí nad Orlicí. Sídlí v klasicistní Hernychově vile a můžete si v něm prohlédnout expozici tkalcovství nebo místních lidových betlémů. Pokud byste chtěli vyrazit do přírody, doporučujeme rozhlednu na Anderlově chlumu. Je to sice jen 2 a půl kilometru, ale do pořádného kopce.
Lokomotiva 431.032 Ventilovka se ve stanici Ústí nad Orlicí chystá na cestu do Hanušovic
Napojením na trať z Olomouce do Prahy před nádražím v Ústí nad Orlicí naše cesta v podstatě končí. Pokud by vám ale přišla motorová jednotka Alstom Lint jako příliš moderní, vyzkoušejte parní vlak. Leo Express vypravuje o srpnových sobotách z České Třebové do Hanušovic historickou soupravu v čele parní lokomotivou 431.032 zvanou Ventilovka. Šanci máte ještě 29. srpna, ale také 28. října nebo 17. listopadu.
