Podněstří s ručením neomezeným
Vlajka takzvané Podněsterské moldavské republiky se za své napojení na Sovětský svaz nestydí. Naopak, pyšní se jím.
V Podněstří vás překvapí závan minulosti. Včetně věcí, které by měly zůstat v mauzoleu.
Zánik Sovětského svazu tu nesli nelibě. Cítili se k němu být připoutáni více než k Moldávii. A tak se, na vlně separatistických tendencí, udělali v Podněstří sami pro sebe.
Byla z toho válka, která oficiálně nikdy neskončila. Konflikt, který diplomaticky i fyzicky do značné míry zamrzl díky podpoře Moskvy. Tuto prapodivnou enklávu, skanzen leninského socialismu, dodnes uznává jen Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie. Tedy země zrovna tak nikým dalším neuznávané. Podněstří má pověst samozvané mafiánské republiky, obludné černé díry na peníze, a místa, kde včera znamená předevčírem. A která dluží Rusku tři miliardy dolarů za dodávky plynu.
Ve velkém se tu prý kšeftuje s lidmi a se zbraněmi, korupce je tu nedílnou součástí všedního života a prezident tu v rádoby demokratických volbách hladce dostane víc než 100 procent hlasů, aniž by to někoho vzrušovalo.
Tuaregové za svůj stát bojovali věčnost, pak jim ho ukradli islamisté |
Nejvýznamnějším zaměstnavatelem, podnikem, který generuje 60 % přiznaného obratu národní ekonomiky, je tzv. Šeriff – firma spoluzaložená bývalým agentem KGB Viktorem Gušanem. Začala obchodováním s tabákem a alkoholem, ale postupně přikoupila ocelárny, telekomunikace, elektrárny, média, čerpací stanice, stavební společnosti, supermarkety a fotbalový klub. Stát pronajímá Národní radě Šeriffu nejen místo k zasedání a vybavení kanceláří, ale v podstatě i představitele státní moci. Ze 43 křesel místního parlamentu drží polovinu členové představenstva Šeriffu. O tom, kde tu končí všemocná firma a kde vlastně začíná stát, se raději moc veřejně nedebatuje.
