Nenajdete tu velké a nevzhledné hotely, návštěvníci se mísí s místními, spousta ostrovů není obydlena a další tvoří přísné přírodní rezervace s unikátními druhy rostlin a živočichů.
Jsou to takové Galapágy Indického oceánu. Můžete se toulat pralesem, zdolávat skalnaté vrcholy, potápět se, šnorchlovat mezi korálovými útesy, chytat ryby, jezdit podél pobřeží na kole, hladit želvy. Hlavně ale všude panuje pohoda a klid.
Díky naší lodi jsme mohli elegantně a nezávisle prozkoumávat nejenom nádherné zátoky a pláže, ale dostali jsme se na místa, kam se běžný návštěvník jen těžko podívá.
Navštívili jsme mimo jiné ostrovy Mahé, Praslin, La Digue, Coco, Curieuse, Cousin, Silhouette nebo Ronde. Když jsem po dvou týdnech z tohoto ráje uprostřed Indického oceánu odlétal, věděl jsem jistě, že se sem znovu vrátím.
Praslin, ostrov největších kokosů
Odlétáme z Prahy za třeskutých lednových mrazů a těšíme se na tropické teploučko. Seychely jsou nejstarší žulové oceánské ostrovy na Zemi a horko je tady po celý rok. Rozkládají se na celkem 115 ostrovech, které leží v Indickém oceánu, těsně pod rovníkem.
Po nočním letu nás vítá Mahé, největší ostrov Seychel. Mahé máme v plánu prozkoumat na závěr naší plavby a přesouváme se trajektem na ostrov Praslin, kde si přebíráme katamarán – náš plovoucí hotýlek na příští dva týdny. Marína v zátoce Ste Anne má takový domácký punc. U plovoucího mola se pohupuje asi desítka lodí a v nedaleké dřevěné boudě najdeme kancelář charterové společnosti.
Přebíráme loď a před vyplutím se rozhodujeme prozkoumat vnitrozemí Praslinu. Hned proti maríně najdeme autobusovou zastávku. Za chvilku přikodrcá busík značky Tata, platíme pět rupií za lístek, sedáme mezi domorodce a vyrážíme. Cílem je rezervace Vallée de Mai, jedna z památek Unesco. Roste tady unikátní endemická palma Lodoicea seychelská, jejíž kokosy jsou největší na světě. Poznáte je bezpečně – připomínají ženský klín a v obchodě stojí cca pět tisíc rupií, což představuje asi 10 tisíc korun!
La Digue: ostrov nejkrásnějších pláží
Čtvrtý největší ostrov Seychel, La Digue, leží asi hodinu plavby od Praslinu. Rozhodujeme se nejprve zakotvit v zátoce Anse Cocos. Vítá nás dokonalá scenérie tyrkysové vody, písečné pláže a typických žulových skal. Pláž je těžko přístupná jinak než lodí a kotvíme tu sami, takže tu nádheru máme víceméně pro sebe. Během šnorchlování obdivuji nezvykle velké korálové ryby, několik malých rejnoků a nakonec si zaplavu i s mořskou želvou.
Odpoledne zvedáme kotvu, napínáme plachty a v příjemném větru plachtíme směrem k přístavu La Passe. Na břehu nás přivítá zase o něco provinčnější atmosféra než na předešlých ostrovech. Jestliže na Mahé jsme aut viděli dost, na Praslinu už jich bylo řádově méně a tady na La Digue převažují bicykly. Jezdí na nich turisté i místní, děti při cestě do školy, trhovci s úrodou v podpaží i mladé slečny s nákupem v košíku.
Časně ráno sedám na jeden takový skřípající kostitřas a uháním k pláži Anse Source D’Argent, která má pověst nejhezčí pláže Seychel. Obrovské žulové balvany lemují pláž a tu a tam jsou jakoby pohozené nějakým obrem v mělké laguně. Těsně po východu slunce jsem tu sám, můžu v klidu fotit a nasávat jedinečnou atmosféru.
