Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

aktualizováno 
Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě plnohodnotného horského trekingu lesy slovenských Strážovských vrchů. Když se na podzim bukové lesy vybarvily do teplých tónů, vyrazili jsme na celodenní túru po skalních vyhlídkách.

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad | foto: Jan Hocek, pro iDNES.cz

Na rozdíl od českých pískovcových skal byly Súľovské skály vytvořeny z mnohem tvrdšího třetihorního slepence a díky této hornině se mohou pyšnit unikátními a neokoukanými tvary, které někomu připomínají obrovská betonová termitiště, jinému zase skalní útvary v turecké Kappadokii.

V okolí Súľova najdeme jak fotogenické skalní věže, vyčnívající vysoko nad koruny stromů, tak i skalní města, soutěsky či obrovské skalní brány. Velmi atraktivní krajina zatím odolává většímu přílivu návštěvníků, čemuž naštěstí pomáhá velmi členitý terén i absence infrastruktury. Je tedy třeba si připravit svaly a svačinu na celý den.

Kolem Gotického okna na Súľovský hrad

Vyrážíme z horské obce Súľov, kterou ve tvaru obrovské podkovy obkružuje zalesněný hřeben se skalními městy. Kousek od centra obce u malého lesního parkoviště začíná zelená značka, která strmě stoupá k Súľovskému hradu. Stezka se klikatí přes kořeny staletých buků, odvážně obtáčí kamenné věže a proplétá se skalními štěrbinami.

Nevybrali jsme si věru snadný začátek. Nicméně odměnou za tento krpál jsou nám hezké výhledy z vrcholků skal a také pohled na jednu z nejznámějších skalních bran na Slovensku, na tzv. Gotickou bránu. Toto třináct metrů vysoké skalní okno je bohužel nepřístupné a lze jej pouze spatřit z dálky z jedné z bočních vyhlídek. Kdo chce vynechat sportovní nástup a do skal putovat po pohodlnější cestě, může zvolit paralelně vedoucí červenou značku.

Strmý výstup k Súľovskému hradu prověří vaši fyzičku.

Strmý výstup k Súľovskému hradu prověří vaši fyzičku.

Súľovský hrad. Dnes už tu trčí jen torzo zdi a většinou jen těžko rozeznáváme,...

Súľovský hrad. Dnes už tu trčí jen torzo zdi a povětšinou jen těžko rozeznáváme co je dílem přírody a co vzniklo rukou člověka.

Konečně přichází poslední skalní výšvih a před námi se objevuje žebřík, kterým se protáhneme na nejvyšší terasu zříceniny Súľovský hrad. Tento strážní hrad z 15. století byl postaven na neobyčejně odlehlém a exponovaném místě, přímo na vrcholcích skal. Dnes už tu trčí jen torzo zdi a většinou jen těžko rozeznáváme, co je dílem přírody a co vzniklo rukou člověka.

Podle jedné z pověstí museli sulovští páni jako daň králi každoročně odevzdávat dvě obrovské sovy, které dokázaly ulovit i zajíce nebo lišku. Byl to vzácný výr velký, který dodnes v oblasti Súľovských vrchů hnízdí.

Fotogalerie

Rozhled z hradu je vskutku impozantní, pod sebou máme jako na dlani celé údolí, na jihu se zvedají vzdálené kopce Strážovských vrchů, východním směrem přes údolí dobře vidíme lesnatý hřeben s vrcholy Kečka a Žibrid a severovýchodně od nás je dobře patrný jeden z našich dnešních cílů, mohutné skalní město pod vrchem Roháč.

Dechberoucí vzdušné výhledy

Sestupujeme na rozcestí, kterému se po skalním útvaru Indián říká Indiánský palouk, a odtud pokračujeme po červené značce k sedlu Pod Bradou. Vrchol Brada je dominantním bodem Súľovských skal a jedním z nejvyšších vrcholů v oblasti. Na severním úbočí Brady najdeme nejvyšší vodopád Súľovských vrchů, 15 metrů vysoký Hlbocký vodopád.

