Po ránu je na nádraží Hamry-Hojsova Stráž dost nevlídno, a to nás vlak vyvezl již několik stovek výškových metrů nad nížinu kolem Klatov. Náš hlavní cíl, hraniční hřeben Královského hvozdu, můžeme leda tak tušit v oparu před sebou. Skoro křečovitě věříme předpovědi počasí, která slibuje nekompromisní inverzi, v této oblasti dost častou. A dobře děláme, i když na slunečné počasí si musíme ještě chvíli počkat.
Přes nejhlubší údolí
Zpočátku se svěřujeme žlutému značení, které nás od nádraží vede strmě dolů do osady Zadní Hamry. Překračujeme řeku Úhlavu, která zde sice má charakter horského potoka, ale už stačila vymodelovat výrazné údolí sevřené dvěma mocnými hřebeny: hraničním Královským hvozdem, na který chceme vystoupat, a paralelním pásmem Můstku.
Převýšení k vrcholům tu činí až 700 metrů a spolu s otevřeným charakterem terénu to z horní Úhlavy dělá nejmohutnější údolí západní Šumavy.
Turistický přístřešek u rozcestí Stateček pod Ostrým. Projasněná mlha slibuje brzký výšvih do slunečních paprsků.
Pohled do Čech z vrcholu Velkého Ostrého. Nad inverzní oblačnost vystupuje jen hřeben Můstku.
Navzdory snadné přístupnosti (podél Úhlavy vede silnička) je dnes toto území jen velmi málo osídlené, o což se postarala poloha v kdysi nepřístupném hraničním pásmu, které zde komunisté v 50. letech 20. století zřídili. Ve stoupání nad řekou míjíme dvě farmy, dříve tu stávalo mnohem víc domů.
Louky brzy vystřídá les, který téměř ohlušuje všeobjímajícím tichem, jež nás bude obklopovat po několik následujících hodin. Na rozcestí Stateček už máme skoro 1000 nadmořských metrů a teprve nyní začínáme cítit změnu povětří. Blížíme se hladině inverze.
Ostrý, německá a česká hora
Na Statečku přichází na chvíli vhod turistický přístřešek, na hřeben zbývá ještě asi 300 výškových metrů. Za pár minut se dostáváme z mlhy do prudkého prosincového slunce a teplota se během několika metrů zvyšuje nejméně o pět stupňů.
Obzor se projasňuje, výhledům sice ještě chvíli brání vzrostlý les, ale jakmile se modrá značka připojí na hraniční průsek, tak se horizonty otevřou. Strmý úsek po improvizovaných schodech signalizuje, že první postupný cíl je blízko. Cíl, který se jmenuje Velký Ostrý (Grosser Osser) a jehož kóta činí 1293 metrů.
Pohled z Velkého Ostrého k jihovýchodu po hřebeni Královského hvozdu. V pozadí Svaroh (Zwercheck, 1333 m)
Pohled do Bavorska od kříže na Velkém Ostrém. V pozadí vystupuje nad oblačnost Hoher Bogen (1079 m).
Z vrcholového skaliska pohraniční hory sledujeme scénu pod sebou. Z nekonečného moře mraků vystupuje nad inverzi pouze hraniční hřeben Královského hvozdu (na kterém stojíme i my), v Čechách protilehlý hřbet Pancíře a Můstku, v Bavorsku pak Kaitersberg a mohutný Velký Javor (Grosser Arber).
Směrem k Dunaji ještě hranici inverze těsně proráží vrchol Hoher Bogen (1079 m) s charakteristickým vysílači. Spolu s absencí jakýchkoli zvuků (snad kromě mírného šumění větru) jde o nepopsatelný pocit. Jako bychom viseli ve vzduchoprázdnu, vysoko nad všemi pozemskými věcmi.
Bližší pohled sklouzne na asi 600 metrů vzdálený vrchol Malého Ostrého (Kleiner Osser, 1266 m), který je stejně jako hlavní vrchol opatřen křížem. Malý Ostrý již leží celý v Bavorsku, zatímco přímo přes naše stanoviště na hlavním vrcholu přechází státní hranice. Z mnoha důvodů je ale Ostrý/Osser mnohem více německou než českou horou. A nejde jen o to, že výstup z Čech je o dost obtížnější než přístup z Bavorska.
