Bylo, nebylo. Srílanský mahut Rádž a jeho slon tvořili naprosto nerozlučný tandem, třeba jako Bonnie a Clyde. Měli své rituály. Zejména ten, že Rádž se po práci rád napil něčeho ostřejšího, načež se – něžně podpírán chobotem zvířecího svěřence – dobelhal do svého skromného příbytku.
Tady je namístě zdůraznit jeden detail: stát se v Asii mahutem neboli sloním pečovatelem není ani tak povolání jako spíš celoživotní poslání. Mladý muž si zpravidla vychovává zvíře od slůněte: zvykají si na sebe, člověk slona učí, pečuje o něj a spolu pak dlouhá léta stárnou.
Fotogalerie |
Jenže tenhle příběh skončil hodně předčasně. Jednoho dne Rádž nepil, a protože nepotřeboval podepřít, šel výjimečně o pár kroků napřed. Stálo ho to život. Slon se splašil – zřejmě jej vylekalo projíždějící auto – a mahuta bezhlavě udupal.
Načež málem uhynul sám. Nebyla však za tím lidská odplata, na to jsou sloni na Srí Lance příliš vážení, nýbrž sloní stesk. Když chobotnatec poznal, co provedl, celé týdny tesknil a hladověl.
Tenhle příběh, který mi vyprávěl domorodec Selva, je starý možná 15 let, ale mohl se stát zrovna tak včera. Protože „sloni u nás každý rok zabijí desítky lidí,“ pronesl Srílančan jakoby nic. „Nediv se,“ všiml si mého úleku, neboť jsme se za slony zrovna chystali, „jak přibývá farem, silnic i staveb, ubývá slonům životního prostoru. A když nakráčí hladové stádo do vesnice, neštěstí je na světě.“
Zbožštění slona
Přes to všechno platí sloni ve dvacetimilionové ostrovní zemi jižně od Indie za velevážené, zhusta dokonce zbožšťované příslušníky společnosti. Podle Selvy zcela po právu, neboť „hinduistický bůh Ganéša má přece sloní hlavu, Buddhův zub z chrámu v Kandy se při slavnostech vozí na hřbetě slona, navíc už dávní panovníci naší země nechávali slony slavnostně udupávat základy svatyní, zatímco jiní jim obřadně házeli pod nohy válečné zajatce“.
Dávno pryč jsou časy, kdy britští kolonizátoři slony stříleli pro zábavu tak úspěšně, že se jim podařilo z dvacetitisícové populace vyhubit více než dvě třetiny.
Slona nejen že nesmíte zabít, dnes už ani není možné odvléct jej legálně z džungle na práci (ačkoli místy lze ještě spatřit některého ze tří set stárnoucích zvířecích dříčů v řetězech), nemluvě o odchytu zvířat za účelem prodeje.
Srílanskou sloní pohádku korunuje místo zvané Pinnawala. Je to chovná stanice obklopená džunglí, odkud pocházejí i slonice Janita a Tamara, od roku 2012 rezidentky pražské zoo. Dostaly se k nám coby dar srílanské vlády.
A přestože v Praze obývají moderní sloninec, lze si představit, jak se jim asi musí stýskat po rozmazlování z Pinnawaly: v největším chovném stádu světa čítajícím 88 jedinců dostávají ti nejmenší z lahví mléko Nestlé, další se krmí tunami čerstvé tropické zeleně a všichni se chodí dvakrát denně koupat do řeky, kde jim turisté přilepšují banány výměnou za společné fotografie.
Kupuj slona
Rozhodli jsme se vyrazit na lov. Jenže jsme se sami stali lovnou zvěří. Zbraně jsme neměli. „Kupuj slona!“ překřikovali se místní prodejci – v češtině! – a pronásledovali nás na každém kroku.
Ještě dřív, než jsme mohli ulovit fotografie opravdu divokých slonů na srílanském safari, měli jsme (skoro) každý v batohu slona dřevěného. Docela velkého, těžkého, s chobotem až na zem. Cena: plus minus 200 korun, podle výdrže během smlouvání.