Turistická cesta na vrchol Brady ovšem nevede, a navštívit jej tak mohou jen horolezci. Nám bohatě postačí několik vyhlídek z úbočí, které nabízejí dechberoucí a velmi vzdušné pohledy do údolí. Obdivujeme oranžově zbarvené buky hluboko pod námi, promísené se žlutými korunami javorů a modřínů, mezi nimiž probleskují zelené borovice. Z lesa pak jako varovné prsty trčí jednotlivé skalní věže.

Vzdušné vyhlídky nabízejí dechberoucí výhledy do údolí.

Vzdušné vyhlídky nabízejí dechberoucí výhledy do údolí.

Pokračujeme po lesní pěšině, která se klikatí pralesním porostem s mohutnými a bizarně zkroucenými kmeny buků k sedle Pod Roháčom. Odtud sestupuje do údolí žlutá značka, která se vrací k parkovišti pod Súľovským hradem.

Tato cesta vede kolem mohutné skalní brány, zvané příznačně „Obrovská“ a po sestupu strmým svahem můžete odbočit k jeskyni Šarkania diera. Jeskyně je volně přístupná a od vstupního otvoru můžete proniknout asi šedesát metrů dlouhou chodbou do jejího nitra.

Návrat do Súľova

My nakoukneme jen ke skalnímu oknu a pak se vracíme na hřeben a volíme o něco delší vyhlídkovou trasu, která pokračuje dál po vrcholové stezce. Stoupáme na lesnatý a plochý vrchol Roháče, na jehož jihozápadním úbočí leží nejznámější skalní věže, připomínající tak trochu skalní útvary v turecké Kappadokii. Ale za rozhledy musíme ještě popojít po zelené značce k vyhlídce zvané Kostol, odkud se otevírá výhled na vrchol Brada, protilehlý Súľovský hrad i na celé údolí.

Obrovská brána je široká asi 10 metrů a vysoká 11 metrů.

Obrovská brána je široká asi 10 metrů a vysoká 11 metrů.

Z lesa jako varovné prsty trčí jednotlivé skalní věže.

Z lesa jako varovné prsty trčí jednotlivé skalní věže.

Výlet po nejhezčích vyhlídkách Súľovských skal se pro nás pomalu uzavírá. Vzhledem k nedostatku času nemůžeme pokračovat po hřebeni na nejvyšší vrchol Súľovských skal a druhý nejvyšší bod Súľovských vrchů, 867 metrů vysoký Žibrid.

Sestupujeme tedy po modré značce úbočím vrcholu Kečka a směřujeme do Súľova. Ještě před příchodem do vsi ovšem odbočujeme po jedné z cest doprava a přicházíme na rozlehlé louky, tvořící jakýsi pomyslný obří amfiteátr ohraničený ze tří stran skalami.

Údolím se nese bečení ovcí, které spásají zdejší šťavnatě zelené pastviny. Šikmé podzimní slunce hezky nasvěcuje skalní města a my si při cestě zpět k zaparkovanému autu užíváme stále se měnících výhledů.

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Běžkaři mají skvělý rok. Podívejte se na přehled parádních tratí v Česku

Zaniklá obec Chaloupky

Letošní zima se může pochlubit nadprůměrnou sněhovou nadílkou. Záchranáři sice momentálně varují před výlety na...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

Zřícené Azurové okno na Maltě: skálu zřejmě nahradí podivná konstrukce

Skalní útvar připomínající Pravčickou bránu byl po staletí ikonou Malty a...

Skalní útvar připomínající Pravčickou bránu byl po staletí ikonou Malty a objevil se i v seriálu Hra o trůny. V roce...

Island varuje. Pozorování polární záře za volantem může zabíjet

Polární záře vyvolaná oblakem nabitých částic ze Slunce, který k Zemi dorazil...

Islandská policie požádala turisty, kteří do země přijíždějí pozorovat polární záři, aby se kvůli tomu nepřestali...

Další vstřícný krok Uzbekistánu, prezident zrušil víza i pro Česko

„Chceme, aby turisté fotografovali co nejvíce. Dávejte fotky na Instagram! To...

Silně izolovaná země se od nástupu prezidenta Šavkata Mirzijojeva v roce 2016 postupně začala otevírat turistům. Nově...

Najdete na iDNES.cz