Sobota 15. května 2021, svátek má Žofie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 15. května 2021 Žofie

Šest let pod zemí. Jak se žilo v tunelech během vietnamské války

Vietnamskou válku přečkalo šedesát rodin z vesnice Vinh Moc v podzemí. Ve štolách, na rozdíl od Vietkongu, nebojovali. Chodili tam do školy, promítali si filmy a rodili děti. Redaktor magazínu Víkend MF DNES se byl podívat, jak se v těchto tunelech žilo.

Obyvatelé tunelů z vesnice Vinh Moc museli na jakýkoli komfort zapomenout. | foto: Shutterstock

Jdu po kluzkých schodech, každý krok je nejistý. Jsem přikrčený, abych se nepraštil hlavou o strop. V pološeru jen stěží vidím před sebe. Ze stropu kape, nohy mám ve vodě. Úzkou chodbou se sunu už několik minut. Těžce se tu dýchá. Toužebně vyhlížím světlo.

Když po půlhodině proplétání tunely vycházím, je to velká úleva. Konečně se mohu zase vzpřímit. Oddych však opět střídá úzkost, to při pomyšlení, že přes 300 lidí přebývalo v tunelu nikoli půl hodiny, nikoli jeden večer nebo týden. Strávili tam šest let.

Úkryt před nálety

Tunelové komplexy se staly jedním ze symbolů vietnamské války. Příběhy těch obývaných komunistickými guerillami Vietkong, jejichž příslušníci ve stísněném podzemí číhali na americké vojáky, byly popsány mnohokrát.

Fotogalerie

Tunely Vinh Moc ukrývají daleko méně známé, avšak neméně silné vzpomínky. Byly soběstačnou podzemní vesnicí pro civilisty. S válkou ovšem její role souvisela také.

Vesnice Vinh Moc, jejíž obyvatelé do tunelů sestoupili, se nacházela na strategicky důležité hranici mezi severním a Jižním Vietnamem. Z komunisty ovládaného severu přes ni proudily stovky tun rýže, zbraní a munice pro bojovníky na nedalekém ostrově Con Co, z něhož Vietnamci ostřelovali americké bombardéry mířící na Hanoj.

Obyvatelé vesnice věděli, že pro Američany budou cílem. A tak poslali děti a staré lidi do okolních vesnic, pro zbylé začali tajně budovat nový svět (příběh jeho vzniku naleznete v boxu na konci článku), mimo dosah očí a hlavně amerických bomb. V roce 1966 se přestěhovali pod zem.

Tunely měly tři úrovně: 12, 15 a 23 metrů pod zemí. V první bylo velitelství, v druhé se bydlelo a třetí ukrývala zásoby. Pod zem vedlo 13 vstupů, přičemž sedm z nich ústilo rovnou u pobřeží Jihočínského moře, aby bylo zásobování co nejjednodušší a aby se daly americké bombardéry snadno vyhlížet.

Dříve měly být tunely co nejvíc maskované, dnes je obklopují stánky s prodavači.

Dříve měly být tunely co nejvíc maskované, dnes je obklopují stánky s prodavači.

Tunely u Vinh Moc měly tři úrovně: 12, 15 a 23 metrů pod zemí.

Tunely u Vinh Moc měly tři úrovně: 12, 15 a 23 metrů pod zemí.

Když byly v prosinci 1967 tunely kompletně dokončeny, měřily skoro dva kilometry. Svět pod zemí se stal samostatnou funkční jednotkou. Byla tu kuchyně, škola, ošetřovna, obývací prostory či studna na získávání podzemní vody.

Ale žádný Hilton to pochopitelně nebyl. Rodinné pokoje, tedy spíš výklenky, měly 1,5 metru čtverečních, přitom v nich obvykle přespávali čtyři lidé. Největší místnost byla ta společenská s 25 metry čtverečními, kde se scházelo 40 až 60 lidí. Někdy se tam zpívalo, jindy se konaly svatby, dokonce se díky generátoru elektřiny promítaly i filmy.

