Když zabíjí honba za extrémy
To je ona, egyptská Blue Hole. Není nepřístupná jako osmitisícovky, ani tak nákladná. A zatím tu zemřelo nejvíc potápěčů na světě,
Stanout na nejvyšším místě planety, prohlédnout si svět z Mt. Everestu? Z přibližně 100 tisíc lidí, kteří každoročně navštíví národní pak Sagarmatha, se jich přibližně 500–800 vydá do základního tábora, aby se pokusili o to, co před nimi od roku 1953 dokázalo zhruba 6 tisíc lidí.
S rizikem, že za to možná zaplatí svým životem stejně jako 310 evidovaných dosud neúspěšných horolezců. Ale v přepočtu na celkové množství výstupů, sumu úspěšných pokusů a počet mrtvých není Everest tou nejvražednější horou planety. Toto pochybné prvenství si pro sebe osobuje K2 ( Čchokori). Na čtyři horolezce, kteří dosáhli jejího vrcholu, zatím připadá jeden mrtvý.
Nemusí to být vždy jen o vrcholech. I hluboké dno může lákat do záhuby. A zatímco většinu lidí od sebevražedných pokusů zapsat se mezi pokořitele nejvyšších osmitisícovek odrazují enormní náklady, ponory v dahabské Blue Hole v Egyptě jsou laciné.
Místo je lehce přístupné, míru vašich dovedností nikdo předem netestuje. Pokus dosáhnout dna a neupadnout do bezvědomí tu jen za poslední léta zaplatilo 130–200 nezkušených potápěčů životem.
