Elgaland-Vargaland na hranicích reality
Vlajka království Elgaland-Vargaland rozvádí motiv předělů a hranic, uvnitř nichž se sama nachází.
Hraniční pásma, předěly, území nikoho, terra nullius. Tady všude se teoreticky nachází Elgaland-Vargaland.
Během porcování území a postupného utváření jednotlivých států zůstala napříč atlasy rozsypána spousta drobků. Pánové původem ze Švédska, Leif Elggern a Carl von Hausswolff, se je v roce 1992 rozhodli posbírat. Přistoupili k tomu jako k uměleckému záměru. Ale konceptuální dílko brzy přerostlo prostory galerií.
Prostor, který si rozhodli pro svou novou zemi zabrat, se nachází na předělech mezi hranicemi už existujících států. V hraničních pásmech, na tzv. územích nikoho, které legislativně nejsou subjektem svrchovanosti žádného státu, případně takové, k nimž si zatím nikdo nevztahoval vlastnický nárok. Jde o uzoučké, metry až desítky metrů široké nudličky půdy, k nimž se nikdo nezná. A na nich vyhlásili, jako součást uměleckého happeningu, království Elgaland-Vargaland.
Původně měl tento „projekt“ upozornit na často zcestné představy o územních vlastnictví ve vztahu k právům jednotlivců. Následně ovšem dostal rozměr recese, k níž se přidali další umělci. Stovky, možná tisíce.
Elgaland-Vargaland má tedy desítky ministerstev (například Ministerstvo pro fanfáry, Ministerstvo nostalgie a zastaralých technologií, Ministerstvo špatné výslovnosti, přísně utajené Ministerstvo tajemství a ministerská sekce pro koloběžky), vlastní hymnu a vlajku, pasy i oddané občany, bezpočet konzulátů a zastoupení i ambasád, které se přesouvají světem, většinou při příležitosti konání nějaké umělecké výstavy. Neexistující země, ležící na hranicích států existujících, tak vlastně dokládá, že země ani hranice nejsou v dnešním světě tolik zapotřebí.