Kontakt se světem zajišťovalo rádio, aktuality z podzemí se psaly na vyhrazenou desku, která sloužila jako lokální noviny. Jedna z místností plnila funkci porodního sálu – a nešlo jen o hypotetickou roli. V tunelech se narodilo 17 dětí, 16 z nich dodnes žije v okolí podzemního komplexu.

Z úkrytu je atrakce

Život v podzemí byl drsný, ale jeho obyvatelé nemuseli přebývat v tunelech nepřetržitě. Přes den opatrně vylézali ven, když zrovna kolem nelétaly americké bomby.

Pěstovali plodiny pro život v tunelech, třeba kukuřici nebo brambory, rybařili či přebírali zásoby ze severu a posílali je dál po takzvané Ho Či Minově stezce.

Nejdelší doba, kterou museli strávit v kuse v tunelu, byla pět dní a pět nocí. Musela to být věčnost. Ale nebylo zbytí, lepší ochrana před americkými nálety neexistovala. Na oblast dopadlo během války devět tisíc tun bomb, ovšem tunely přímo zasáhla jen jediná. A ta nevybuchla.

Všichni obyvatelé podzemního komplexu šest tuhých let přežili – a jejich dočasný domov také. A tak se tunely mohly stát turistickou atrakcí, kterou obklopily stánky dotěrných prodavačů a jíž místo ukrývajících se domorodců dnes prochází průvodkyně v podpatcích.

Dobové fotografie, úzké chodby a krátery po bombách však zůstávají připomínkou toho, že život tady býval o dost jiný.

Zapomenutý hrdina

Byl jednou z významných postav vietnamské války. Přesto se o něm netočí filmy, nepíše se o něm v učebnicích, nezmiňují ho průvodci. Le Xuan Vy, architekt a hlavní stavitel tunelů Vinh Moc, už špatně viděl a těžko se mu chodilo, když ho před třemi lety navštívili vietnamští novináři.

Ale pokaždé se usmál, když se ho někdo ptal na to, jaká ocenění dostal za stavbu podzemního světa. „Největším oceněním pro mě je, že tunely ochránily stovky lidí před bombardováním,“ řekl tehdy 85letý muž.

Od časů, kdy v nich žil, už uběhlo skoro půlstoletí. Přesto prý neuplynul jediný den, kdyby na jejich dobrodružnou stavbu nepomyslel. V roce 1966 byl šéfem policejní stanice bdící nad Vinh Moc – a právě on tehdy nakázal podřízeným, aby začali s budováním tunelů. „Říkali jsme, že nemůžeme našim lidem poskytnout brnění, ale můžeme použít tunely jako naše brnění,“ popisuje.

První pokus mu nevyšel – začal stavět jen 10 metrů pod zemí, což bylo proti americkým bombám málo. A tak zamířil hlouběji. Okolnosti mu nepřály – k dispozici měl jen lopaty, motyky a starý kompas. On sám to navíc ve škole dotáhl jen do čtvrté třídy, rozeným architektem nebyl.

„Byli jsme nervózní.Báli jsme se, že tak velký úkol nejsme schopni zvládnout,“ přiznal. Akademické znalosti nahradil selským rozumem. Aby zajistil, že budou tunely rovné, udílel jednoduché instrukce – pětkrát kopat pravou rukou, pětkrát levou.

Na povrchu nechal vysadit bambusy, aby schoval vznikající kryt. Dělníky rozdělil do tří skupin po pěti, které vždy kopaly 25 minut, pak si daly pauzu. Aby je motivoval, vymýšlel různé soutěže a jejich vítězům uděloval čestné tituly.

„Díky tomu se rychlost kopání o dost zvýšila, ač nikdo neměl dost jídla,“ vzpomínal Le Xuan Vy. Ambiciózní projekt se nakonec povedl. Všichni obyvatelé vesnice přežili a bývalému policejnímu šéfovi se dokonce v tunelech narodil syn.

V roce 1975, po konci války, navštívil tunely někdejší vietnamský ministr obrany Doan Khue. Tehdy poprosil vojenské velitelství v oblasti, aby poslalo architektovi oblečení a nějaké základní vybavení. To bylo největší ocenění, kterého se zachránce stovek životů dočkal.

