Mapa trati 330 mezi Přerovem a Hodonínem
Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB) měla spojit Vídeň s Krakovem. Byla to vůbec první železnice, po které na dnešní české území dojel parní vlak. Tento slavnostní okamžik nastal v Břeclavi 6. června 1839.
Už o měsíc později dorazil první vlak do Brna, do Přerova potom 1. září 1841. Přestože její původní účel byl dovoz krmných volů do Vídně a naopak soli do Pruska, později se hlavní dopravovanou komoditou stalo uhlí. Dráha se stala jednou z páteřních železnic mocnářství. Není proto divu, že byla záhy zdvoukolejněna.
V 80. letech 20. století byla Ferdinandka elektrifikována, mezi Přerovem a Břeclaví jsou dvě napájecí soustavy, stejnosměrná 3 kV a střídavá 25 kV, 50 Hz. Styk obou soustav je od července 2022 na hulínském zhlaví stanice Říkovice.
KFNB sice vznikla jako pravostranná, ale od roku 1872 po ní vlaky začaly jezdit vlevo. Převedení zpátky trvalo velmi dlouho, poslední levostranný úsek byl zrušen až v prosinci 2012. My si ovšem část trati kvůli výluce jedné traťové koleje projedeme vlevo, jako za starých časů.
Dnes je trať 330 součástí druhého rychlostního koridoru, jezdí po ní mezinárodní osobní spoje z Polska do Rakouska. Dráhu samozřejmě využívají i nákladní dopravci.
 |
Z Přerova na jih
Pro cestu po Ferdinandce jsme využili pozvání Slezského železničního spolku, abychom natočili jízdu jejich tradičního burčákového rychlíku. Náš záznam začíná na nádraží v Přerově.
V tomto historickém městě na řece Bečvě doporučujeme navštívit střed města s přerovským zámkem. Sídlí v něm Muzeum Komenského s mnoha expozicemi, archeologickou, entomologickou, mineralogickou a expozicí lidové kultury. Za řekou pak zve k návštěvě ornitologická stanice téhož muzea.
Vyrážíme k jihu. Před zastávkou Horní Moštěnice nás vpravo opouští trať přes Kojetín a Vyškov do Brna. Pokud bychom se zhruba ve stejnou chvíli podívali doleva, uvidíme takzvané Švédské šance, tragické místo, kde českoslovenští vojáci v roce 1945 zavraždili 265 Karpatských Němců, Maďarů a Slováků, včetně žen a dětí.
Otrokovické zhlaví stanice Přerov
První větší stanicí za Přerovem je Hulín. Tady se zase odpojuje trať do nedaleké Kroměříže. Hanácké Atény lákají na velký počet památek. Hned vedle výpravní budovy můžete v bývalém depu navštívit Muzeum Kroměřížské dráhy. Za prohlédnutí rozhodně stojí Arcibiskupský zámek s rozsáhlou Podzámeckou a nedalekou Květnou zahradou. Tento soubor je od roku 1998 zapsán na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
V Kroměříži k návštěvě vybízí také Arcidiecézní muzeum nebo expozice jejího slavného rodáka – zpěváka Karla Kryla. Po předchozí objednávce je možné si prohlédnout i protiatomový kryt z doby studené války pod dnešní Knihovnou Kroměřížska.
Za stanicí Hulín se od Ferdinandky odpojuje také trať do Valašského Meziříčí. Rychlík Slezského železničního spolku projíždí též Tlumačovem. Tady doporučujeme prohlídku Zemského hřebčince s možností vyjížďky v kočáru.
Další stanicí jsou Otrokovice, město spojené s nedalekým Zlínem a hlavně jménem Baťa. Původně zemědělskou obec si Tomáš Baťa na přelomu 20. a 30. let 20. století vyhlédl pro stavbu takzvaných Baťových pomocných závodů. Rozvoj města se nezastavil ani po tragické smrti Tomáše Bati v roce 1932. Kromě továren vznikl také Baťov, čtvrť dělnických domků z typických červených cihel, včetně velkého Společenského domu.
To všechno si můžete v Otrokovicích prohlédnout dodnes. Můžete přidat i návštěvu muzea Veteran Praga Otrokovice (po telefonické domluvě) nebo Muzeum motocyklů Harley Davidson. Obě muzea jsou jen kousek od nádraží.
Stanice Otrokovice
Dobrodružnějším povahám nabízíme plavbu po Baťově kanálu. Buď si můžete půjčit obytnou loď nebo využít služeb veřejné dopravy. A pro milovníky moderní architektury doporučujeme zavítat do nedalekého Zlína. Jak jinak než vlakem po trati Otrokovice – Zlín – Vizovice.
