Říjen v Tatrách se většiny lidí netýká. Kdo je však v tomto měsíci zažil a náhodou mu vyšlo počasí, jistě potvrdí, že právě říjen je v Tatrách pro pěší turisty tou nejpříznivější dobou. Chodníky jsou stále otevřené a přitom relativně prázdné, přes den se netvoří kupovitá oblačnost, takže štíty jsou čisté bez mraků a nehrozí žádné bouřky. Letní pot jistě kdekdo rád vymění za trochu prokřehlé ruce.
Velký vrch Liptova
Nejmohutnější horou Západních Tater nebo chcete-li Roháčů je bezesporu Baranec (2 184 m). Jeho obrovitý masív se dvěma dlouhými rozsochami vystrčený k jihu nad Liptovskou kotlinu je vidět téměř odevšad.
Úspěšně proto cloní většinu ostatních vrcholů tohoto pohoří při pohledech z jižních a západních směrů, což jsou směry, odkud se český, ale i slovenský návštěvník dívá na Západní Tatry nejčastěji. Vedle Kriváně je Baranec druhý nejvýraznější horský symbol Liptova.
Název Baranec sice evokuje představy ovcí a pastevectví, ve skutečnosti však spíše souvisí s kamzíky, jejichž samcům se nářečně říká barani a samicím kozy. Ještě dříve však obyvatelé Liptova nazývali mohutný masív Baranec prostě a jednoduše Štít anebo taky Velký vrch. Také se dlouho (až do 20. století) domnívali, že je to nejvyšší hora Západních Tater. Teprve přesnější měření ukázala, že tu jsou ještě kopce vyšší: Bystrá (2 248 m) a Jakubina (2 194 m).
Krajinářský a geografický význam Barance dosvědčuje cca tři metry vysoký betonový pylon, viditelný z poměrně velkých vzdáleností. Jedná se o trigonometrický bod I. řádu, zbudovaný zřejmě v období I. Československé republiky.
Nejkratší cestou na Baranec
Na Baranec vedou tři cesty: dvě z liptovského úpatí hory, třetí po hřebeni od severu ze Žiarského sedla. Pokud chcete být nahoře co nejdříve, pak je nejlepší zvolit nejkratší žlutě značenou trasu začínající u placeného parkoviště při ústí Žiarské doliny (890 m).
Průvodcovský čas udává dobu čtyři hodiny, za příznivých okolností ji lze zkrátit o 30 i více minut. Čili je reálné být nahoře ještě před polednem, aniž by člověk musel drasticky brzo vstávat. Celkové převýšení činí 1 300 m.
Jižní srázy Barance
Zřetelný a často chozený chodník stoupá zrána ještě zastíněnou jihozápadní rozsochou Barance a rychle nabírá výšku. Ve spodní části výstupu se prochází přes několik pasek, z nichž se otevírá snad nejkrásnější a nejúplnější pohled na hřebenovku protilehlých Nízkých Tater. Jejich severní srázy bývají ještě brzy ráno částečně ozářeny sluncem. Odnikud není „ležící mrtvý muž“ Ďumbier a špička Chopku tak blízko a zároveň přesně naproti. Shora o pár hodin později už tak hezká podívaná na Nízké Tatry není.
Téměř dvě hodiny poctivé dřiny do kopce trvá, než les ustoupí, vystřídá jej kosodřevina a poprvé se ukáže vrchol Barance. Je to u rozcestí Holý vrch ve výšce 1 670 m, kde se žlutá značka střetává s modrou od Jakubovan. Pak následuje 1,5 km dlouhý průchod klečí po mírně stoupajícím hřebínku do výšky 1 870 m. Posledních 300 výškových metrů vede travnatokamenitým svahem až k betonovému vrcholovému pylonu. Celkově lze výstup hodnotit jako rychlý, záživný a psychicky nenáročný. Obdobný styl vykazuje i zelená trasa jihovýchodní rozsochou z Ráčkovy doliny.
