V Rakousku však všeobecně -a pro jeho metropoli to platí také - neřádí děti v restauracích tak jako třeba v Itálii, Španělsku a dnes už i u nás. Hlučné a nespoutané dítě je v místní restauraci považováno za něco "nepřirozeného". To samozřejmě neznamená, že dítě musí někde sedět jako přibité.
Na co pamatovat
Řidiči ve Vídni jezdí hodně rychle a často až agresivně. Ne každý z nich vám dá na přechodu přednost, když vidí, že vedete dítě za ruku. Spíše s tím nepočítejte. Přecházejte proto silnice jenom tam, kde jsou semafory, a pořádně svoji ratolest držte za ruku. Protože ve Vídni mají cyklisté často své pruhy, buďte opatrní i v tomto případě.
Pokud jezdí děti městskou dopravou, mají různé výhody (je to velmi podobné jako v Česku, ale ceny jsou samozřejmě vyšší). Do šesti let jezdí děti zdarma, do čtrnácti mají poloviční jízdné (v metru stojí lístek 0,80 eura) a o letních prázdninách (to je rozdíl od vlasti) mohou jezdit zdarma i děti mladší 18 let. Jenže musí mít u sebe nějaký doklad. Do muzeí a galerií mají synové a dcerky vstup také za snížené ceny.
Když někde v parku uvidíte nápis "Bitte nicht betreten" (to znamená nevstupujte na trávník), tak tam své děti nepouštějte. Na rozdíl od Anglie či Nizozemska se to prostě nesmí a všichni Rakušané počítají s tím, že to tak prostě je. Podobné to je v muzeích, kdyby si děti chtěly osahat nějaký exponát. Hlídači jsou na to velmi citliví.
Jinak Vídeň nabízí pro mládež mnoho zajímavých věcí a atrakcí. Podívejme se na některé z nich.
Prátr a další
Ještě za komunismu byl vídeňský Prátr vysněnou atrakcí i pro mnoho dětí a dospělých u nás. Jenže většina z nich se tam tehdy nedostala. Dnes už není toto místo žádným velkým překvapením, ale příjemné procházky a zábavu nabízí nadále. Hlavně večer má poutavou atmosféru místní obří kolo. To stojí za svezení, ale když se setmí, tak je daleko zajímavější než v průběhu celého dne. Za světla naopak lákají hřiště, pískoviště, rybníčky a potůčky.
Vídeňská zoo, protože byla postavena už před mnoha lety, má krásné neobvyklé barokní pavilony, kde můžete vidět slony i další velké savce.
Lainzer Tiergarten byla původně císařská obora ve Vídeňském lese. A dnes? Stala se z ní obrovská přírodní rezervace, která je obehnána až 24 kilometrů dlouhou kamennou zdí. Můžete zde vidět především stáda vysoké zvěře a divokých kanců. Chovají tady i koně.
Pokud se rozhodnete jít ve Vídni s dítětem do muzea, výběr je také velký. Například v Přírodovědeckém muzeu je síň dinosaurů se zkamenělinami. Pro holčičky bude určitě velkým lákadlem Muzeum panenek a hraček.
Kolo i sladkosti
Pro větší a zdatnější děti bude zážitkem projížďka Vídní v sedle cyklistického kola. Existují zde i organizované prohlídky, které pořádá firma Power Pedal. Informace najdete na internetové adrese www.pedalpower.at. Půjčí vám kvalitní kola, dají zadarmo mapy a cena na jeden den je pro dospělého 27 eur a pro dítě 19 eur.
Pěkné bývají i plavby lodí po Dunaji. Ty se pořádají od dubna do října a informace o nich najdete na této internetové stránce: www.donauschiffahrtwien.at.
Většina dětí má ráda sladkosti, to jste ve Vídni skutečně na tom nejsprávnějším místě. Místní lidé si pochutnávají (i muži!) na sladkostech ráno, dopoledne, při obědě, odpoledne i večer.
Vídeňské zákusky od sladkých topfentascherlů (tvarohové taštičky) po kastanienreis (kaštanové pyré) obsahují velké množství přísad. Mouku přitom často nahrazují mandle či lískové oříšky.
Mezi nejoblíbenější jídla v tomto případě patří jablečný závin s hrozinkami, posypaný moučkovým cukrem a prodávají ho teplý i studený. Výborný je Mohr im Hemd, což je čokoládový moučník, který se vaří v páře a přelije se čokoládovou polevou. Zdobí se šlehačkou. Topfenknödel jsou zase knedlíky z tvarohového těsta. Ty se obalí ve strouhance (nebo mletých ořeších) a osmaží se na másle do zlatova a křupava. Dává se k nim ještě ovocný kompot.
Vůbec nejsladším vídeňským dortem je Esterházytorte s tlustou polevou. A rozepisovat se o slavném dortu Sachr je zbytečné, protože jej známe už i u nás.
Pokud tedy chcete do Vídně děti nalákat, na originální sladkosti by se vám to mohlo podařit.
 Prátr ve Vídni |
