Herbert Lürzer jako jeden z mála lidí v rakouském Obertauern mluvil anglicky. A díky tomu, že uměl i lyžovat, se stal jedním z dvojníků Beatles při natáčení slavného filmu Help! v roce 1965. Tehdy malé městečko filmaře přilákalo jistotou sněhové pokrývky i tím, že se dalo snadno „uzamknout“ pro fanoušky.
Připomínky natáčení najdete v nejvýše položeném středisku oblasti Salzburger Land (1740 m.n.m.) dodnes. V obci i na sjezdovce stojí různé památníky a hotel Edelweiss, v němž byli muzikanti po dva týdny natáčení ubytovaní, se chlubí i dobovými fotografiemi.
Falešní Beatles
Shodou okolností právě tento hotel vlastní rodina Herberta Lürzera. Spolu s ním si ve filmu „zahráli“ také dvojníci Hans Pretschner, Franz Bogensperger a Gerhard Krings.
Členové kapely The Beatles při natáčení filmu Help! v Obertauern
Herbert Lürzer v roce 1965 "dubloval" Paula McCartneyho.
Na první pohled byste rozhodně nehádali, že Lürzer v roce 1965 dělal Paulovi McCartneymu „dubla“. Příliš podobný mu skutečně není. Ale paruka s delšími vlasy, černé brýle a typický kabát ze sobola udělaly své.
Historie ObertauernuPo první světové válce v roce 1920 přicházeli první lyžaři do Horních Taur pěšky. Zavazadla a náklady se sem dopravovaly na koňmi tažených sáních. „Narozeniny“ Horních Taur se datují na 8. prosince 1929, kdy byla poprvé zprovozněna pravidelná zimní doprava Taurským průsmykem. Roku 1948 byl zahájen provoz prvního „vleku“ na Seekarhaus. V letech 1948 – 1960 obsluhovali vlek lyžaři. Za jednu hodinu tahání získali 3 lístky na sjezd zdarma. Roku 1950 byly vystavěny silnice a protilavinové zábrany a spuštěn první vlek. Roku 1952 se začali stavět celé vesnice plné ubytovacích a pohostinských zařízení. Mezi roky 1952 a 1961 bylo vybudováno mnoho lanovek a vleků. V roce 1957-1960 bylo do Horních Taur zaváděno osvětlení a zásobování pitnou vodou. Tyto události byly základním požadavkem k výstavbě dnešních zimních i letních odpočinkových zařízení Horních Taur. V roce 1961 byla uvedena do provozu lanovka na Zehnerkar. Roku 1962 se stal název „Obertauern“ oficiálním názvem lokality. O rok později již byly nasazeny motorizované rolby. V roce 1965 vytvořili světoznámí Beatles část legendárního filmu „Help“ v Horních Taurách. Od roku 1967 se stavěly sjezdovky za pomoci bagrů. V roce 1985 jsou uvedena do provozu první sněžná děla. |
Ve filmu nepoznáte, že akrobatické kousky na lyžích, zejména ony divoké sjezdy zasněženými pláněmi, nedělá on. „Oni se jezdit pokoušeli, ale to těžší jsme dělali my,“ líčí Herbert Lürzer.
O tom, že v Obertauern budou natáčet Beatles, se dozvěděli zhruba dva týdny dopředu. Jejich popularita v té době do horské vísky ještě nedosáhla. Byť se skupina stala slavnou už pár let předtím.
„Když jim manažer domluvil natočení první desky, producent souhlasil pod podmínkou, že na ní bude dvanáct skladeb. Ale oni jich měli v té době jen pět,“ vybavuje si Lürzer střípky informací, které se při natáčení také dozvěděl. Čtveřice z Liverpoolu přiletěla do Salzburgu, do Obertauernu už musela autobusem. „Praví“ Beatles se seznámili se svými dvojníky a mohlo se začít.
Sluhové na lyžích
Městečko bylo po dobu natáčení uzavřené, kolem muzikantů se kromě dvojníků a filmového týmu pohybovali jen bodyguardi. „Ale večeřet jsme s nimi mohli jet. Trávili jsme s nimi celý den,“ vzpomíná Herbert Lürzer.
