Kdo má malé děti, toho jistě potěší dva cyklistické okruhy nesoucí název "Ježíškova cesta", na nichž najdete několik zastávek a atrakcí pro děti.
Výlet můžete zpestřit výjezdem na některý z rozhledových vrcholů – ať na Plešivec, Blanenský vrch, německý Fichtelberg nebo samotný Klínovec. Cestou možná potkáte i nejlepšího českého lyžaře Lukáše Bauera, který žije a trénuje na Božím Daru.
Zdevastovaná stezka v rezervaci
Náš okruh na kole zahajujeme právě zde, v nejvýše položeném městě střední Evropy. Co do velikosti sice Boží Dar spíše připomíná vesnici, nicméně mu nelze upřít kouzelný ráz horského městečka, který si zachoval od svého založení roku 1533 dodnes.
Vydáváme se po silnici směrem na Horní Blatnou a po necelém kilometru zastavujeme u vstupu na božídarské rašeliniště a zamykáme kola. Dřevěný povalový chodník vede po celkem 3 km dlouhé naučné stezce "Božídarské rašeliniště". Kromě několika jezírek a rašeliníku zde podle informací najdeme například borovici blatku, břízu trpasličí, rosnatku okrouhlistou, kociánka dvoudomého nebo blatnici bahenní.
Bohužel jenom prvních 150 metrů od silnice lze projít oficiálně – dále je stezka v dezolátním stavu, a pro veřejnost je tak jedna z přírodně nejzajímavějších lokalit Krušných hor uzavřená. Kdo má na svědomí tento trestuhodný šlendrián?
Zdevastovaná naučná stezka "Božídarská rašelina"
Po Ježíškově cestě na Plešivec
Pokračujeme necelý kilometr po silnici, ze které odbočujeme vlevo na dobře udržovanou lesní cestu. Napojujeme se na tzv. "Ježíškovu cestu", oblíbenou cyklotrasu pro rodiče s dětmi. Trasu tvoří dva okruhy - ten pro ty nejmenší děti měří 5,6 km, velký okruh, určený těm zdatnějším, je dlouhý 13 km.
Na obou cestách najdeme celkem 13 přístřešků s atrakcemi a úkoly pro děti – skluzavky, kladiny, lanovky, kolotoče, houpačky. Po absolvování trasy obdrží děti v Informačním centru ve Vlastivědném muzeu nebo ve SKIareálu Novako Ježíškův pas o zdárném absolvování Ježíškovy cesty a malé dárečky za splnění úkolů. Pro malé cyklisty se tak cesta stává zábavou a hrou a pro všechny potěšením. Více na www.jeziskovacesta.cz.
My pokračujeme po cestě k vrcholu Božídarský Špičák, který je svou výškou 1 115 metrů nejvyšším bazaltovým vrchem ve střední Evropě. Les zakrátko střídají horské louky s hezkými výhledy a u rozcestí "Pod Špičákem" uhýbáme po žluté trase směrem k vrcholu Plešivec.
Jedna z nejlépe přístupných krušnohorských tisícovek láká svojí 16 metrů vysokou rozhlednou s ochozem s nádhernými výhledy na hřebeny Krušnohoří. Rozhlednu na Plešivci postavila parta nadšenců z abertamského Spolku přátel přírody roku 1895. O třináct let později k ní přibyl dodnes fungující horský hotel s restaurací, kde doplňujeme tekutiny před další cestou.
Na Blatenském vrchu
Za věčným jeskynním ledem
Vracíme se zpět na rozcestí Pod Špičákem a kolem Mrtvého rybníka (nazvaného podle tmavého zbarvení vody způsobeného okolní rašelinou) pokračujeme na Rýžovnu. Rýžovna byla kdysi samostatnou obcí se vším, co má správná obec mít. V době největšího rozmachu tu stálo asi 70 domů, kostel, hospoda, škola i pivovar a žilo tu asi 800 lidí. Kdysi významnou hornickou osadu dnes připomíná památník ležící u silnice z Abertam a několik roztroušených stavení. Název obce je odvozen od rýžovišť cínové rudy, která se zde kdysi těžila.
Přímo na křižovatce silnic najdeme ideální místo k obědu – vynikající restauraci zvanou Krušnohorská salaš, nabízející kromě teplých jídel i ovčí sýry.
Rýžovnou protéká též umělý vodní kanál. Blatenský vodní příkop představuje významné technické vodní dílo, které bylo postaveno mezi lety 1540-1554 pro přívod vody na pohon důlních strojů v období těžby cínu. Dvanáct kilometrů dlouhý a přibližně metr široký kanál přiváděl vodu z říčky Černé (u Božího Daru) do Horní Blatné.
Odpoledne pokračujeme po silnici k Horní Blatné a zdoláváme stoupání na Blatenský vrch. Rozhledna se tu pyšně tyčí od roku 1913, kdysi tu dokonce stával také malý hotel, v 50. letech byl ale zbourán. Abychom si mohli užít nádherný panoramatický výhled, zdoláváme 96 schodů a obdivujeme pohled na nejvyšší vrcholy Krušných hor - Klínovec, Fichtelberg, Božídarský Špičák - a přehlédneme i velkou část německých Krušných hor.
Kola necháváme u rozhledny a pěšky se vydáváme prozkoumat nedaleké Vlčí jámy. Blíže k Blatenskému vrchu se nachází "Ledová jáma", pozůstatek dolu Jiří. Velmi úzká skalní štěrbina ukrývá celoročně na svém dně v hloubce přibližně 15 metrů tzv. jeskynní led. Trvalá přítomnost ledu je způsobena tím, že lehčí teplý vzduch zůstává ve vyšších partiích, zatímco chladný vzduch klesá a ochlazuje okolí.
Ledová jáma
Nejvyšší hora saských Krušných hor
Pro návrat na Boží dar volíme malebnou lesní cyklotrasu vedoucí částečně i po německém území. Nejprve opatrně sjíždíme terénem z Blatenského vrchu na rozcestí "Luhy", přejíždíme romantické údolí říčky Černá a stoupáme k pohraničnímu hřebeni u Mílova.
Tato oblast nabízí bezpočet lesních cyklotras vedených po kvalitních cestách s možností překročení státní hranice. My volíme trasu č. 2002 na Myslivny a dále po okruhu Jense Weissfloga směrem k německé hoře Fichtelberg.
Původně jsme sice neměli v plánu zdolat v jednom dni tolik tisícových vrcholů, hezké počasí a chuť vyšlápnout si na nejvyšší saskou horu v německé části Krušných hor ale nakonec převážilo nad naší leností. Na 1 214 m vysoký vrchol Fichtelbergu vede silnice i několik lanovek z lázní Oberwiesenthal – nejvýše položeného města Německa.
Fichtelberg v obležení německých motorkářů
Vychutnáváme si nádherný pohled na protilehlý Klínovec a pak se po asfaltu spouštíme dolů, do Božího Daru.
Zdroj: Mapy © PLANstudio
Může se hoditUbytování: V Božím Daru najdeme mnoho hotelů a penzionů. Více např. na www.krusnehory.eu. Další informace a odkazy najdete na oficiálních stránkách města Boží dar: www.bozi-dar.cz |
