Středa 11. prosince 2019, svátek má Dana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 11. prosince 2019 Dana

Drsné klima a pohnutá historie. Irové i přesto překvapí svou vstřícností

aktualizováno 
Nikde není tráva zelenější. Irsko je země šťavnatých pastvin, mystických katedrál, olověné oblohy i bělostných pláží. A také se může pochlubit největším počtem pubů na světě. V hospodách se nad proslulým černým pivem setkávají bodří a vysmátí Irové s houslemi v ruce a dechberoucími baladami v repertoáru.

Irské puby jsou součástí irské identity a zrcadlem irské duše. Tady najdete všechny generace - od seniorů až po mimina. V zemi o něco menší než Česko jich napočítáte úctyhodných 10 tisíc. | foto: Petr Sudik, Patricie Sudikpro iDNES.cz

Nováček většinou jede do Irska a v hlavě má kupu známých obrazů: zříceniny hradů, pastviny s černobílými „karrygold“ kravami a stády ovcí, ospalé vesničky a divoké pobřeží. Vůbec ale netuší, že nadšený bude v první řadě ze zdejších lidí.

Irové jsou nejen extrémně srdeční a pohostinní, ale je to i ten nejlépe naladěný národ, jaký jsme kdy poznali. Jejich bodrý humor je stejně nakažlivý jako láska k vlasti, o kterou se se všemi strašně rádi podělí. A tak kromě útulných pubů, černého piva Guinness a Fish&Chips je Irsko především zemí se vstřícnou pohostinností. Ta se zrcadlí i v nespočetné nabídce Bed&Breakfast - tedy ubytování v soukromí se snídaní, které najdete i v té nejzapadlejší vesničce.

Failté - galsky vítejte - tu není jen proflákaný reklamní slogan, ale příjemná realita. A to je v době, kdy středomořská letoviska trpí invazí masového turismu, nejen vzácný dar, ale i solidní základ zdařené dovolené.

My se o tom přesvědčujeme hned v prvním B&B na okraji městečka Cashel. Usměvavý domácí na nás kvůli zpožděnému letu čeká do 22:30 a poté si s námi při čaji a čerstvých muffinech ještě hodinu povídá.

Jestli jsme se kromě umění vychutnávat výborné černé pivo od Irů něco naučili, tak to, že ke spokojenosti v životě není potřeba ani hromada peněz, ani dobré počasí. A jestli vám počasí někdy rozhodí plány, stačí počkat pět minut - jak tvrdí s nadsázkou Irové. Počasí se tu skutečně mění snad každých deset minut

Fotogalerie

Naším prvním výletem během okruhu jihozápadním Irskem je Rock of Cashel - dřívější důležité politické a náboženské centrum ležící v hrabství Tipperary. Markantní silueta impozantních ruin z 12. a 13 .století s věžičkami a krásnými štíty trůní na šedesátimetrové vápencové skále přezdívané “Irská Akropolis”.

Ta je prý dílem čerta, který podle legendy večeřel v nedalekých Slieve Bloom Mountains. V okamžiku, kdy si chtěl z pohoří znovu ukousnout, spatřil sv. Patricka, který se v údolí chystal postavit kostel. Kamenné sousto, které znechuceně vyplivl, dopadlo právě v Cashel. Roku 450 tu během křtu krále Aenghuse sv. Patrick utrhl trojlístek, kterým demonstroval princip svaté Trojice. Z trojlístku se časem stala všudypřítomná irská ikona a dnes i jakýsi univerzální symbol štěstí.

Nejúchvatnější je výhled z Cashel na nádherně otevřenou krajinu, rozlehlé pastviny pod klenbou temných mraků uhánějících ve větru a házející stíny na fotogenické keltské kříže s propracovanými ornamenty. Tady je mystika Irska doslova hmatatelná.

Katedrála Cashel (nejvíce rozšířená ve 12 .stol), kdysi sídlo arcibiskupa, je...

Katedrála Cashel (nejvíce rozšířená ve 12 .stol), kdysi sídlo arcibiskupa, je dnes jedním z nejvýznamnějších památek Irska. Roku 1172 na tomto místě vzdává irské duchovenstvo hold novému pánu ostrova: anglickému králi Jindřichovi II.

Ještě magičtějším místem jsou zříceniny opatství Jerpoint Abbey. Kvůli dřívější chudobě a chybějícím prostředkům na opravu zůstaly stovky hradů a klášterů beze střech. Ty jsou díky geniálnímu světlu padajícímu do interiéru naprostým eldorádem fotografů a romantiků. V Jerpoint Abbey si užijete především procházku křížovou chodbou zrekonstruovanou z originálů. Pod olověnou oblohou a za křiku desítek havranů tu na nás ze sloupů hledí tváře biskupů, mnichů a rytířů z dob dávno uplynulých.

