Naším cílem bylo najít a projet trasu, která by objížděla Prahu co nejtěsněji, přitom maximálně využívala cesty bez provozu aut a vedoucí hezkou přírodou. Na trase projedete nebo jen těsně minete 30 přírodních rezervací, přírodních památek a přírodních parků, poznáte bezpočet vyhlídek, naučných stezek a dalších zajímavostí.
Po celou dobu přitom zůstáváte uvnitř administrativní Prahy a trasa několikrát vede kolem konečných stanic metra, takže si můžete vybrat jen část okruhu a vrátit se metrem zpět.
Trasu jsme rozdělili na dva přibližně stejně dlouhé úseky, v tomto prvním článku vám přinášíme report ze západní části, příště se budeme věnovat východní polovině.
Ti zdatnější možná dokážou okruh objet celý naráz, i když asi budete překvapeni na Prahu poměrně značnou celkově nastoupanou výškou. Dvakrát překonat vltavský kaňon i několik bočních údolí je zkrátka znát.
Přes vyhlídky na Barrandov
Za „nultý kilometr“ našeho okruhu volíme Modřany, ležící v nejjižnější části okruhu, kde trasa překonává Vltavu. Pojedeme po směru hodinových ručiček a konec prvního – západního – úseku nás čeká opět u Vltavy, tentokrát na severním okraji V Podbabě.
Z Modřan na protilehlý břeh Vltavy jezdí přívoz, fungující v rámci pražské MHD, romantickou ranní plavbou tedy začínáme naši cestu. Na levém vltavském břehu se chytáme pobřežní cyklotrasy A1 a směřujeme po proudu řeky k centru.
Míjíme modřanský jez s vodáckou propustí a vzápětí odbočujeme vlevo do Velké Chuchle. Čeká nás výživné stoupání z vltavského údolí k sídlišti Barrandov. Velká Chuchle leží v malebném údolíčku obklopeném lesy, krajinově si tu připadáme skoro jako na venkově.
Stoupáme podél potoka Vrutice a na konci zástavby odbočujeme vpravo na žlutě značenou lesní cestu vedoucí rezervací Homolka. V opuštěném lomu kousek od cesty najdeme mezinárodně významnou geologickou lokalitu s význačným paleontologickým nalezištěm. Kola necháváme u lomu a po loukách vystoupáme na vrchol Homolka s hezkým výhledem na Velkou Chuchli a Modřany.
Výlet zahajujeme přeplavbou Vltavy z Modřan do Lahoviček.
Vrchol Homolka s hezkým výhledem na Velkou Chuchli a Modřany
Pokračujeme lesem ke kostelu sv. Jana Nepomuckého s dalším vyhlídkovým místem a dále k zookoutku nad Malou Chuchlí. Tady uprostřed lesoparku lze ve výbězích pozorovat naše lesní zvířata, například tu mají muflony, rysa ostrovida, kunu a různé druhy ptáků. V občerstvení hasíme žízeň a po značené cyklotrase A112 přejíždíme po loukách k sídlišti Barrandov.
K zaniklé obci Krteň
Sjíždíme klidnou sídlištní ulicí do Prokopského údolí. Jsme tu brzy ráno a v tomto oblíbeném přírodním parku zatím ticho ruší jen ptačí zpěv a bublající Dalejský potok. Přímo nad námi se nyní zvedají vysoké stráně a vápencové skály s Butovickým hradištěm, my ale pojedeme na kole po zelené značce vedoucí místy až 70 metrů hlubokým kaňonem až do Řeporyjí. V „Prokopáku“ najdete mimo jiné opuštěné vápencové lomy, které jsou významnými paleontologickými nalezišti, známý je například lom Mušlovka nebo Černý lom.
Cyklotrasa A12 vede kolem trati pražského Semmerinku, pak projede kolem ruiny bývalé vápenky a po chvíli se objevují první domy čtvrti Řeporyje. Projedeme centrem obce, chytáme se modré značky vedoucí proti proudu Dalejského potoka a po chvilce přijíždíme do revitalizované oblasti rybníků, mokřadů a luk Řepora, která leží v prostoru bývalé cihelny a skládky. Zajímavostí je opuštěný stejnojmenný skanzen středověké české vesnice v severní části lokality.
Z Prokopského údolí se zvedají vysoké stráně a vápencové skály.
