„Spousta start-upů se musela smířit s tím, že další peníze už nedostanou tak snadno,“ říká Vojta Roček, investor ze společnosti Presto Ventures, která se financováním start-upů zabývá.
Pro start-upy jde stále o relativně novou situaci. Není to tak dávno, kdy peníze s trochou nadsázky ležely na ulici. Úrokové sazby totiž byly prakticky na nule, investoři proto aktivně hledali, kam levný kapitál investovat. Tehdy se start-upy jevily jako atraktivní investice.
„Souviselo to i s tím, že technologickému sektoru se od pandemie velice dařilo na burze. Investoři si proto řekli, že mladým firmám by se mohlo dařit také,“ vysvětluje Roček.
Na to, zda daná firma stojí na solidních základech, už ale moc nekoukali. Se zrychlením inflace, na které centrální banky reagovaly zdražením peněz, a celkově nepříznivou ekonomickou situací bublina praskla a příliv peněz pro mladé firmy vyschl.
Trh se čistí
Dnes jsou start-upy v situaci, kdy získat kapitál není nemožné, ale je to těžké. Peníze totiž čekají jen na ty nejlepší. „Období otevřených a téměř bezedných peněženek je pryč. Investoři sice peníze mají, ale jsou mnohem opatrnější. Chtějí vidět výsledky. Ptají se, kdy se start-up překlopí ze ztrát do zisku. Někdy dokonce očekávají, že start-up už v zisku je,“ vysvětluje Monika Marečková, která řídí Poradenskou společnost RSM v Česku a na Slovensku. Podle ní jde o cestu správným směrem. Dobré projekty totiž peníze najdou. „Jen se pročišťuje trh,“ dodává.
„Investoři více přemýšlejí, kam peníze dají, a mají větší výběr. Na tom není nic špatného. Dobré projekty se financují pořád,“ potvrzuje také investor Roček.
Startupy jsou na postupu. Zaměstnávají víc lidí než zemědělství, říká zpráva |
Příkladem takového dobrého projektu je české Behavio, které zlepšuje marketingové kampaně díky psychologii. Dokáže zjistit, jaké kampaně na konkrétní zákazníky nejlépe fungují. Minulý týden Behavio oznámilo, že od holandských investorů získalo investici v přepočtu zhruba 56 milionů korun. Využije ji na další rozvoj včetně zapojení umělé inteligence. Podle Ročka Behavio potvrzuje, že na trhu nedochází k ničemu negativnímu. „Kdyby peníze nedostali, tak bych si řekl, že se něco děje,“ dodává.
Letos také Česko přivítalo svého teprve třetího jednorožce, tedy start-up, jehož hodnota přesáhla miliardu dolarů. Dosud mělo Česko dva: Rohlík a Productborad. Krátkou řadu rozšířila společnost Mews, která zkraje května oznámila investici ve výši 2,6 miliardy korun. Valuace Mews se tak dostala na 1,2 miliardy dolarů. Společnost poskytuje ubytovacím zařízením systém pro správu rezervací.
Podnikání státu navzdory
„Ty nejatraktivnější start-upy jsou situací víceméně nedotčené, ale velká část trhu musí operovat v úspornějším režimu,“ vysvětluje Adam Ďurica z fondu Zero One Hundred a dodává, že trhy jsou oproti loňsku aktivnější, i když stále ne plně oživené. „Trh je nakloněn ve prospěch investorů díky kombinaci nízké konkurence, vysoké nabídky a nižších valuací. Pro investory, kteří mají peníze, je tak ideální čas na investování,“ dodává. Situace s hledáním kapitálu se mírně zlepšuje také podle Hynka Sochora z fondu Soulmates Ventures. Pozornost investorů podle něj přitahuje hlavně zdravotnictví, fintech, umělá inteligence nebo klimatické technologie.
Investor Roček pak vidí potenciál v obraně. „Především technologie, které mají více využití. Třeba drony. Ty mohou v dobách míru mapovat zemědělskou krajinu, ale užitečné jsou i ve válečných konfliktech. U nás máme velkou tradici výroby podobných zařízení a dostatečnou expertizu,“ vysvětluje. Jako další přitažlivou oblast zmiňuje různá softwarová řešení pro firmy.
Stát nám nepomáhá, ale brzdí nás, říkají startupy. Volají po změně legislativy |
Aby Česko napsalo víc „jednorožčích“ příběhů, potřebovalo by podle startupistů lepší přístup státu. „Češi jsou velmi podnikavý národ, ale nemají rádi administrativu kolem, mají obavy z kontrol. Lidé tady chtějí podnikat, ale stát jim hází klacky pod nohy a nijak jim nepomáhá. Řekl bych, že dnes se v Česku podniká státu navzdory,“ říká Roček.
„Česko má potenciál stát se zemí, kde mohou vznikat úspěšné start-upy včetně jednorožců. Je ale zapotřebí zlepšit několik klíčových oblastí podporujících vzdělávání, vznik inovací a start-upů,“ myslí si také Sochor.
Podle průzkumu společnosti Presto Ventures, start-upy chtějí hlavně lepší daňové podmínky. „Daně jsou tu udělané pro firmy, které už existují a rostou pomalu,“ vysvětluje Vojta Roček. Přály by si také jednodušší a digitalizovanou administrativu.
