Náznakem optimismu, že letos čeká na lyžaře v Alpách a Dolomitech opravdu silný rok, by mohla být zpráva Světové meteorologické organizace. Podle ní existuje sedmdesátiprocentní šance, že zimu v Evropě ovlivní klimatický jev El Niño.
El Niňo, v překladu Chlapeček, je klimatický jev, při kterém dochází k zeslabení studeného oceánského Peruánského proudu (též Humboldtův proud) a s tím souvisí oteplení tamních vod.
Pro milovníky sněhu to opravdu může být dobrá zpráva, zvyšuje se totiž pravděpodobnost, že Evropa a Severní Amerika si budou užívat bohatší sněhovou nadílku než v běžném roce.
„Bouřkové počasí se bude koncentrovat zejména v západních Alpách, kde by se mírný začátek sezony mohl proměnit ve vydatné sněhové srážky v období od prosince do února,“ odhaduje meteorologický server Accuweather.
El Niňo se naposled objevil na přelomu let 2015 a 2016. Světová meteorologická organizace nepředpokládá, že El Niño udeří se stejnou silou i letos. „Ale stále to bude mít fatální následky,“ uvádí její generální tajemník Petteri Taalas.
Z hlediska lyžařů optimistický odhad opatrně potvrzuje i meteorolog Jan Šrámek z Oddělení meteorologických předpovědí ČHMÚ. „Existují předpoklady, že letos čeká na lyžaře v Alpách a Dolomitech opravdu dobrý rok. Musím ale upozornit čtenáře, že se jedná o dlouhodobý předpoklad, opravdu bohatou sněhovou nadílku slibovat nemohu, jakkoli bych si to přál,“ doplňuje Šrámek.
Opatrností nešetří ani jeho kolegyně a milovnice hor Alena Zárybnická. „Stačí, aby se tlakové oblasti posunuly třeba o dvě stě kilometrů, což nebývá nic výjimečného, a počasí v lyžařských střediscích se může výrazně změnit. Pořád platí, že o dobré předpovědi se můžeme bavit na deset dnů dopředu.“
Na úskalí dlouhodobých předpovědí a různých modelů předpovědi počasí upozorňuje i švýcarský Meteo Swiss. „Navzdory nesporným pokrokům, ke kterým došlo v posledních letech, je kvalita a použitelnost předpovědí na dlouhé období pro Švýcarsko stále omezená.“
Podle čeho tedy vybírat, kdy a kam odjet za dobrým lyžováním? Sedmdesát procent není malé číslo, ale při výběru lyžařského střediska pro nadcházející sezonu můžete svoji šanci na dostatek sněhu přece jen ještě trochu zvýšit. „Určitě bych čtenářům doporučil před sezonou vybírat střediska v okolí ledovců, nebo ve vysokých nadmořských výškách,“ říká Jan Šrámek.
V Rakousku patří Sölden mezi nejoblíbenější lyžařské resorty vůbec pro svou kombinaci skvělého lyžování i zázemí luxusních hotelů a živých restaurací.
Pokud tedy chcete zvolit téměř jistotu, zvolte střediska poblíž ledovců jako jsou například švýcarský Zermatt, který je propojený s italským střediskem Breuil-Cervinia. Rakouské jistoty jsou pak Hintertux, Sölden, Stubai, Kaunertal, Pitztal, každoroční bohatou nadílkou se chlubí například rakouský Obertauern. Ve Francii zkuste Tignes s lyžováním na ledovci Le Grande Motte.
Umělé zasněžování jako jistota
Další možností, jak zvýšit šanci, že vaše lyžování neovlivní výkyvy počasí, je spolehnout se na lyžařská střediska s kvalitním umělým zasněžováním.
Lyžaři z Česka se zaměřují hlavně na Rakousko a Itálii. Zatímco Rakousko láká hlavně lepší dostupností, Itálie vede v cenové atraktivitě. Psali jsme: Češi v Alpách preferují velká lyžařská střediska v Itálii a Rakousku.
Přeborníkem v umělém zasněžování jsou hlavně Dolomity, kde je 90 procent z 1 200 kilometrů tratí pod dohledem sněžných děl. Jedny z nejlepších zasněžovacích firem jsou právě z Jižního Tyrolska, například Demaclenko nebo TechnoAlpin, který se nejčastěji používá i na českých horách.
Majitel jihotyrolského střediska Karersee dokonce tvrdí, že je schopný za nízkých teplot areál vysněžit za tři dny. Čím nižší teplota, tím rychleji areál vysněží.
Livigno zahájilo zimní sezónu už 13. října, a to otevřením běžkařského okruhu o délce 3,5 km. Na jeho výrobu padlo 220 000 m³ přírodního sněhu, který se pomocí unikátní techniky „snowfarm“ podařilo uchovat z předchozí zimy. Livigno tuto techniku používá již několik let, a proto se mu daří zahájit zimní sezónu již takto brzo. Lanovky na sjezdovkách se tu ale spustí až 1. prosince.
V rakouském Tyrolsku se pak zaměřte zejména na Obergurgl Hochgurgl, Ischgl/Samnaun – Silvretta Arena, Kaltenbach – Hochzillertal/Hochfügen, Kitzbühel/Kirchberg a Kühtai.