Pivo se na Mendlově náměstí vaří už od roku 1872. Pivovar Starobrno lidem nabízí nejen posezení v pivovarské restauraci a produkci pěnivého moku, ale i možnost podívat se tam, kde nápoj vzniká.
Do těch nejtemnějších míst se však návštěvníci nedostanou a málokdy do nich zajdou i zdejší zaměstnanci. Jsou to sklepy rozprostírající se téměř pod celým pivovarnickým komplexem, kde se teplota pohybuje okolo pěti stupňů Celsia.
Přestože jsou původní a pivo v nich v minulosti zrálo v dřevěných sudech, šest oddělení se dosud používá. „Pivu dnes už stačí zrát jen v tancích. Nicméně klasické kvašení ve sklepě má také něco do sebe,“ vysvětluje ředitel pivovaru Ondřej Koucký.
Část komplexu starobrněnských sklepů by v budoucnu mohla být přístupná i veřejnosti.
„Máme jedny z nejstarších a největších pivovarnických sklepů. V rámci prohlídky bychom lidem chtěli ukázat i stále funkční oddělení, kde pivo leží,“ doplňuje Koucký.
V šesti odděleních, která ve sklepích fungují, je uloženo dohromady asi 130 tanků. Kromě sklepů by návštěvnická trasa mohla být rozšířena ještě o pivovarnické muzeum. To by chtěli zástupci pivovaru vybudovat v prostorách bývalé spilky, kde dříve probíhalo hlavní kvašení piva.
V kopci nad pivovarem skladovali led z řeky
Jiný případ je bývalá ledárna. Návštěvníci se do ní jen tak nepodívají. Takzvaná Kréta, která se nachází v kopci nad pivovarem, dříve sloužila ke skladování ledu pro výrobu.
„Pivovary musely ale zásobovat i hostince, do nichž pivo dodávaly. K tomu sloužily například ledárny v Jundrově,“ doplnil autor knihy Brněnské ledování Filip Vrána.
Prostory se pro tento účel používaly až do 50. let minulého století, než bylo zavedeno strojní chlazení. Dnes jsou mezi Krétou a pivovarem zahrádky. Dříve zde vedl unikátní dřevěný eskalátor, jenž ledové kvádry na kopec dopravoval.
Led získávali pivovarníci převážně ze zamrzlé řeky Svratky. Když měl dostatečnou tloušťku, pilami nařezali kvádry a ty poté v ledárně na slámě vydržely celý rok. Podle potřeby se dopravovaly do sklepů, kde pomalu odtávaly a ochlazovaly sudy s pivem.
Tma je v ledárně velice podobná té jeskynní. Strašidelnou atmosféru pak doplňuje chlad a vlhkost. Nenápadná plechová zelená vrata oddělují impozantní gigantické prostory od okolního světa.
Jeden tank by pil pivař tisíc let
Před několika lety je ale objevili bezdomovci a nějakou dobu zde žili. Svědčí o tom i hromada nanošeného odpadu uprostřed jedné z rozlehlých chodeb.
„Museli jsme to tady lépe zabezpečit. Hrozí také nebezpečí úrazu, jelikož zrezivělé traverzy spolu s lampami odpadávají ze stropu,“ vysvětlil Koucký.
Zákulisí letních cílů |
Atraktivní místa patřící k pivovaru, která jsou ale návštěvníkům zapovězena, však nejsou jen v podzemí. Jeden z nejkrásnějších výhledů na celé Brno nabízí kovová konstrukce nad venkovními tanky.
„Do těch největších se vejde čtyři a půl tisíce hektolitrů piva. To je asi 900 tisíc půllitrů. Pokud by měl jeden tank vypít nějaký poctivý pivař, který si dá dvě až tři piva denně, trvalo by mu to asi tisíc let,“ směje se Koucký.
Dodává, že péče o tanky je poměrně náročná. Po každém stáčení se musejí ručně vymýt. Čističi nejprve tank pečlivě vyvětrají a poté se i s lampičkou a náčiním protáhnou úzkou dírou dovnitř. Kartáči pak vydrhnou a vydezinfikují vnitřní stěny tanku, aby se do něj mohlo pivo z varny znovu uložit.