Curieuse: ostrov želv
Po pár dnech vyplouváme směrem ostrov Curieuse, který je přírodní rezervací s výskytem želv obrovských. Cestou se ještě zastavujeme u nádherného ostrůvku Cocos se skvostným šnorchlováním a desítkami kaloňů seychelských zavěšených na větvích stromů.
Během plavby vždy chytáme ryby, máme prut upevněný na zádi a táhneme za sebou umělou návnadu. Takto se nám podařilo chytit několik tuňáků a zpestřit si jídelníček. O pár úlovků jsme bohužel přišli (nevydržel ani milimetr tlustý vlasec) a vrcholem všeho bylo, když jsem po půlhodinovém boji s rybou vytáhl z vody pouze její obrovskou hlavu. Bojující rybu zřejmě sežral žralok nebo její draví příbuzní.
Na Curieuse kotvíme v mělké zátoce uprostřed mořského národního parku. Je tedy načase vydat se na průzkum pobřeží na nafukovacím kajaku, který jsem si s sebou přivezl. Loď i se skládacími expedičními pádly TNP je v mžiku na vodě a za chvilku už se proplétám kolem žulových skal a mangrovů. Na větvích sedí volavky, ve vodě spatřím několik želv a v jednu chvíli mi do kajaku skočí asi půlmetrový žralok citronový.
Posléze připlouvám na pláž, kde se nachází chovná stanice želv obrovských, které sem kdysi byly převezeny z atolu Aldabra. Jeden kolos zrovna odpočívá na pláži, takže si jej mohu v klidu prohlédnout a vyfotit. Přes sto let stará želva se dokonce nechává klidně drbat na krku a pak se pomalu odsouvá do stínu lesa.
Cousin: ostrov ptáků
Jeden z nejmenších ostrovů má v průměru pouhých 500 metrů. Čím je však menší, o to víc je zajímavý. Žije tu například pět z jedenácti seychelských ptačích endemitů. Cousin je přísnou přírodní rezervací s regulovaným vstupem a za dvouhodinový pobyt na něm jsme zaplatili tisíc korun. Ale stálo to za to!
V deset dopoledne nás u katamaránu vyzvedává strážce parku na dřevěném člunu a převáží nás na břeh. Okamžitě nás zaujmou stovky bílých poletujících ptáků. Je to nody bělostný a na ostrově hnízdí asi čtyři tisíce těchto opeřenců.
Společně s průvodcem se vydáváme na komentovanou procházku vnitrozemím a po plážích. V hustém lese nás sice málem sežrali komáři, ale mohli jsme obdivovat spoustu dalších zajímavých živočichů, z nichž nejroztomilejší byla mláďata na zemi hnízdících faetonů žlutozobých. Tyto načepýřené choudeličky se totiž vůbec nebojí a mohli jsme si je fotit z půlmetrové vzdálenosti.
V zimě sem připlouvají karety pravé klást vejce, ale neměli jsme na ně štěstí, takže jsme si před odjezdem alespoň vyfotili „veterána ostrova“, kterým je 150 let starý samec želvy obrovské.
Divoký Silhouette
Tento třetí největší a druhý nejvyšší ostrov Seychel se těm ostatním vymyká v mnoha ohledech. Dříve útočiště pirátů, dnes mystický a těžko přístupný ostrov s nutností vyřídit si povolení pro vstup. Přes 90 % rozlohy tvoří národní park s divokou džunglí a strmými horami.
Silhouette leží asi 12 námořních mil od Mahé, pro náš katamarán necelé dvě hodiny plavby. Povolení máme vyřízeno a po nočním kotvení v závětří se ráno vyloďujeme u luxusního hotelu, jediné civilizace na ostrově.
Rozhodujeme se pro průzkum vnitrozemí a po sotva znatelné stezce vyrážíme do pralesa. V dopoledním vedru stoupáme ve stínu dozrávajících mangovníků a tropické vegetace směrem k nejvyššímu bodu. Cestou mimo jiné pozorujeme obrovské mnohonožky a chlebovníky s velkými plody, zvanými „jackfruit“, které jsou prý největším druhem ovoce na světě. Na loď se vracíme s taškou plnou manga a obrovským jackfruitem v batohu.