Fascinující svět velehor
Až teprve na vrcholu Barance ustoupí zaclánějící masív hory a dosud skryté hřebeny a štíty Západních a Vysokých Tater se vynoří v té nejokázalejší podzimní kráse. Fascinující velehorský svět bez jediného mráčku! Člověk neví, kam se podívat dřív. Identifikovat lze většinu nejznámějších slovenských kopců, vidět je i pásmo Beskyd s hřebenem Radhoště, Smrkem a Lysou horou. Za podzimních a zimních inverzí nic neobvyklého.
Bystrá a Vysoké Tatry z Barance
Hřeben Roháčů: Baníkov, Hrubá kopa a Tri kopy z Barance
Baranec je převážně travnatý, oblý kopec, na vrcholu je spousta místa. Naproti tomu protější hřeben Roháčů, z něhož Baranec vybíhá, je skalnatý a ostře modelovaný. Právě z Barance je snad nejlépe vidět zajištěná hřebenovka z Baníkova přes Tri kopy do Smutného sedla. Kdo ji ještě nešel, může si ji odtud detailně prohlédnout a nastudovat.
Sestup do hlubin Žiarské doliny k Žiarské chatě je z Barance možný jedině oklikou přes Žiarské sedlo. Žádná jiná schůdná cesta dolů nevede, i když by si ji člověk přál a oči ji marně hledají.
Strmý sešup z Barance na sever po žluté značce znamená citelnou ztrátu výšky, kterou je pak třeba znovu částečně nabrat táhlým výstupem na Smrek (2 072 m). Zdálky dobře viditelné Žiarské sedlo se přibližuje velmi pomalu, do cesty se staví další a další terénní vlny a zlomy. Hodina chůze z Barance často nestačí.
Dolů na koloběžce
Ze Žiarského sedla se obvykle sestupuje k Žiarské chatě, která je jedinou horskou chatou v jižní části Západních Tater. Trvá to podle rozcestníku 1,5 hodiny, ale trasa se dá zkrátit a vyšetřit pár minut navíc k posezení a občerstvení v teple chaty.
Závěr Jamnické doliny a masív Jakubiny
Žiarská chata a Žiarská dolina
Nabízí se také sestup do Jamnické doliny, jejíž strmé svahy brázdí nevídaná síť obrovských erozních rýh z masívu Jakubiny. Také se v ní nacházejí drobná jezírka. K uzavření baraneckého okruhu je však vhodnější zvolit raději dolinu Žiarskou.
Žiarská chata je vyhledávaným výletním místem a o návštěvníky nemá nouzi. Většina přichází zespodu od parkoviště (6 km) a pak jde zase zpět. Za hezkého počasí tu proto fungují koloběžky, které šetří poněkud fádní cestu po asfaltce dolů dolinou.
Medvedia štôlňa v Žiarské dolině
Dvojnásob vhod přijde koloběžka všem, kteří mají v nohách právě Baranec! Skupina alespoň čtyř osob má slevu. Jako rychlé přibližovadlo jsou koloběžky moc fajn, ale požitek z jízdy nic moc. Na cestě plné hrbů a výmolů je třeba dávat velký pozor!
Těsně před cílem, asi 200 m od parkoviště, se vlevo od cesty nachází poslední příležitost k zastávce. Do masívu Barance je zde zahloubena Medvedia štôlňa, staré důlní dílo, o němž nejsou známé žádné historické informace. Je možné, že tu staří havíři chtěli těžit drahé kovy, nakonec však museli být rádi jenom za železnou rudu. Medvedia štôlňa je přístupná do konce října každou celou hodinu s průvodcem, naposledy v 16 hodin. Délka prohlídkové trasy je 400 m a její absolvování trvá 30 minut.
Může se hoditMapa Itinerář trasy Jak se tam dostat |