Vybavuje si také, jak Beatles zprvu jednali se svými dvojníky jako se služebnictvem. „Oni na ten servis byli zvyklí. Když jim spadla rukavice, řekli, ať ji sebereme. A vůbec neděkovali. Byl to pro ně standard, všichni kolem nich se k nim takhle chovali,“ popisuje Lürzer. Hrdí rakouší horalové na to však neslyšeli. „Já tě budu učit lyžovat, ale služebníka ti dělat nebudu,“ odmítali se přizpůsobit požadavkům. Zprvu z toho byli Beatles trochu překvapení.
Členové kapely The Beatles při natáčení filmu Help! v Obertauern
Na milovníky zimních sportů čeká v Obertauernu 26 moderních lanovek.
„Falešní“ Beatles od těch „pravých“ nic nechtěli a to se muzikantům líbilo. Nežádali žádné podpisy, nechtěli se společně fotit. A muzikantům vyhovovalo, že mají konečně soukromí. Dubléři je vnímali jako normální mladíky. „I když je jasné, že když jim pak na stadionu tleskalo 70 tisíc lidí a dívky plakaly, jen co je viděly, tak je to změní,“ zamýšlí Herbert Lürzer.
Mimochodem i do Obertauernu jezdili během natáčení fanoušci lační spatřit své idoly nebo dokonce vyloudit podpis. „Jednou se ke mně jeden fanoušek dostal. Byl jsem oblečený jako Paul a on nepoznal, že jsem jen dubl a chtěl podpis,“ směje se Herbert Lürzer. Protože netušil, jak se Paul McCartney podepisuje, musel se zeptat maskérů. „A pak jsem se mu podepsal,“ svěřuje se Lürzer s tím, že zřejmě dodnes má doma někdo namísto slavného podpisu Paula McCartneyho ten jeho.
Síla dechovky
Herbert Lürzer, tehdy dvaadvacetiletý mladík, se netají tím, že v době natáčení mnoho peněz neměl. Rád proto vzpomíná i na narozeninovou oslavu jednoho z „Brouků“. Podávalo se šampaňské, koňak i kaviár.
„Při té příležitosti se nás jeden z nich ptal, jak se nám jejich hudba líbí,“ líčí Herbert Lürzer a na tváří mu hraje úsměv. Jejich odpověď asi všechny zaskočila. „Nicht schlecht. Není to špatný. Ale naše dechovka se nám líbí víc.“
Nicméně i přesto Beatles v Obertauern odehráli pro svůj filmový štáb i dvojníky jediný soukromý koncert ve své kariéře. Lürzer si vybavuje písně Yellow Submarine nebo Ain‘t She Sweet.
Jakmile padla v Obertauernu poslední klapka, skončil i „vztah“ Beatles a jejich dvojníků. I když se je pokoušeli kontaktovat, přes ochrannou zeď už nikdy nepronikli.
Na památku si nenechali nic podepsat, ani udělat společné fotky. Vznikly jen ty oficiální. Až s odstupem času Herbertu Lürzerovi došlo, jaká je to škoda. Během dvoutýdenního natáčení si vydělali dvojníci 14 tisíc šilinků. Běžný měsíční plat byl v té době tisíc šilinků.
ObertauernObertauern je podle aktuální studie tyrolského badatele Günthera Aignera lyžařským střediskem s největším množstvím sněhu v Rakousku, s to s hodnotou 264 centimetrů. Studie zahrnula údaje z posledních 30 let a prokázala také, že množství sněhu je v posledních 108 letech v Obertauern statisticky neměnné. Nejvíce sněhu, 470 centimetrů, tu bylo v sezoně 1966/67. Lyžařská sezona tu díky tomu začíná každoročně v listopadu a trvá do začátku května. Středisko láká kromě ideálních sněhových podmínek i svým charakterem. Na některou ze sjezdovek v Obertauern se vždy dostanete ze svého hotelu pěšky, auto nebo skibus tu vůbec nepotřebujete. K dispozici je tu 100 kilometrů sjezdovek, 26 moderních lanovek, snow i přes 30 kilometrů běžeckých tratí . Vyzkoušet tu také můžete snowkiting či snowbiking, výšlapy na sněžnicích nebo se můžete věnovat skialpinismu. Ročně tu i díky tomu evidují na milion přenocování, 93 procent z toho v zimní sezoně. |
