Slovensko pro tuláky. Pustiny a temnoty Veporských vrchů lákají i hvězdáře

aktualizováno 
Opuštěná a temná místa lidi většinou děsí, v případě slovenských Veporských vrchů však mohou být pro mnohé tuláky velkým lákadlem. V málo navštěvovaných horách je minimální osídlení a v noci opravdová tma.

Vyhlídka z Klenovského Veporu | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Veporské vrchy jsou součástí rozsáhlého horského systému Slovenského Rudohoří, v němž tvoří jeho nejzápadnější část. Jméno nesou podle nejvýraznějšího a nejvyššího vrcholu, který se jmenuje Klenovský Vepor
(1 337 m).

Přes rozvodní hřeben vede jediná silnice z Hriňové do Brezna, druhá se kroutí po jižních výběžcích do města Hnúšťa. Uvnitř hor chybí turistické chaty i známá rekreační střediska a žije tu minimum lidí. V soutěži o nejopuštěnější oblast Slovenska by Veporské vrchy jistě aspirovaly na přední umístění.

Utajené letecké neštěstí

Pomyslnou střechou Veporských vrchů, odkud se vody roztékají do tří směrů, je okolí obce Lom nad Rimavicou. Zdejší krajina o nadmořských výškách okolo 1 000 metrů tu však slovenské hory moc nepřipomíná, člověk má spíše dojem, že se ocitl někde na šumavských nebo krušnohorských náhorních pláních.

Pouze panorama protilehlých Nízkých Tater a vzdálených vysokotatranských štítů usvědčují z omylu. Terén jako stvořený pro cykloturistiku i svobodné toulání po loukách s výhledy na všechny strany!

Návrší Čierťaž (1 102 m) vzdálené dva kilometry jižně od Lomu je ideálním a jednoduše dosažitelným cílem pro důkladné nasátí krajinné a přírodní atmosféry této turismem nezasažené oblasti.

Veporské vrchy a Klenovský Vepor

Veporské vrchy a Klenovský Vepor

Památník leteckého neštěstí pod vrchem Čierťaž

Památník leteckého neštěstí pod vrchem Čierťaž

Plochý vrch zaslouží pozornost i z jiných důvodů. Na západním úbočí se nachází památník připomínající jednu z největších katastrof československého letectví. V červenci 1956 se tu v bouřce zřítilo vojenské letadlo D-47 s 21 důstojníky na palubě, které letělo z Prahy přes Pardubice do Prešova. Nikdo nepřežil.

Událost se podařilo komunistickému režimu důkladně utajit, takže ani lidé z okolí dlouhá desetiletí přesně nevěděli, co se stalo. Památník zde postavili až v roce 2011, pět let po odtajnění vyšetřovací zprávy. Kusy havarovaného a vybuchlého letadla lze nalézt v okolí i dnes.

Nejlepší tma na Slovensku

Poblíž památníku letecké havárie se v lese ukrývá další významná lokalita – pramen řeky Ipeľ. K hezky upravenému místu, opatřenému odpočinkovým altánem a informační tabulí, vede značená odbočka z turistické trasy.

Fotogalerie

Z hlediska praktické turistiky téměř neznámá řeka Ipeľ patří k nejzachovalejším přírodním řekám na Slovensku a tvoří na převážné délce svého 232 km dlouhého toku hranici s Maďarskem. Za Štúrovem se vlévá přímo do Dunaje.

Vzhledem k nízkým průtokům, které Ipeľ po většinu roku vykazuje, upoutá značná vydatnost jeho pramene.

K prameni Ipľu lze pohodlně dojít i z druhé strany po červené značce ze sedla Prašivá, kudy prochází silnice Hriňová – Hnúšťa a dosahuje zde nejvyššího bodu (bezmála 1 000 m). Minimální provoz aut zde připomíná dobu zhruba před 30 lety. V okolí této silnice je rozseto mnoho malebných osad, dnes využívaných především k chalupaření. K nejhezčím patří Mláky, Grapa nebo Polianky.

Polozapomenutý Areál sportů u osady Mláky je jedním z mála míst ve Veporských vrších, kde lze trávit pobytovou dovolenou. Kromě sportovců, kteří tu mají ve výšce 1 000 m nad mořem k dispozici například fotbalové hřiště, sem jezdí pravidelně také hvězdáři. Tma k pozorování oblohy je tu prý jedna z nejlepších na Slovensku.

Vzhůru na Klenovský Vepor

Největším turistickým lákadlem Veporských vrchů je pochopitelně Klenovský Vepor – nejvyšší kopec celé oblasti. Vytváří nepřehlédnutelný symbol v podobě jakési nesouměrně ukloněné stolové hory, která vábí zrak ze všech směrů. Při troše fantazie má připomínat ležícího vepře, z čehož je odvozen neobvyklý název Vepor.

Klenovský Vepor od Železné brány

Klenovský Vepor od Železné brány

Klenovský Vepor, představující zbytek sopečného lávového proudu, se klene daleko od dopravních komunikací a sídel, takže jednodenní zdolávání je vždy velmi dlouhé a časově náročné.