Turistické cíle podél Ferdinandky |
Z Otrokovic až do Rohatce zažíváme jízdu po KFNB jako za starých časů. Dispečer nás poslal na levou, protisměrnou kolej. Takto viděli trať strojvedoucí více než jedno století.
Pokud máte raději starší dějiny, popojeďte po Ferdinandce o jednu stanici dál do Napajedel. Najdete zde například muzeum, které představuje historii města a jeho průmyslové podniky, které výrazně ovlivnily zdejší život. No a také krásný barokní napajedelský zámek. Ten byl do roku 2010 uzavřen a veřejnosti je tak přístupný teprve pár let.
Kolem trati 330 najdeme nespočet muzeí. Třeba mezi zastávkou Spytihněv a stanicí Huštěnovice jsou v obci Babice hned dvě, jedno obecní s expozicí myslivosti a pytláctví, a potom Army muzeum. Ostatně v nedalekých Huštěnovicích je další.
Blížíme se do Starého Města u Uherského Hradiště. Tady se musí každý pořádný turista zastavit hned na několik dní. Vpravo od trati je bájný Velehrad (7 km po červené turistické značce), jen o kousek blíž Archeoskanzen Modrá, expozice Živá voda Modrá nebo Centrum Slováckých tradic. Přímo ve Starém Městě pak najdete třeba Památník Velké Moravy nebo Kovozoo.
A to nemluvíme o blízkém Uherském Hradišti. Tam dojedete ze Starého Města vlakem, který končí až u Vlárského průsmyku. Tuto trať si můžete prohlédnout i virtuálně se seriálem Na co zírá mašinfíra.
Trasu KFNB z Přerova do Hodonína si můžeme projet za 4 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvKrajem vína a písku
Od Starého Města vede trasa severní dráhy císaře Ferdinanda krajem, kterému vévodí vinice a také písek. Ten ovšem není na první pohled tak patrný. Váté písky jsou místním fenoménem.
Váté písky jsou jedinečným biotopem, který se rozkládá mezi stanicemi Rohatec a Bzenec Přívoz. Této lokalitě se také Moravská Sahara. Najdeme ji výhradně podél Ferdinandky v délce 5,5 kilometru a její nejširší část měří kolem 60 metrů.
Turistické cíle podél Ferdinandky |
Mocná vrstva písku pochází ze sedimentů řeky Moravy. Vítr písek během věků rozvál do širokého okolí. Vrstva písku může místy dosahovat až 30 metrů.
Ale abychom nezapomněli na další turistické zajímavosti. Do historického města Uherský Ostroh je to nejblíže ze zastávky Moravský Písek zastávka (5 km), do Bzence (také 5 km) a k Zahradní železnici Vracov (10 km) zase ze stanice Moravský Písek. Šest kilometrů to je pak do Strážnice ze stanice Bzenec Přívoz.
Další stanice, Rohatec, je zajímavá, protože z ní vede několik tratí. Kromě KFNB se z ní odpojuje trať do Veselí nad Moravou a pak také Baťova Ratíškovická železnice. Šest a půl kilometru dlouhá dráha vedla k lignitovému dolu Tomáš. Dnes se na nepoužívané vlečce dají půjčit šlapací drezíny a projet si tříkilometrový úsek.
A už je tu konec naší dnešní jízdy, Hodonín. Rychlík Slezského železničního spolku sice pokračoval až do Mutěnic, tuto trať si ovšem projedeme někdy příště. A kam zamířit v Hodoníně? Přímo proti nádraží přes koleje je ojedinělé Muzeum naftového dobývání a geologie, kousek za ním pak zoo. V rodném městě prvního československého prezidenta najdete také Masarykovo muzeum.
Pokud se vydáte z Hodonína dál na jih podél řeky Moravy po zelené turistické značce, narazíte po osmi kilometrech na Slovanské hradiště v Mikulčicích. V těchto místech pravděpodobně působili slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj. Uvidíte základy knížecího paláce a dvanácti kamenných kostelů, pohřebiště s celkovým počtem přes 2 500 objevených hrobů, pozůstatky mohutného valu a kůlových mostů.
Nezapomeňte také, že okolí Severní dráhy císaře Ferdinanda je protkané cyklostezkami, takže neopomeňte si na svoje toulky vzít s sebou i bicykl. A pokud budete unaveni, vlak vás vždy zachrání.