Další naší zastávkou bylo Kilkenny, jedno z nejstarších a nejlépe dochovaných měst Irska. S pestrými domy, tradičními obchůdky a útulnými puby je navíc perfektním příkladem provinčního městečka, které se rozrostlo kolem katedrály St Canice´s ze 6. století. Kromě prastarého hřbitova je zajímavá jedna z nejlépe dochovaných typických kulatých věží, které byly součástí obrany proti nájezdům Vikingů.

Pro Iry je ale Kilkenny hlavně domovem pivovaru Smithwick. Lehce nahořklé, červenohnědé pivo (Red Ale) tu začali vařit už františkánští mniši ve 12. století. Interaktivní prohlídku pivovaru včetně ochutnávky si rozhodně nenechte ujít.

Mytické Irsko

Málokterý národ je tak pevně spojený s přírodou jako Irové. Každá řeka, hora či jezero má své prehistorické jméno a neexistuje jediné místo, které by nebylo opředeno legendami a mýty nebo „alespoň” obydleno nadpřirozenými bytostmi. Třeba irským symbolem - zeleným skřítkem Leprikónem (Leprechaun) a jeho zlatým pokladem schovaným na konci duhy.

Irové žijí se svými trpaslíky, vílami a dalšími mytologickými bytostmi vcelku spokojeně. Pro ně není otázkou, zda existují, ale jestli budou mít štěstí je aspoň jednou spatřit na vlastní oči. Kdo má tedy rád tajuplné historky, ten se do Irska zamiluje a bude mít poté sám co vyprávět.

Nejhezčí osadou jižního pobřeží, přezdívaného díky mírnému klimatu “Irská riviéra”, je Kinsalle. Ačkoli se rádo označuje za irské Saint Tropez, nejspíš pro své útulné kavárny, restaurace, galerie a špalír barevných domků ověšených květinami kolem půvabného přístavu, spíš jako by vypadlo z románu Rosamundy Pilcher.

Kdo hledá tu správnou irskou mystiku, ten ji najde na prehistorických místech, například u Fairy Fort - kulatých zídek považovaných za brány do říše víl, tak u dolmů (obřadní místa podobná gigantickým kamenným stolům). Především ale u kamenných kruhů z doby bronzové, které staří Keltové stavěli v místech, kde ležela hranice do jiného světa. U nejhezčího z nich - Drombeg Stone Circle - se zastavujeme cestou do Bantry. Sedmnáct až 1,9 metru vysokých kamenů tu stojí na vyvýšenině uprostřed líbezné krajiny s výhledem na oceán.

Dromberg Stone Circle z doby bronzové: původní obyvatelé tu zanechali četné...
Nádherná zátoka u Kilkee

Tak jako patří Guinnes do irského pubu, patří do liduprázdné, díky vlhkému klimatu úžasně zelené krajiny, všudypřítomná stáda krav a ovcí. Krajina je tu jako nádherná patchworková deka se všemi odstíny zelené. Bombastická krajina nás očekává i na pobřežním trailu u Kilkee, kam se vydáváme na doporučení majitelky B&B.

Překrásnou částí je jihozápad ostrova. Jako roztažené prsty tu vyčnívá pět poloostrovů do nemilosrdného příboje Atlantiku. Podél úzkých dlouhých zátok se střídají bělostné liduprázdné pláže s ospalými rybářskými vesničkami, díky Golfskému proudu překvapivě obrůstajícími subtropickou vegetací. Kdo by taky v Irsku očekával kvetoucí hortenzie a dokonce palmy?

Muzeum emigrace

Historii irské emigrace se věnuje Cobh Heritage Centre - tedy muzeum emigrace v pěkné viktoriánské budově bývalého nádraží v přístavním městečku Cobh/dřívější Queenstown na jihu země. Queenstown byl klíčovým přístavem pro transatlantickou plavbu, a tudíž i výchozím bodem jak pro přepravu trestanců do Austrálie, deportace lidí na nucené práce do anglických kolonií, tak pro miliony Irů, kteří během a po Velkém hladomoru emigrovali do zámoří.

Mezi 1848 a 1950 opustilo zemi na šest milionů obyvatel, pro polovinu z nich byl přístav v Queenstown to poslední, co ze své vlasti viděli. Nejznámější emigrantkou je Annie Moore, jejíž socha (spolu s bratry) stojí před vchodem do muzea.

Expozice v Cobh se věnuje i Titanicu, pro než byl zdejší přístav 11. dubna 1912 poslední zastávkou před plavbou přes Atlantik a následovnou katastrofou.

Nejznámější emigrantkou je Annie Moore, jejíž socha stojí před vchodem do...

Zatímco na známou, turisticky frekventovanou vyhlídkovou silnici Ring of Kerry přezdívanou “silnice snů” se vyplatí vyrazit hned po ránu, kvůli Ring of Beara na sousedním poloostrově pospíchat nemusíte. Většinu návštěvníků totiž odradí už extrémně úzká silnice, která se navíc k cípu poloostrova kontinuálně zužuje.