Mahé: ostrov hor
Největší ostrov je zcela jiný od zbytku Seychel. Žije na něm 90 % všech obyvatel, převážná většina z nich v okolí hlavního města Victoria. Mahé se pyšní hornatým národním parkem Morne Seychellois, který pokrývá tropický prales. V parku najdeme několik turistických tras a také v něm leží nejvyšší bod Seychel, stejnojmenná hora vysoká 905 metrů.
Obeplouváme západní pobřeží Mahé a v uctivé vzdálenosti míjíme velkou a mělkou zátoku Beau Vallon. Tady leží asi nejpopulárnější pláž Mahé s mnoha hotely a čilým turistickým ruchem. My však směřujeme na méně rušné a před větrem chráněné jihozápadní pobřeží.
Kotvíme v pohádkově nádherné zátoce v mořské rezervaci Port Launay, nad kterou se zvedají strmé a sytě zelené hory. Na jednu z nich se následujícího rána vydáváme. Morne Blanc vypadá sice divoce, cesta džunglí od autobusové zastávky na vrchol nám ale nakonec zabrala jen asi půlhodinu. Z vyhlídky můžeme obdivovat celé jihozápadní pobřeží včetně zátoky s naší lodí.
Kruh se uzavírá, zítra vracíme loď v maríně a budeme se s tímto rájem muset rozloučit. Je mi jasné, že se sem vydám znovu a vím přesně, že to bude za půl roku. Vítr se totiž na Seychelách každých šest měsíců obrátí, takže pláže a zátoky, které jsou teď vystavené větru, budou krásně schované v závětří!
Teď ale na odlet radši nemyslíme a těšíme se na večeři na tuňáka, kterého jsme si včera z lodi chytli.
Může se hoditPočasí a kdy jet: celoročně – Seychely leží mimo oblast obvyklého výskytu tropických bouří, když tedy plánujete dovolenou na Seychelách, nemusíte se obávat špatného počasí. Více zapršet může od listopadu do ledna. Teploty vzduchu dosahují celoročně rozpětí cca 26 - 32°C. Teplota vody se pohybuje mezi 28 - 30°C. Od května do září fouká suchý jihovýchodní pasát, od listopadu do března o něco mírnější a vlhčí severozápadní pasát. Doprava: Seychely jsou letecky dobře dostupné, mezinárodní lety přistávají na Mahé, lety z Prahy například s Emirates nebo Etihad, cena letenky podle sezony 14 – 25 000 Kč. Mahé, Praslin a La Digue spojuje několikrát denně lodní doprava Cat Cocos: http://www.catcocos.com. Na Mahé a Praslinu jezdí veřejná doprava, funguje i stopování (zejména na korbě náklaďáku), lze si půjčit auto. Pozor, taxíky jsou drahé. Ubytování: nenajdete tu obří a nevzhledné hotelové budovy, hotýlky jsou buďto menší nebo dobře ukryté pod korunami palem. Ceny v rodinných apartmánech začínají na cca 50 eur/pokoj/noc. Luxusní resorty na privátních ostrovech jsou naproti tomu astronomicky drahé. Více info najdete zde: http://www.seychelles.travel/en/plan-your-visit/accommodation Ceny: Seychely nejsou úplně levnou destinací, nicméně například základní potraviny stojí zhruba jako u nás. Čerstvou rybu na trhu koupíte za 100 - 200 Kč, lístek na bus stojí 10 Kč, porce oběda v take-away asi 100 Kč. Drahé je ale pivo (asi 50 Kč za 0,25l) i místní vynikající rum Takamaka. Prodraží se taxíky a vstupy do parků a rezervací (většinou 700 – 1 000 Kč). Za večeři v restauraci dáte okolo 500 – 600 Kč. Více info zde. Pronájem lodí a organizace plavby: Největší marína s několika charterovými společnostmi je na ostrově Eden na Mahé. Z půjčoven jmenujme například Dream Yacht Charter. Organizaci charterů u nás zajišťuje například www.YachtNet.cz. Samostatná plavba vyžaduje znalosti z korálových a přílivových oblastí. Plavby s českými kapitány na Seychelech nabízí například agentura VIP Holiday. |