Malé Karpaty: nejkrásnější jsou na jaře!

Na první pohled vypadají nezajímavě a jen málokdy se při cestách na Slovensko stávají hlavním cílem. Kdo má však Malé Karpaty prochozené, tak ví, že nevysoké pohoří za Bratislavou může svými krásami směle konkurovat mnohem vyšším a známějším slovenským horám.

Vrchol Vysoké (754 m) - Malé Karpaty, vrchol Vysoké (754 m) | foto: Martin Janoška, iDNES.cz

Malé určitě nejsou!

Malé Karpaty ve skutečnosti vůbec malé nejsou. Táhnou se od soutoku Moravy s Dunajem u Děvína až k Novému Mestu nad Váhom v délce úctyhodných 90 km. Navíc převyšují okolní nížiny až o 500 m a tvoří mezi nimi i v současnosti komunikačně málo prostupnou horskou hradbu.

To se projevuje například v dodnes znatelné regionální odlišnosti obou odvrácených stran pohoří. Zatímco západně od Malých Karpat se rozprostírá rovinaté Záhorie, které svou tradiční kulturou a nářečím zřetelně inklinuje k jižní Moravě, východně od Malých Karpat v Podunajské nížině začíná úplně jiné Slovensko.

Středověká Česká cesta

Horská hradba Malých Karpat měla největší strategický význam v době středověkých Uher. Svědčí o tom spousta strážních pohraničních hradů, jejichž siluety jsou neodmyslitelnými dominantami pohoří a patří k prvořadým turistickým cílům.

Hrad Devín nad soutokem Moravy a Dunaje

V Malých Karpatech najdete jedny z nejhezčích slovenských zřícenin - Čachtice, Plavecký hrad, Děvín, ale i řadu méně známých, přesto však velmi působivých hradních objektů jako například Pajštún, Korlátka, Ostrý Kameň, Dobrá Voda nebo Červený Kameň.

Kromě ochrany uherské hranice sloužily některé z těchto hradů také na ostrahu komunikačně důležité České cesty, kterou se napříč pohořím převáželo zboží z Uher na Moravu a opačně. Přestože dnešní silniční a železniční tahy vedou jinudy, průběh České cesty je uváděn v některých turistických mapách jako zajímavost.

Vyhlídky z vápencových skalisek

Kromě hradů patří v Malých Karpatech k turisticky nejvděčnějším vápencové partie v severní části. Je na ně vázán členitý a pestrý reliéf, který potvrzuje, že Malé Karpaty patří do stejné „rodiny“ pohoří jako Vysoké Tatry, Nízké Tatry či Malá a Velká Fatra.

Vrchol Čierne skaly (662 m), v pozadí homole Vysoké (754 m)

Velkolepou podívanou skýtají především skalnaté vrcholy nejvyšších kopců, k nimž patří Záruby (768 m), Vysoká (754 m), Vápenná (748 m), Jelenec (695 m) a Čierna skala (662 m). Ničím nerušené, místy až závratné pohledy na koberce malokarpatských bukových lesů i výhledy do zamlžených dálek západoslovenských nížin patří k nezapomenutelným.

Vynechat byste neměli především výstup na izolovaně vystupující Vysokou (754 m) - druhý nejvyšší a zároveň nejkrásnější kopec Malých Karpat, který již zdálky upoutá svým nápadným homolovitým tvarem. Jeho vrchol zdobí řada vápencových skalisek, na kterých zjara vyraší spouta krásných a vzácných květů.

Na jižně vysunutou Vysokou vystupují znalci Malých Karpat také s nadějí, že dohlédnou až na Alpy, které odtud bývají skutečně párkrát do roka vidět.

Na jaře je tu nejkrásněji

Asi nejkrásnějším obdobím v Malých Karpatech je jaro, kdy se zazelenají bukové lesy a na vápencových skalách vyraší desítky vzácných květů.

Zřícenina hradu Ostrý Kameň

Téměř po celé délce Malých Karpat probíhá červeně značená magistrála "Štefánikova magistrála" (dříve "Cesta hrdinov SNP"). Ta však není pro první kontakt s pohořím zrovna nejvhodnější, jelikož většina zajímavých míst leží mimo ni. Lepší je proto plánovat trasy formou okružních výletů a využívat přitom hustou síť příčně orientovaných značených cest.

Jihomoraváky může navíc zajímat, že řadu takových výletů lze realizovat i během jediného dne s využitím vlakových a autobusových spojů.

DOPRAVA DO MALÝCH KARPAT

Autem se do Malých Karpat dostanete velmi snadno a rychle. Pojedete po dálnici směrem na Bratislavu a v podstatě hned za hraničním přechodem Lanžhot–Kúty se na obzoru objeví silueta hor. Podle zvoleného cíle sjedete z dálnice buď hned v Kútech anebo později v Malackách.

Veřejná doprava autobusová ani vlaková není pro výlety z ČR do Malých Karpat uzpůsobená. Po západním i východním úpatí hor sice jezdí hodně autobusových linek, ty však zpravidla směřují do Bratislavy, což je zajížďka. Bohužel, trať Zohor – Plavecký Mikuláš, která navazovala na hlavní tah Břeclav – Bratislava, byla zrušená.

Pod nejvyšší vrchol Záruby (konkrétně do Smolenic) se lze dopravit vlakem po trati Kúty – Trnava.

TIPY NA DVA CELODENNÍ VÝLETY

Delší varianta

Nejlépe se s krásami Malých Karpat seznámíte realizací zhruba 25 km dlouhého okruhu z Plaveckého Mikuláše na západním úpatí pohoří.

Modrá značka vás odtud dovede na úpatí masívu Zárub (768 m), kde ji vyměníte za červenou a kolem zříceniny hradu Ostrý Kameň po ní skalnatým terénem vystoupíte na nejvyšší malokarpatský vrchol Záruby (768 m). Z něj se spustíte po zelené Čertovým žlabem a pokud bude čas, můžete navštívit také zpřístupněnou jeskyni Driny.

Vracet se budete po žluté přes výhledovou Čiernou skalu (662 m) a Kršlenicu (505 m). Při časové rezervě je možná také zacházka do Mokré doliny, kde se ve svahu nachází pozoruhodný portál jeskyně Tmavá skala.

Kratší varianta
 
Mnohem kratší, asi 15 km dlouhý okruh můžete realizovat z nedalekého Plaveckého Podhradí. Modrá vás odtud povede kolem monumentálního Plaveckého hradu na louku Amon, kde narazíte na červeně značenou "Štefánkovu magistrálu" směřující přes výhledový Klokoč (660 m) na skalnatý hřeben Vápenné (748 m).

Okruh uzavřete sestupem po žluté do Plaveckého Podhradí.

Obdobným způsobem si lze naplánovat návštěvy mnohých dalších zajímavých míst Malých Karpat.