Vinaři zažili rok jako na horské dráze. Letošní počasí jim přichystalo jednu lapálii za druhou. Nejdřív nastalo mrazivé jaro, které ve většině jižní Evropy dokonce fatálně poničilo vinice. Potom přišly extrémy v podobě krup i tornáda, s teplotami se následně nevytáhlo ani léto, které bylo navíc příliš deštivé.
„Počasí se umoudřilo až koncem srpna. A jenom díky přívětivému září a říjnu si můžeme oddechnout,“ hlásí ředitel Svazu vinařů Martin Chlad.
Právě příznivý podzim nakonec může všem milovníkům vína vykouzlit úsměv na tváři. Od odborníků totiž přicházejí zprávy, že letošní „nadílka“ bude znamenitá. Potvrdit to mohou už ve čtvrtek lahve svatomartinského, kterých se po celém Česku vydá do oběhu více než 2,2 milionu. A bude z čeho vybírat: ve dvou kolech hodnocení prošlo a značku Svatomartinské získalo 328 vín od 80 vinařů a vinařských firem.
„Z celkem 355 hodnocených vín uspělo 328, tedy jen necelých osm procent z nich nedokázalo naplnit přísné kvalitativní podmínky pro udělení známky. To je historicky největší úspěšnost od roku 2005,“ podotýká Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu, který uděluje možnost používat známku Svatomartinské právě šestnáct let.
Většinou přitom přes porotu a její přísné hodnocení neprojde více než desetina přihlášených vín.
A jaká je kvalita těch vín, která se nakonec na trh dostanou? „S čistým svědomím můžu říct, že letošní ročník svatomartinského bude jeden z nejlepších v historii,“ vyzdvihuje hlavní sommeliér Národního vinařského centra Marek Babisz.
Obecně bude u vín převládat svěžest a výrazná ovocnost. Znalci rozpoznají třeba tóny kiwi, grapefruitu, angreštu, třešní, jahod, ale i citrusu, kandovaného ovoce nebo medu.
Tornádo zbrzdilo vývoj rostlin
Mezi svatomartinskými lahvemi, které se objeví na pultech vinoték i v regálech supermarketů, si lidé budou moci vybrat i ty z oblasti, kterou v červnu zasáhlo tornádo. Do výroby svatomartinského se totiž pustilo také vinařství z Moravské Nové Vsi na Břeclavsku.
„Podluží, tedy region zasažený tornádem, nemá typického velkoproducenta. Je tam spousta malých vinařů, kteří nejenže přišli o výrobní haly nebo rostliny révy v celém vinohradu, ale také o produkci, kterou měli pod střechou. Pokud už někomu vinohrad zůstal a mohl počítat s produkcí vína i v letošním roce, rozhodoval se podle návratnosti. Vinaři si prostě museli ujasnit, komu, kdy a za kolik víno prodají. I proto se možná do výroby svatomartinského nehrnuli,“ přemítá Chlad.
Babisz, jenž má vinohrad také v postižené oblasti, a to v Hruškách, dodává, že problémů bylo ještě víc. Vinaři třeba přišli o traktory, takže bylo složité révu stříkat. „Navíc jsme si všimli, že i ty vinohrady, které tornádo přímo nezasáhlo, ale jsou v těsné blízkosti jeho trasy, měly mnohem menší výnosy, a to až o polovinu oproti normálu. Rostliny se jakoby zbrzdily ve vývoji a měly drobnější bobule,“ popisuje sommeliér.
Odborníci pro to těžko hledají vysvětlení. „Je možné, že rostlina prodělala velký stres z náhlé změny počasí. Mohlo dojít také k potrhání kořenů, které není na první pohled viditelné. Abychom mohli přijít s přesnými a hodnověrnými závěry, museli bychom vinohrady a révu podrobně prozkoumat,“ sděluje Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity.
Vysoká cukernatost i vyzrálost
Množství sklizených hroznů rozhodně nedosáhne dlouhodobých čísel ani celkově v republice. Vinaři to vědí už teď, i když zbývá sklidit ještě asi pětinu úrody, zejména pozdně dozrávající odrůdy.
„Odhadovaný výnos hroznů se bude pohybovat na úrovni asi pěti tun na hektar, což je o patnáct procent méně než loni. A také o asi pět procent méně, než je dlouhodobý výnos, který se v Česku pohybuje mezi 600 a 620 tisíci hektolitry vína,“ vypočítává Chlad.
Jako hlavní příčiny vidí zejména nevyzpytatelné počasí a chladné jaro, během něhož nabralo dozrávání bobulí místy až třítýdenní zpoždění.
Zato kvalita hroznů je velmi vysoká. „Ročník ukazuje velmi dobrou kvalitu bílých i modrých odrůd. Na podzim docházelo ke střídání teplých dnů a studených nocí, kdy vyšší denní teploty podporují růst, zatímco nízké noční zpomalují dynamiku zrání. Díky tomu dochází k zachování žádoucích aromatických látek v bobulích,“ přibližuje Pavloušek.
Hrozny sice mají vyšší kyselinky, ale s ohledem na jejich dobrý poměr a také vysokou cukernatost a vyzrálost bude letošní ročník zajímavý. „Hrozny napadené ušlechtilou šedou hnilobou by mohly dát základ vínům vysoké kvality. Naši vinaři i při slabších ročnících dokázali vykouzlit výborná vína, takže pokud si udrží kvalitu práce, budou ta letošní mimořádná,“ věří Chlad.