Nejkratší výstup nabízí lesní lokalita Skorušina na jižním úpatí, kam je povolen vjezd motorových vozidel. O víkendech sem dokonce dvakrát denně zajíždí „chalupářská a houbařská“ autobusová linka z 13 kilometrů vzdáleného Klenovce. Pro většinu turistické veřejnosti je ovšem toto místo komunikačně velmi složitě a zdlouhavě dostupné.

Výstup začíná být poutavý až za loveckou chatou Pod Veprom, kde značená trasa vstupuje na území národní přírodní rezervace. Značně zdevastované a holosečným způsobem obhospodařované bukové lesy Veporských vrchů tu střídá pralesovitý různověký porost na sopečném podloží. Závěrečné strmé metry vedou vzhůru andezitovou skalní stěnou k vyhlídce u dřevěné plastiky Juraje Jánošíka. Nejvyšší bod leží o kousek dál, ten je však zarostlý lesem.

Veporské hřebenovky

Sestup z Klenovského Veporu západním směrem bývá obvykle spojen s blouděním. Terén je nepřehledný, zarostlý a červeně značená Rudná magistrála není zrovna v nejlepším stavu. Na dlouhých úsecích značky zcela chybí. Zdárně a hlavně včas dojít do vybraného cíle nemusí být úplně snadné. Nejkratší sestup k odpolednímu zpátečnímu autobusu ze Skorušiny zajišťuje žlutá značka z kóty Tri chotáre (1 141 m).

Veporské vrchy

Veporské vrchy

Těm, které netlačí čas, se nabízí souvislejší putování po hřebenech Veporských vrchů. Kromě páteřní západovýchodní Rudné magistrály jsou tu i další boční hřebenovky směřující převážně jižním směrem.

Nádherné scenérie se zpětnými pohledy na nikdy neokoukaný Klenovský Vepor skýtá například hřebenovka od kóty Tri chotáre přes Železnou bránu a malebné sedlo Pereš na Cisárskou hoľu a ještě dál k rozhledně Slopovo mezi Kokavou a Klenovcem. I tady je však třeba dávat pozor na značky, hlavně v místech těžby dřeva, která je ke zdejším nádherným bučinám velmi nemilosrdná, ačkoli žádný kůrovec tady neřádí a ani řádit nemůže.

Fascinující podívanou obstarává okolní rozlehlý horský terén, na němž je vidět, že tu skoro nikdo nežije. Mnoho osad, luk a pastvin uvedených ve starších mapách už neexistuje, pohltil je les. Veporské vrchy jsou opravdu prostorem, kde setkání s lidmi je příjemná změna.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Východiskem je město Zvolen, odkud se vydáte směrem na Lučenec. Na konci rychlostní komunikace v Kriváni pak odbočíte na silnici č. 526 směr Hriňová a Hnúšťa. Tato silnice má vyhlídkový charakter a proplétá se v podstatě celým územím Veporských vrchů.
Po této trase jezdí rovněž 3x denně přímá autobusová linka Zvolen – Kokava nad Rimavicou, kterou lze využít k dopravě do blízkosti výše zmíněných míst. Do Lomu nad Rimavicou jezdí autobusové linky od severu z Brezna.

Tipy na výlet
1) Lom nad Rimavicou – Čierťaž (modrá) – pramen řeky Ipeľ (červená) – sedlo Prašivá (červená) – osada Mláky (červená) – osada Grapa (neznačeno) – osada Polianky (neznačeno) – Čierťaž (červená) – Lom na Rimavicou (modrá). Celkem 18 km.
2) Skorušina – sedlo pod Vartou (žlutá) – Klenovský Vepor (červená) – Tri chotáre (červená) – Skorušina (žlutá). Celkem 15 km.

Mapa
1:50 000 VKÚ č. 134 – Veporské vrchy

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Vědci odhalili tajemství soch na Velikonočním ostrově. Označují vodu

Velikonoční ostrov - Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Po letech dohadů, za jakým účelem byly postaveny mystické sochy na Velikonočním ostrově, přišli vědci s rozluštěním...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

Další turistický rekord. Španělsko loni navštívilo 82,6 milionu turistů

Lidé na pláži ve španělském Benidormu (2.8.2018)

Šest let za sebou stoupá počet turistů ve Španělsku. Podle předběžných údajů jich loni přijelo přijelo do země 82,6...

Vědci odhalili tajemství soch na Velikonočním ostrově. Označují vodu

Velikonoční ostrov - Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Po letech dohadů, za jakým účelem byly postaveny mystické sochy na Velikonočním ostrově, přišli vědci s rozluštěním...

Další vstřícný krok Uzbekistánu, prezident zrušil víza i pro Česko

„Chceme, aby turisté fotografovali co nejvíce. Dávejte fotky na Instagram! To...

Silně izolovaná země se od nástupu prezidenta Šavkata Mirzijojeva v roce 2016 postupně začala otevírat turistům. Nově...

Najdete na iDNES.cz