Napovídají tomu jednak příběhy, symboly a legendy, které kolem Ostrého – podobně jako v případě jiných výrazných šumavských vrcholů – kolují. Jedna z nich hovoří o myslivci, výborném střelci, který měl v kraji žít v 17. století a jemuž neunikla žádná zvěř. Tuto pověst snad použil slavný hudební skladatel C. M. von Weber v opeře Der Freischütz (Čarostřelec).
Jiná, čistě německá sága, zase zmiňuje obra (Osserriese), který sedával rozkročen na hřebeni a svýma obrovskýma nohama „vykutal“ hluboká údolí po obou stranách hřebene.
Většímu německému nároku na Ostrý/Osser svědčí i současná situace na vrcholu. Právě Němci zde postavili vrcholový kříž a na německém území, přímo pod vrcholovým skaliskem, leží i turistická chata Osserschutzhaus.
Zemí nikoho do civilizace
Jsme každopádně rádi, že státní hranice už na Ostrém i jinde nepředstavuje překážku a po chvilce rozjímání se vydáváme severozápadním směrem po hraničním hřebeni.
Za chvíli opouštíme turistickou značku a držíme se spoře vyšlapané pěšinky, která jiskří v nahromaděné námraze a kličkuje mezi hraničními patníky, chvíli mezi skalkami, později převážně lesem. Ten je však přerušován občasnými holinami a proto se můžeme ještě mnohokrát kochat pohledy do Čech i do Německa nad mlhovou „peřinu“.
Hraniční hřeben severně od Ostrého
V místech, kde se hranice výrazně lomí k severu, cesta opouští hřeben a mezistátní linie strmě klesá do údolí potoka Lomnička. Sem evidentně mnoho lidí nezavítá, po chvilce se noříme zpět do mlhy a okolí brzy nabývá tajemného, až výhružného rázu. K severu obrácený svah je plný polomů, kmeny stromů obrůstá husté mechoví a musíme klopýtat přes mohutné kameny. Teprve když se sklon svahu trochu zmírní, narážíme na modrou turistickou značku a zahýbáme po ní zpět do vnitrozemí Čech.
Zde, v nejhořejší části údolí Chodské Úhlavy, se nacházíme v prostoru, který je i na melancholické šumavské poměry opuštěný a obtížně přístupný. Nebylo tomu tak ale vždy, za necelý kilometr totiž přicházíme na rozlehlou paseku, kterou prostupují skupiny mladých stromů i nezřetelné základy domů.
Zde stály po dobu asi 250 let domy osady Zadní Chalupy (Hinterhäuser), která však podobně jako mnoho jiných šumavských obcí na české straně hranice násilně zanikla po vyhnání původních obyvatel a zřízení „železné opony“ po 2. světové válce. S pomocí informační tabule zkoušíme identifikovat polohu bývalé školy. Představit si, jak to tu kdysi vypadalo, ovšem dnes vyžaduje nemalou dávku imaginace.
Zbytek trasy do Nýrska nás vede většinou po pevných lesních cestách kolem vrcholu s příznačným jménem Hraničář (833 m). Civilizace se přihlásí až v poslední chvíli, kdy již za silného šera do lesů proniknou odlesky osvětleného městečka. V Nýrsku, v nadmořské výšce necelých 500 metrů, panuje tma a silný mráz. Sluncem zalité šumavské hřebeny se zdají být tak daleko.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditInformace: http://www.lamer-winkel.bayern/de/: Informační portál přilehlé turistické oblasti Lamer Winkel v Bavorském lese Jak na to Hojsova Stráž i Nýrsko mají železniční spojení, které obstarává trať z Plzně do Železné Rudy; díky ní se trasa dá absolvovat i z Plzně či Prahy během jediného dne. Možnost občerstvení je pouze v bavorské chatě na Ostrém (zda je otevřeno, zjistíte na stránkách Lesního spolku Lam – www.waldverein-lam.de) a pak v cíli v Nýrsku. |
