Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa zaniklé trati z Karviné města (Fryštátu) do Karviné
Při budování hlavních železničních tratí přišlo okresní město Fryštát zkrátka. Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB) vedla od roku 1855 přes nedaleké Petrovice, Košicko-bohumínská dráha (KBD) zase od roku 1869 přes Karvinou. Fryštátští radní se tak začali velmi snažit, aby železnici do města dostali.
Pomohl jim ovšem až lokálkový zákon z roku 1880 a také vydání druhé koncese Severní dráze v roce 1886, ve které ji stát zavázal k budování lokálních tratí. KFNB získala koncesi na spojení Petrovic a Karviné přes Fryštát v roce 1896, první vlaky se po 12 kilometrů dlouhé trati rozjely 1. září 1898, tedy na den přesně před 126 lety.
 |
Názvy stanice Karviná městoFreistadt i. Österreichisch Schlesien (1898–1918) Freistadt (1918–1921) Fryštát ve Slezsku (1921–1938) Frysztat Śląski (1938–1939) Freistadt (Olsa) (1939–1945)  Fryštát (1945–1948) Fryštát ve Slezsku (1948) Karviná město (1948– dosud) |
Nejprve na dráze dominovala nákladní doprava, nakonec se prosadila i ta osobní. Jízdní řád z roku 1912 uvádí šest párů vlaků, a když ČSD v polovině 30 let 20. století nasadila motorové vozy, frekvence spojů se ještě zvýšila.
Fryštátské lokálka se mnohokrát stala obětí historických událostí. po mnichovské dohodě obsadilo v říjnu 1938 celé Těšínsko Polsko, po necelém roce zase Německo. Po válce, když se země zaměřila na rozvoj těžkého průmyslu a hornictví zase mělo koleje nahradit obří sídliště pro obyvatele původní Karviné.
Provoz mezi stanicemi Karviná město (Fryštát) a Karviná se zastavil na konci května 1961, úsek byl definitivně zrušen o rok později. Zbytek trati do Petrovic u Karviné se zase změnil na pouhou vlečku.
Je velmi pravděpodobné, že by se trať dnešních dnů stejně nedožila. Kvůli důlní propadům na levém břehu řeky Olše u darkovské osady Lipiny by dráhu čekal podobný osud jako lokálku z Ostravy do Karviné. Nepřežilo ani původní karvinské nádraží, kam trať z Petrovic ústila.
Hlavní karvinské nádraží na Košicko-bohumínské dráze bylo v letech 1938 - 1939 spolu s celým Těšínskem obsazeno Polskem. GPS: 49.8417078N, 18.5048953E
Pátráme v Ráji i v lázních
Naše pátrání po zaniklé trati začínáme ve stanici Fryštát, dnes Karviná město. Dochovala se tam především budova nádraží, kterou před demolicí zachránil spolek S.O.S. Karviná. Stavba z červených pálených cihel teď čeká na svoje znovuzrození.
Pokračujeme po zbytku kolejí směrem na karvinskou městskou část Ráj, bohužel končí po dvou stech metrech plechovou ohradou. Alespoň objevujeme jeden z mála dochovaných původních hektometrovníků s hodnotou 5,2.
Tento pohled se do roku 1961 naskytl strojvedoucímu, který jel od Karviné do Petrovic. GPS: 49.8588522N, 18.5464611E
V dalším úseku, který měří přesně jeden kilometr se musíme s pozůstatky trati rozloučit, její vedení můžeme jen odhadovat, v místě kolejí vyrostlo sídliště Ráj. V kilometru 6,2 se ale dodnes dochovala malá cihlová budova bývalé zastávky Karviná-Ráj. V literatuře se sice píše, že stavbička sloužila jako čekárna, my jsme ale zjistili, že to není pravda, dřevěná čekárna stála podle leteckých snímků na druhé straně kolejí, v dnešním květinářství se nejspíše prodávaly jízdenky.
Měli jsme neskutečné štěstí, podařilo se nám za minutu dvanáct, či spíše ve dvanáct natočit původní ocelový most přes říčku Mlejnku. Jen tři dny po našem natáčení přijel bagr a železnou konstrukci, která pamatovala první vlaky z roku 1898, odstranil. Na jejím místě už stojí most zbrusu nový.
Vlevo původní ocelový most přes Mlejnku 8. dubna 2024, vpravo stejné místo o tři dny později
V reportáži vám ukážeme taky hraniční kameny, které lze dodnes najít v parku u lázní Darkov, podíváme se na původní zastávku Lázně Darkov a projdeme si i nejzachovalejší původní násep.
Dráha z Petrovic do Karviné musela překonat řeku Olši. Původně po dřevěném, časem po ocelovém mostě. Ustupující polská armáda ho v září 1939 vyhodila do povětří, Němci ho pak hned začali opravovat, a to včetně fotodokumentace.
Němečtí vojáci opravují most přes Olši, který poškodila ustupující polská armáda v září 1939. GPS: 49.8414744N, 18.5417958E
Na levém břehu řeky Olše ale vstupujeme na území nikoho. Ještě v roce 2009 tady ještě stály původní hektometrovníky a bylo tady vidět štěrkové lože. Jenže o rok později se na místě původní osady Lipiny, kde od roku 1933 stála i zastávka v Lipinách, začalo stavět golfové hřiště, na pláň náklaďáky navezly tuny zeminy a bagry pak dílo zkázy dokončily.
Nakonec vám ukážeme místo, kde stávalo původní karvinské hlavní nádraží. Ostatně už jsme tam několikrát byli, před nádraží zajížděly zaniklé úzkokolejky z Ostravy a z Bohumína.
V těchto místech v obvodu zaniklé stanice Karviná stávala výpravní budova místní dráhy Petrovice - Karviná. GPS: 49.8412253N, 18.5074903E
Místní dráze z Fryštátu do Karviné doba zkrátka nepřála. Teprve až na místě zjistíte, jakou jizvu tato dvě slezská města ve 20. století utrpěla. Možná to poznáte i tohoto dílu Zaniklých tratí. A možná vás přimějeme se na Karvinsko vydat osobně, třeba na dovolenou.
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Náš e-mail je zanikletrate@idnes.cz Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:
|