Mimochodem, pokud si potrpíte výhradně na slony s chobotem zdviženým nahoru, máte smůlu: oblíbený talisman štěstí tihle pouliční (vlastně spíš podžungloví) obchodníci nevedou.
Byl sice k mání ve městech a hotelových buticích, ale za násobně vyšší ceny. „Kupuj slona! Chobot dolů vás ochrání, pane.“ Nejspíš to funguje. Byl zrovna pátek třináctého a nic zlého se nám nepřihodilo. Žádný jedovatý had. Žádný hladový levhart. Žádný zákeřný krokodýl. Právě naopak. Třeseme se na korbě džípu. Vyrážíme na safari. Fotoaparáty cvakají. Pestrobarevný ledňáček. Vznešený marabu. Něžní motýli. Rozpustilé opice.
A pak, v nasvícených kulisách džungle pod zapadajícím sluncem, se pase stádo divokých slonů. Teprve po tom všem se spouští tropický liják a opona přírodního divadla se zatahuje.
Užij si slona
Leccos nasvědčuje tomu, že na Srí Lance nastal pravý čas užívat si (nejen) slony plnými doušky. Ať už v džungli nebo třeba ve zmrzlinovém kornoutu, či v lahvi plné ostrého zázvorového piva – značka Elephant House je na ostrově vyhlášená prvotřídní kvalitou za rozumnou cenu.
Letitý teror takzvaných tamilských Tygrů, kteří dusili každodenní život v zemi čtvrt století trvající občanskou válkou a na vrcholu své pochybné slávy v roce 2001 neváhali zlikvidovat půlku flotily národních aerolinek SriLankan, utnula v roce 2009 srílanská armáda.
Ačkoli oficiální název státu zní Srílanská demokratická socialistická republika, žádnou totalitu ani masové sociální výdobytky tady nehledejte, leda snad s výjimkou bezplatného zdravotnictví a školství. Aspoň malá úleva pro miliony chudých, kteří dřou za pár desítek korun denně na rýžových políčkách, čajových plantážích nebo třeba jako řidiči či domovníci majetnějších.
Z toho ovšem plynou zajímavé příležitosti pro turisty. Najmout si tady řidiče lze od 250 korun denně plus palivo, které stojí sotva 20 korun za litr. Pětihvězdičkový hotel uvádí ceníkový tarif od pěti tisíc korun za pokoj, ale nocleh pro dva tam může stát klidně jen polovic.
I s volným výhledem rovnou do divočiny skrze prosklenou stěnu koupelny. Zatímco se po ránu sprchujete, přímo za sklem na vás cení zuby rodinka drzých makaků (za žádnou cenu je nepouštějte do pokoje, varuje tady každý pikolík) a k jezeru o pár pater níž dorazilo na ranní pastvu stádo divokých slonů.
A jen tak mimochodem, z přepychového džunglového resortu Heritance Kandalama o tom všem můžete napsat domů dopis na hrubém a notně zažloutlém hotelovém ekopapíře vyrobeném ze sloního trusu.
S trochou štěstí na Srí Lance potkáte dokonce i údajně největší stádo divokých slonů na planetě, čítající stovky zvířat. Nač jezdit do Afriky.
Děkujeme ck www.orienstravel.coma aerolinkám www.srilankan.com, autor byl jejich hostem.
Srí Lanka...oficiálně Šrílanská demokratická socialistická republika, je ostrovní stát v jihovýchodní Asii, nacházející se v blízkosti poloostrova Přední Indie na ostrově Cejlon, což byl také do roku 1972 oficiální název státu. Od Indie je ostrov oddělen Palkovou úžinou, přes niž se táhne řetěz korálových útesů zvaný Adamův most, na východě se nachází Bengálský záliv a na jihu Indický oceán. Největším městem je Kolombo (též Colombo). Hlavním městem je odnedávna Šrí Džajavardanapura Kotte (Sri Jayawardenapura, nebo také jen Kotte), které je předměstím Kolomba. Mezi další významná města patří Dehivala, Moratuva, Kandy, Jápané a Trinkunámalé. Zdroj: wikipedia.org |
