„Je to skutečně tak. Stačí, aby byl na palubě jediný člověk s chřipkou, a při delším letu se až osmdesát procent pasažérů v kabině letadla infikuje daným virem. Ale to neznamená, že onemocní! Jev je to obecný. Stejně tak v kině, divadle, autobusu, čekárně lékaře – prostě v uzavřených prostorách. Míra rizika je pak odvislá od kvality klimatizace, údržby filtrů či intenzity větrání,“ říká Jan Rutsch z Centra cestovní medicíny.
Sedněte si k oknu a pusťte klimatizaci
Na to, zda svůj pobyt v letadle odstůněte, má vliv celá řada faktorů. Například podle nového výzkumu z letošního roku máte osmdesátiprocentní šanci, že se při letu nakazíte virózou, pokud sedíte před, za nebo vedle nemocného člověka.
Pravděpodobnost poněkud překvapivě klesá, pokud sedíte na sedadle u okna. Nejhorší jsou z tohoto pohledu místa v uličce, protože kolem vás projde nejvíc lidí a pravděpodobnost nákazy se snižuje už od jednoho metru (respektive se vzdáleností větší než jeden metr od nemocného člověka). Pokud tedy sedíte u okna, pravděpodobnost, že se nakazíte, klesá z osmdesáti procent na deset až třicet.
Autoři výzkumu dále zjistili, že v letadle máte největší „šanci“, že chytíte kašel, virózu nebo chřipku. Úplně nejlepší kombinací z hlediska vašeho zdraví je sedadlo u okna a situace, kdy se po celou dobu nezvednete a důkladně si několikrát během letu otřete ruce dezinfekčními ubrousky.
Oproti všeobecnému přesvědčení však není vzduch v letadle tak „špinavý“ a plný bacilů, jak si většina lidí myslí. Podle údajů organizace International Air Transport Association zachytí takzvané HEPA filtry, které se používají už od devadesátých let, devětadevadesát procent bakterií a virů. Jenže proto, aby mohly správně fungovat, je nutné neuzavírat si nad hlavou přívod klimatizace, jak to spousta cestujících činí.
Pokud vám filtrovaný vzduch fouká přímo před obličej, je podle provedených měření kvalita vzduchu v letadle dokonce lepší než ve většině kanceláří a škol.
Problematické stolky i časopisy
Mnohem větším problémem jsou však podle mikrobiologů předměty, na kterých choroboplodné zárodky ulpívají.
Jedním z nejproblematičtějších míst jsou z tohoto pohledu například výklopné stolečky na opěradlech sedadel. Provedené testy zjistily, že na těchto stolečcích je přibližně desetkrát víc choroboplodných zárodků než na splachovadle toalety, na které se oproti tomu řada lidí štítí sáhnout. A podle závěrů studie provedené na Auburn University mohou některé bakterie v látkových „kapsách“ sedadel přežívat až týden.
Stolečky, brožury a palubní časopisy patří podle odborníků mezi předměty s nejvyšší koncentrací choroboplodných zárodků.
Dalším předmětem, na který si raději rozmyslete, jestli chcete doopravdy sáhnout, jsou palubní časopisy. Ty zůstávají v kapsách sedadel několik měsíců a za tu dobu si je prolistují desítky lidí. Podle odborníků tak patří mezi předměty s nejvyšší koncentrací choroboplodných zárodků.
Dlouhé lety, pohroma pro imunitu
Dalším faktorem, který hraje „do karet“ infekčním onemocněním, je podle výzkumu zveřejněnému z magazínu The Journal of Environmental Health Research nízká vlhkost vzduchu v letadle. Ta se při naprosté většině letů pohybuje jen kolem deseti procent.
Nástrahy cestování v těhotenství. Virus zika, ale i obyčejná teplota |
V těchto podmínkách dochází k vysoušení sliznic a narušení přirozené obranné bariéry organismu. V kombinaci s ostatními uvedenými faktory je pak pravděpodobnost nákazy ještě vyšší.
Větší pravděpodobnost, že onemocníte, také hrozí po dlouhých letech na velké vzdálenosti. Jet lag, neboli pásmová nemoc, totiž způsobuje našemu organismu obrovskou zátěž. Rozhodí se při ní naše přirozené biorytmy a tělo se musí kompletně „přenastavit“ během několika hodin.
Dostatečný pitný režim je základem a v letadle to platí dvojnásob. Dbejte na to, abyste během letu svému tělu dodávali dostatek tekutin.
U okna máte nejmenší šanci, že se nakazíte od jiných pasažérů. Nejhorší jsou z tohoto pohledu místa v uličce, protože kolem vás projde nejvíc lidí.
Studie provedená nedávno na Cambridge University také potvrdila, že jet lag představuje mimořádnou zátěž i pro náš imunitní systém a lidé jsou pak mnohem náchylnější k infekcím. Pásmové nemoci se dá samozřejmě jen velmi těžko předcházet, ale odborníci alespoň doporučují udělat režimová opatření a několik dní před každým dlouhým letem své denní rytmy o hodinu, až o dvě posunout. To znamená, že budete dřív/později jíst, spát a pokusíte se tak svému tělu alespoň o trochu zmírnit šok z pásmové nemoci.
Oproti tomu by na váš zdravotní stav neměla mít výraznější vliv skutečnost, když letíte ze zimy do tepla, nebo naopak: „Zdravý člověk střídání klimatu zvládá bez větších výkyvů imunity. Změny jsou vnímány spíše pocitově, s určitým vjemem nepohody,“ říká Jan Rutsch.
Preventivní opatření1. Myjte si ruce 2. Seďte u okna 3. Prospěte se 4. Pijte |