Autor:
  • Nejčtenější

Obří soukolí, které drtilo desetitisíce. Zlatý důl pojídal své kopáče zaživa

Premium Bylo to obří soukolí, které drtilo desetitisíce svých dělníků. Jenže kromě otřesných pracovních podmínek zlatého dolu...

Jízda na hraně. Dal jsem si na kole bez podpory 16 horských sedel v řadě

Nejtěžší horská časovka na světě nebo nejkopcovitější závod pod sluncem – hlásili organizátoři pátého ročníku...

KVÍZ: Rozhledny, lázně i jeskyně. Znáte zeměpisné rekordy v Česku?

Na rozmanité území, na kterém se nachází Česká republika, můžeme být právem hrdí. Ostatně, naši přírodu srdečně...

Hory a moře bez turistů? Zajeďte si do Albánie, středomořský stát překvapí

Premium Přirovnání ke šlehačce je opravdu namístě. Mnohdy si ji člověk z nějakých důvodů odříká, ale když zapomene na předsudky...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

To nejlepší z hor Česka. Nejkrásnější místa, kde vás pohltí Český les

Opuštěný, zapomenutý, prázdný. Takové přívlastky se vám možná vybaví, když přijde řeč na Český les, nízké pohoří...

Lékařské špičky v kauze obřích pojistných podvodů. Hrozí jim až 10 let

Premium Uznávaní doktoři „léčili“ neexistující zranění. V kauze tří stovek pojistných podvodů za 50 milionů korun je obžalováno...

Revmatoidní artritida může zkrátit život až o 15 let, varuje imunoložka

Premium Morové rány, pandemie tuberkulózy či cholery jako příčiny smrti medicína už takřka pohřbila. Nebezpečí ale číhá i u...

Tisknu se k zemi. A rakety se blíží! Reportérka pod sprchou raket Hamasu

Premium Ležím na trávníku, příjemně teplý večer. Byla by to pohoda, ale je to peklo, místo hvězd totiž počítám na nebi zásahy...

  • Další z rubriky

OBRAZEM: Brutální i poetické. Podívejte se na úchvatné fotky o lidech a jídle

Jedním z oblíbených způsobů poznávání cizích kultur při cestování je také místní jídlo. Právě chuť a vůně nejrůznějších...

Hory a moře bez turistů? Zajeďte si do Albánie, středomořský stát překvapí

Premium Přirovnání ke šlehačce je opravdu namístě. Mnohdy si ji člověk z nějakých důvodů odříká, ale když zapomene na předsudky...

OBRAZEM: Výhledy na arabské emiráty, které obyčejný turista nikdy neuvidí

Oceňovaný fotograf Zohaib Anjum se zamlženým vyhlídkám na Spojené arabské emiráty věnuje už několik let. Díky svému...

Čtenáři cestují: Putování bez starostí. Polské hory předčily mé očekávání

Někteří cestovatelé preferují samotu a opuštěnou přírodu, jiní si vychutnávají polehávání na pláži, další se hrnou za...

Bohuš Matuš se oženil v Krtkově světě. Vzal si o 30 let mladší Lucii

Bohuš Matuš (47) a Lucie Palkaninová (18) jsou manželé. Vzali se ve středu odpoledne v rodinném parku Krtkův svět v...

Televize NBC odmítá vysílat Zlaté glóby, Cruise kvůli porotě vrací trofeje

Americká televize NBC nebude příští rok vysílat slavnostní předávání Zlatých glóbů. Rozhodla se tak po vlně...

Zatím jsem spíš studentka než modelka, říká šestnáctiletá dcera Kubelkové

Ivu Kubelkovou (44) si všichni pamatují první vicemiss roku 1996 a několikanásobnou vítězku ankety o nejkrásnější...

Právníci Applu se snaží dokázat, že Epic Store prodává porno

Během soudního sporu mezi společnostmi Epic a Apple přišla řeč i na obchod s nezávislými hrami Itch.io, jehož klienta...

Twitch se stává Pornhubem pro děti, zaplavily ho streamerky v bikinách

Streamovací služba Twitch má poměrně přísná pravidla pro zobrazování sexuálního obsahu, některé uživatelky v nich však...