Krušné hory
Pro milovníky běžeckého lyžování představuje Krušnohorská lyžařská magistrála jednu z nejkrásnějších dálkových tras u nás. Udržovaná trať spojuje Boží Dar s Bublavou vede zhruba podél hranice s Německem a měří 41 kilometrů. Od páteřní magistrály se na mnoha místech oddělují variantní trasy, takže vzniká síť tras, na jejíž prozkoumání vám nebude stačit ani týden.
Jako základnu pro víkendové lyžování můžete zvolit Pernink, Horní Blatnou nebo Abertamy, vyhnete se tak notorickým problémům na příjezdové silnici na Boží Dar.
Odtud směřují trasy na oba směry. Jeden den se tak můžete vydat na západ po trase Korce - Jelení – Rolava, případně prozkoumat tratě na německé straně. Druhý den vyražte opačným směrem kolem Červené jámy a Božídarského Špičáku k Božímu Daru.
Šumava
Šumava představuje z pohledu běžkaře ideální prostředí. Najdeme tu nádhernou krajinu, mírné kopce a rozlehlé pláně s vysokou nadmořskou výškou a tedy dostatkem sněhu.
Díky své rozlehlosti Šumava skýtá obrovskou plochu pro průzkum na běžkách, stopy jsou kvalitně udržované a vyjma nejpopulárnějších míst tu málokdy budete mít pocit přelidněnosti ve stopách.
Oblíbenými výchozími body jsou Kvilda a Modrava, vyrazit můžete i z Prášil, odkud se tratě rozbíhají na všechny strany. Hezký celodenní výlet odtud vede na vrchol Poledníku, vydat se můžete k jezeru Laka, zdatnější až do Železné Rudy.
Orlické hory
Hradba Orlických hor vystupuje nad okolí táhlým, přes padesát kilometrů dlouhým hřebenem. Jeho nejvyšší část protkávají široké cesty bez velkého převýšení, mají daleké výhledy do Čech i na polskou stranu. Trasy v upravovaných stopách tu vedou horskou přírodou a často pojedete kolem sněhem zasypaných vojenských bunkrů.
Kunštátská kaple
Řopík na hřebeni Orlických hor
Vydejte se například na přejezd hřebene z Šerlichu na Velkou Deštnou (nejvyšší bod Orlických hor) na Pěticestí a zpět. Trasy vedou i méně navštěvovanou severní částí hor na Polomský kopec, Vrchmezí a třeba až do Olešnice v Orlických horách.
Brdy
Nejlepší lyžování v těsné blízkosti Prahy najdeme na jih od metropole, kde se zvedá plochý hřeben Brd. Pro nepříliš kopcovitý terén bez prudkých kopců je tato oblast vhodná i pro začátečníky nebo rodiny s dětmi. Praze nejblíže začíná zajímavý terén zhruba u Černolic a táhne se několik desítek kilometrů jihozápadním směrem ke Kytínu.
Ty opravdové Brdy však najdeme až za Příbramí, hory jsou tu vyšší a leži zde více sněhu. Připravte se na to, že stopy budou většinou prošlapané, strojově upravované trasy najdeme jen u obce Těškov na okraji přírodního parku Radeč. Na vrcholu Praha aktuálně leží přes dvacet centimetrů sněhu, což by mělo stačit na bezpečné lyžování po lesních cestách. Vydat se můžete třeba z obce Teslíny kolem Padrťských rybníků na vrchol Praha, nebo zdolat nejvyšší brdský vrchol Tok.
Novohradské hory
Toto pohoří je běžkaři opomíjené a tak trochu ve stínu sousední Šumavy. Letošní sněhová nadílka však umožňuje kvalitní běžkování i tady. Novohradské hory jsou lesnaté a příhraniční pohoří a běžkařské stopy najdete i v sousedním Rakousku.
Ideálním výchozím bodem je parkoviště v Hojné Vodě, případně o kousek dál ležící Staré Hutě. Stopy bývají projeté skútrem na klasiku, případně prošlapané běžkaři a vedou jen mírně zvlněným terénem. Můžete se vydat na přibližně deset kilometrů dlouhý okruh kolem hory Vysoká, projet cesty kolem vrcholů Kraví a Kuní hory nebo objet horu Točník.
Jeseníky
Jeseníky jsou sázkou na jistotu. Pokud nikde jinde na Moravě sníh není, tak tady určitě ano, jelikož nadmořské výšky hlavního hřebene neklesají pod
1 000 metrů. Běžkařskou klasikou Jeseníků je trasa Ovčárna – Praděd – Švýcárna – Červenohorské sedlo – Vřesová studánka. Zbytek jesenické hřebenovky se neupravuje a má turistický charakter se zimním tyčovým značením.
Na magistrále z Červenohorského sedla na Švýcárnu
Spolehlivé sněhové podmínky jesenických hřbetů však mají i svou odvrácenou tvář v podobě velmi drsných podmínek při nevhodném počasí. Pak je nutné zamířit do nižších poloh na udržované lyžařské okruhy v okolí Vrbna pod Pradědem, Karlovy Studánky, Karlova nebo sedla Skřítek.
