Hlavní město Itálie naláká svými památkami každoročně kolem šesti milionů turistů z celého světa. Není se co divit, jen málokdo nikdy neslyšel o takových architektonických skvostech, jako jsou Koloseum, Forum Romanum, Svatopetrské náměstí ve Vatikánu, Pantheon či Circus Maximus.
To jsou nejen nejnavštěvovanější památky v centru města, ale i na světě. A jaké jsou jejich zajímavosti? Tak například se lidé běžně domnívají, že v aréně Kolosea umírali křesťané ve spárech hladových šelem. Není to ale pravda, drtivá většina křesťanů v oněch pohnutých dobách umírala v Circu Maximu, který je od Kolosea asi kilometr vzdušnou čarou.
 |
Není to žádný obr. Samotné Koloseum je ve skutečnosti trochu menší, než jak ho člověk vnímá na fotografiích, a je daleko menší, než když zažívalo svou největší slávu. Výrazně ho totiž poškodilo mohutné zemětřesení ve 14. století, a tak dnes můžeme obdivovat jen ruiny, které mají k původnímu dílu dost daleko.
Další zajímavostí jsou různé druhy materiálů, které stavitelé použili: travertinové kvádry střídá mramorová dlažba a podpůrné zdi byly stavěny za pomoci cihel. Ty nemají klasický kvádrový tvar, jak je známe dnes, nýbrž trojúhelníkovitý, a jsou o dost tenčí a menší než naše dnešní cihly. Bylo to kvůli pevnosti a flexibilitě, staří Římané totiž neuměli vyrobit tak velké a pevné cihly, aby dokázaly unést náročnou konstrukci Kolosea.
Forum Romanum je absolutní unikát, nejstarší zdejší stavby stojí již zhruba 2 800 let.
Další hojně obdivovanou a navštěvovanou památkou je Forum Romanum. Dnes jde spíše „jen“ o archeologické naleziště z dob starověkého Říma, ale kdysi to byl opravdový středobod tehdejší civilizace. Spálili zde Caesara Jednou ze zvláštností tohoto místa je budova senátu. Ta sice není veřejnosti přístupná, ale i zvenčí je dobře vidět, že i na tehdejší dobu jde o mohutnou stavbu s vysokým stropem.
Důvodem tohoto řešení byla nutnost dobré akustiky. Římští senátoři samozřejmě neměli mikrofony a řečníka bylo lépe slyšet ve velké uzavřené hale. Kdo s navrhovaným zákonem souhlasil, projevil své stanovisko tak, že si sedl ke skupině stejně smýšlejících senátorů, opozice zase seděla spolu a pak došlo ke sčítání. Žádné hlasování jako dnes.
Další významným místem je to, kde bylo spáleno tělo římského diktátora Gaia Julia Caesara zavražděného v roce 44 před naším letopočtem, od senátu je to coby kamenem dohodil. Lidé sem chodí ve výročí jeho smrti 15. března klást květiny.