K našemu potěšení tu autobusové zájezdy nemají nejmenší šanci, a jelikož ani výletní lodě pro pět tisíc pasažérů zdejší pobřeží (zatím) neobjevily, vychutnáváme zdejší divočinu bez masového turismu. Dělit se o tu nádheru, o nekonečné ticho, modř oceánu a silnici musíme jen se stády roztomilých ovcí.

Chcete poznat irskou mentalitu? Pak prostě musíte do pubu. Pub neboli Public House čili lidový dům je pro Iry skutečně druhým obývákem. Při sklence piva za tónů lidové hudby tu extrémně výřeční Irové klábosí o počasí, posledních novinkách či zápasu hurlingového týmu.

Notná dávka melancholie s ještě větší porcí humoru jsou v irské duši hluboko zakořeněné.

Historie Irska je sérií různých katastrof, od invaze Keltů, Vikingů a Normanů až po vpád vojsk Jindřicha II. datující začátek osmi století anglické nadvlády. S ní spojené politické a náboženské spory konzervovaly už dřívější bídu a vedly ke krvavému boji Irů za svobodu.

Největší pohroma ale přišla s rostlinou, kterou do Evropy přivezli Španělé: bramborou. Brambory byly jídlem pro miliony chudých, ale poté příčinou největší katastrofy země. The Great Famine neboli Velký hladomor mezi roky 1846-1851 způsobila právě neúroda brambor zapříčiněná agresivní patogenem plísně bramborové. Hladomor „zelený ostrov“ nejen zpustošil a traumatizoval, ale jednou provždy změnil.

Irové jsou ale srdečný, zdravě sebevědomý, autentický národ stojící oběma nohama na zemi s každodenním cílem užívat si života. Drsné klima a pohnutá historie tu v lidech zanechaly hluboké stopy. A přesto, a nebo právě proto, vymodelovaly jeden z nejsympatičtějších národů světa.

Jihozápad Irska nabízí bělostné pláže i úchvatnou krajinu.

Jihozápad Irska nabízí bělostné pláže i úchvatnou krajinu.

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap

Autor: pro iDNES.cz
  • Nejčtenější

Erupce sopky na Novém Zélandu: nejméně pět mrtvých, desítky zraněných

Na novozélandském ostrůvku White Island v pondělí vybuchla sopka. Erupce si vyžádala nejméně pět obětí a 31 zraněných....

KVÍZ: Za dobré znalosti knihu. Otestujte se, jak znáte Česko

Možná znáte celý širý svět. Přešli jste poušť, viděli jste silný příboj na irském pobřeží, nebo mrzli na osamělých...

Dvě tváře Persie. Írán není ďábelská země, je pohostinný a upravený

Ze zpráv se Írán jeví jako ďábelská země. Jak je to doopravdy? Vydali jsme se tam a našli pohádkově krásný a pohostinný...

Výlet za jedním z nejhezčích slovenských hradů. Prozkoumejte okolí Dobré Vody

Unikátní krasová příroda, ale i neobyčejné památky architektonické, umělecké a technické stojí za obdiv poblíž Dobré...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Šumava, kterou nesmíte vynechat. Údolí Vydry přitahuje turisty jako magnet

Šumava je široký pojem, snad každý má tu „svou“. Většina návštěvníků se však asi shodne na tom, že její nejkrásnější...

Premium

Cítím hořkost. Bývalý šéf mordparty poprvé promluvil o svém odchodu

Nejznámější český kriminalista Josef Mareš sloužil u policie téměř třicet let, stál za objasněním řady vražd a...

Premium

Zalepili matce prsa, aby nemohla kojit. Při příbězích z Osvětimi pláče i průvodce

Lukáš Lev provází v koncentračních táborech a popisuje nacistická zvěrstva. Jeho babička si však stála za tím, že za...

Premium

Kam dál, Slavie? Manažer Nezmar připouští obavy: Jsme na hraně

Na Dortmund má jednu bizarní vzpomínku. Po letech se jí zasměje, ale tehdy? V březnu 2002 bylo Janu Nezmarovi ouvej....

  • Další z rubriky

Na cyklolíbánkách v Japonsku: když na vás udeří tajfun století

Bouře takové síly udeřila na oblast Tokia naposledy v roce 1958. Úřady varují obyvatele před nárazovými větry s...

Pěšky po strmé stezce na Gibraltaru, která sloužila britské armádě

Stovky kamenných schodů, drzé opice číhající na kořist a bezkonkurenční výhledy od afrického pobřeží až po Málagu....

Nenápadné a přesto důležité. V Lectoure se zrodila modrá barva Francie

Lectoure je zcela právem označována jako nejkrásnější zajížďka ve Francii. Obec vzdálená sto kilometrů severozápadně od...

Estonská pevnost se změnila v obávaný žalář. Labyrint hrůzy láká turisty

Byla to pevnost, pak z ní udělali jednu z nejděsivějších věznic v Pobaltí. Je tak obrovská, že i dnes se tu návštěvníci...

Najdete na iDNES.cz