Opuštěný skansen středověké české vesnice Řepora
Jakmile vyjedeme z lesíka, objeví se před námi hradba betonových budov sídliště Stodůlky. My se ale budeme držet dál od zástavby, podjedeme čtyřproudový přivaděč a po cyklostezce a vedlejší silnici směřujeme k obci Krteň, která zanikla po třicetileté válce. Na jejím místě uprostřed polí stojí nyní už jen románský kostel sv. Jana a Pavla, v jehož těsné blízkosti najdeme novodobý dolmen v podobě kamenného stolu.
Může se hoditNáročnost: středně těžká trasa vhodná pro treková nebo horská kola Vzdálenost: 87,8 km Minimální výška: 176 m Maximální výška: 391 m Celkové stoupání: 837 m Celkové klesání: 835 m  Stáhněte si GPX soubor trasy pro vaši navigaci |
Od kostela to bereme přímo na sever po neznačené polní cestě k osadě Chaby, za kterými se z polí jako přízrak tyčí obrovské billboardy nákupních center na Zličíně.
Jsme nyní přes 200 metrů nad údolím Vltavy, v nejvyšším bodě celého okruhu kolem Prahy.
Divokou Šárkou k Vltavě
Nyní nás čeká pár kilometrů ulicemi, kdy se musíme proplést přes Zličín a Řepy, projedeme kolem nepřístupného kláštera Milosrdných sester sv. Karla Boromejského než vystoupáme na hezkou a málo známou Reinerovu vyhlídku na Řepy. Přejedeme rušnou Karlovarskou, sjedeme k nádrži Jiviny a kolem políček a skleníků výzkumného ústavu rostlinné výroby směřujeme k sídlišti Na Dědině. Před námi se v dálce objevuje letohrádek Hvězda a také strážní věž věznice Ruzyně.
Vyhýbáme se rušné Drnovské ulici tím, že se zanoříme do sídliště a najdeme tu hezkou paralelně vedoucí asfaltovou cestu. Ta nás nakonec vyvede u Evropské, kterou podjedeme tunelem pro cyklisty a pěší a rázem se ocitáme v zelené oáze přírodního parku Šárka-Lysolaje.
Novodobý dolmen v podobě kamenného stolu
Málo známá Reinerova vyhlídka na Řepy a Zličín
Tady najdou cyklisté bezpočet možností, jak se dostat až k Vltavě, my volíme nejkratší a nejjednodušší variantu – po pokosených loukách a singtrailech sjíždíme ke koupališti a pak se budeme stále držet v údolí podél Šáreckého potoka.
Hned za koupalištěm zastavujeme v restauraci Dívčí skok, prostředí venkovní terasy přímo pod skalami je tu vskutku úchvatné. Můžete se tu také vykoupat, koupaliště Divoká Šárka patří k nejhezčím a voda jeho dvou bazénů k nejstudenějším v Praze. Kdo má dost energie, může pěšky vystoupat na vyhlídku Dívčí skok a potěšit se kruhovým výhledem ze skal.
Kdo má dost energie, může vystoupat na vyhlídku Dívčí skok a potěšit se výhledem ze skal.
Cesta k Dolní Šárce vede klidnou ulicí, kdo se chce vyhnout asfaltu, může využít hezký singltrek.
Cesta od Dívčího skoku až k Jenerálce vede nádherným romantickým zeleným údolím po cyklostezce A163. Divoká Šárka je jedním z nejrozsáhlejších pražských parků, kromě cyklistů, běžců a jiných výletníků vyhledávají zdejší buližníkové skály i horolezci. Divoká Šárka bývala výletním cílem Pražanů již od 19. století a podle pamětníků jste na konci války mohli mezi Džbánem a Vltavou najít celkem 13 hostinců, dnes jsou zde pouze 4.
U Jenerálky vyšplháme na nenápadný pahrbek u cesty s hezkým rozhledem, pak míjíme luxusní rybí restauraci Chorvatský Mlýn, za kterým pokračujeme po cyklotrase A17 údolím k Vltavě. Cesta vede klidnou ulicí, kdo se chce vyhnout asfaltu, může využít hezký singltrek po pravé ruce. V dolním šáreckém údolí míjíme krásné rezidence, honosné historické vily i moderní domy s rozlehlými zahradami, pompézností tak trochu připomínající pražský „Dallas“.
Jsme v Podbabě, na vltavském nábřeží a na konci prvního úseku. Kdo chce na druhý břeh, může odtud přeplout do Podhoří a příště s námi pokračovat kolem východního okraje Prahy zpět do Zbraslavi.
Rezervace, parky a přírodní památky na okruhu1. Přírodní rezervace Homolka |