Zajímavým a pro mnohé novým tipem jsou pravidelně protahované trasy v okolí horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně (1 353 m), kde také nebývá vzhledem k nadmořské výšce problém se sněhem. Je to však docela drahá zábava, cesta lanovkou z Koutů nad Desnou do výšky 1 100 metrů stojí pro jednoho běžkaře plných 300 korun.
Rychlebské hory a Králický Sněžník
V Ramzovském sedle, kde je nejvyšší rychlíková zastávka v ČR a jezdí sem dost vlaků, navazují Jeseníky na Rychlebské hory. V širším okolí nejvyšší kóty Smrk (1 127 m) je terén Rychlebských hor velmi plochý a doslova jako stvořený pro rychlé sbírání kilometrů na běžkách.
Centrem zdejších mnoha okruhů různých délek je chata Paprsek, k níž lze dorazit lanovkou od parkoviště z Velkého Vrbna nebo na běžkách od vlaku z Ramzové přes Petříkov (cca sedm kilometrů). Získat zde ubytování však není jednoduché, dlouho dopředu je vyprodáno.
Turistická stopa pod Králickým Sněžníkem
Ploché Rychlebské hory z Králického Sněžníku
Běžkařsky přívětivou částí Rychlebských hor okolo chaty Paprsek je možné jen rychle projet a zamířit si to z Ramzové hezkým přejezdem přes Kladské sedlo k chatě Návrší v oblasti Králického Sněžníku (1 423 m). Právě z této chaty bývá třetí nejvyšší horský masiv v ČR nejčastěji na běžkách zdoláván, i když frézovaná stopa až nahoru nevede a je třeba se na běžkách poprat s dost náročným terénem.
Beskydy
Tolik sněhu jako letos už v Beskydech několik let nepamatují, takže neváhejte. Beskydy jsou mezi běžkaři proslulé mnoha dlouhými hřebenovkami, jejichž úspěšné absolvování vyžaduje dobrou fyzickou kondici i techniku jízdy (obzvláště v častých sjezdech). Říkalo se, že kdo se naučí na běžkách v Beskydech, nemá jinde problémy.
Dříve se beskydské hřebenovky (např. Bumbálka – Vsetín, Bumbálka – Mosty u Jablunkova, Pustevny – Bílá) jezdily s využitím hromadné dopravy a zaběhlých ranních „lyžařských“ spojů, dnes však už běžkaři dávají přednost většímu pohodlí a soustřeďují se s auty tam, kde se lze spolehnout na vyfrézované trasy. Ty jsou k dispozici například na Pustevnách (zde bývají zpravidla nejlepší sněhové podmínky), v Bílé, Velkých Karlovicích, na Morávce, na Javorovém nebo v Mostech u Jablunkova.
Sjezd po zásobovací cestě z Lysé hory s vyhlídkou na Tatry a Malou Fatru
Velkou výzvou pro vytrvalé běžkaře může být zdolání nejvyšší Lysé hory. Pozvolný, ale velmi zdlouhavý výstup velkými oklikami se kroutí po severních a východních úbočích nejvyšší beskydské hory z rozcestí Albínovo náměstí nad Ostravicí. Odměnou za skoro celodenní dřinu je nezapomenutelný předlouhý sjezd po zásobovací silnici do Papežova v údolí Mohelnice.
Hostýnské vrchy a Bílé Karpaty
Těmto východomoravským kopcům s nižšími nadmořskými výškami nadělila letošní zima také slušnou sněhovou nadílku, která umožňuje realizovat túry po zdejších skvělých běžkařských terénech. Některé se pravidelně udržují rolbou nebo skútrem, většina má však stále ještě turistický charakter.
Překrásná a nenáročná hřebenovka příjemně houpavým terénem v malebné krajině Valašska začíná přímo na Svatém Hostýně (753 m), kam je nutné se dopravit autobusovou linkou (autům vjezd zakázán) z Bystřice pod Hostýnem. Vede přes lyžařské středisko Troják, rozhlednu Marušku a končí v Lazech nebo v Rajnochovicích. Je součástí sítě udržovaných lyžařských tras Hostýnská magistrála.
Hřebenovka Bílých Karpat nad Starým Hrozenkovem
Pohodová hřebenovka Hostýnských vrchů
V Bílých Karpatech hledejte běžkařské stopy v okolí nejvyšší Velké Javořiny (970 m), kde bývají sněhové podmínky nejlepší. Vhodným výchozím místem je Nová Lhota, osada Vápenky nebo Kamenná bouda. Na údržbě tras se podílí i slovenská strana, kam vede jeden z okruhů (skiland Stará Myjava).
Českomoravská a Drahanská vrchovina
Tyto dvě vrchoviny jsou si velmi podobné. Jejich nejvyšší partie tvoří vysoko položené plošiny, kde jsou výškové rozdíly minimální. Proto jsou ideálním terénem pro běžkaře, kteří nemají moc rádi únavné šlapání do kopců ani povzbudivý adrenalin sjezdů.
Kromě oblasti Žďárských vrchů a Novoměstska vyhledávají běžkaři na Českomoravské vrchovině také příležitostně upravované trasy v Jihlavských vrších a České Kanadě.
Lyžařské okruhy na Drahanské vrchovině mají své vlastní webové stránky (www.lyzarsketrasy.cz) s pravidelnou aktualizací o stavu sněhu i úpravě stop. Ideálním výchozím místem je v této oblasti rekreační obec Suchý nebo Protivanov
