Stát Texas nabízí cestovatelům nemálo přírodních senzací a krasový pramen, vyvěrající přímo v korytě Cypress Creek u Wimberley, se k nim hrdě počítá. I když by se, nebýt turistického značení a plaveckého mola na břehu, dal asi snadno přehlédnout. Na povrch dna říčky totiž proniká jen vstupním otvorem o průměru 3,7 metrů.
V oblačně modravé hladině tak na pohled vytváří nápadně tmavou kruhovou díru, ne nepodobnou studni. Název místu také po právu náleží – Jacob’s Well, tedy Jákobova studna.
Biblické pojmenování překvapivě nepochází ze Starého zákona, ale vysloužila si ho od prvních osadníků, kteří ji tu v roce 1850 ke svému nemalému údivu objevili. Jako první o její existenci zpravil veřejnost Jacob de Cordova, realitní makléř. Musí se nechat, že i jemu připomínala skutečně božské místo.
Pohostinné a vlídné místo, kde se každý rád v horkém dni osvěží. Tak se tváří Jákobova studna při pohledu z povrchu.
„Studna je dokonale kulatá, vypadá, jako by ji z pevné skály vytesal zručný umělec. A voda je tu tak průzračná, že i v takové hloubce lze pouhým okem rozeznat malý předmět jako špendlík,“ poznamenal si do deníku.
Studna tehdy vypadala trochu jinak, spíše jako kapesní gejzír. Co chvíli z něj vybublala vodní sloupec až do výšky jednoho metru. Voda měla příjemně stálou teplotu, kolem pětadvaceti stupňů. Dnes už netryská, ani není tak teplá.
Proměnilo ji totiž průběžné odčerpávání vody z řeky a okolních zvodnělých vrstev pro okolní farmy. Kvůli tomu hladina v Cypress Creek významně poklesla, a úplně tím odhalila okraje studny v její tajemné, podmanivé kráse.
Brána do onoho světa
Vstoupit do té mělké a prohřáté vody říčky je pro každého vítané osvěžení. Však tu také v hlavní návštěvní sezoně – od podzimu do jara – bývá plno.
Ale postavit se až na samý okraj té propasti do hlubiny? To už si žádá od koupajících trochu odvahy. Nad rozevřenou tlamou velryby by se vám asi taky plavat nechtělo. A zatímco okolo je vody často jen jako v zahradním bazénku, Jákobova studna strmě klesá o devět metrů níž.
Kam? Najít odpověď je složitější, než by se mohlo zdát.
Vody je v Cypress Creek často jen po kolena. Hladový jícen Jákobovy studny ale klesá o devět metrů hlouběji.
Po devíti metrech klesání totiž nekončí pevným dnem, ale průlomem do podzemního krasového systému, který tvoří bludiště spletitých chodeb a zavalených komor. Podle potápěčů, kteří se sem v roce 2007 vydali, je hluboký přinejmenším jednačtyřicet metrů.
Pramen, ze kterého vychází voda, se nachází někde v zatopených jeskyních, dost možná na konci jedné ze dvou hlavních chodeb. První měří na délku 1 400 metrů, druhá se od ní odděluje a pokračuje dalších 300 metrů. Ani jedna nepředstavuje definitivní konec podzemního systému, jen se jimi pro závaly nedalo pokračovat dál.
Oběti hladové studny
Za malou dírou na povrchu se tedy nachází svět podvodních jeskyní, které jsou prokazatelně nejrozlehlejší v celém Texasu. Ale detailně je propátrat není nic snadného. Případným potápěčům se do cesty staví takové pasáže, jako tzv. Porodní kanál. Nachází se v hloubce dvaadvaceti metrů, má přibližně čtvercový průřez a je dva metry dlouhý. Háček je v tom, že je těsný – má jen asi čtyřicet centimetrů šířky.
Ani další úseky, z nichž je nutné občas odstraňovat kameny, nejsou zrovna příjemné. Strop jeskyní zřídkakdy dosahuje výšky dvou a více metrů.
Skutečné dno Jákobovy studny leží v hloubce 41 metrů. A délka celého jeskynního systému? Ta je zatím neznámá.
Jákobova studna vypadá zvenku vlídně a nevinně, ale pod hladinou umí být pořádně nebezpečná. Riziko, že někde uklouznete anebo se vaše noha zaklíní mezi kameny, je značné. Přesto k ponorům láká freedivery z celého světa, kteří se tu pokouší potápět bez pomoci potápěčské výbavy.
Adrenalin přitahuje, ale zpanikařit uvnitř těsného prostoru je snadné. Není to jako potápění mezi korálovými útesy. Mezi lety 1964–1984 si Jákobova studna vyžádala devět lidských životů. Osm mužů a jedna žena zaplatili nejvyšší cenu za to, že ji podcenili.
Teď už jsou tu potápěči mnohem opatrnější. Jsou si vědomi toho, že krása osvěžujícího krasového pramene ve vyprahlém Texasu umí být ošidná.
Mohlo by se hodit
|
