Plakátové přestřelky. Studenti využívali emoce, komunisté rudá hesla

  10:41aktualizováno  10:41
Největší sbírku pouličních letáků z roku 1989 má Archiv Masarykovy univerzity v Brně. Shromažďovali je sami studenti, kteří si vytvořili organizovaný štáb hned po vyhlášení stávky na filozofické fakultě.

„Vážení přátelé – ano, vážení soudruzi – ne!“ nebo „Jak budeme zítra stávkovat, tak budeme pozítří žít,“ ale i „Dnes stávky, zítra chaos.“ To jsou jen některá z hesel, která se objevila na letácích, plakátech a transparentech při stávce studentů na podzim roku 1989.

Dodnes si je lidé mohou prohlédnout v Archivu Masarykovy univerzity (MU). Tomu, co se z roku 1989 v Brně dochovalo, a že archiválií není vůbec málo, se věnuje další díl seriálu 30 let svobody, který připomíná výročí sametové revoluce.

Hned ve 42 krabicích se v budově Krajského úřadu na Žerotínově náměstí, kde archiv sídlí, uchovávají pomalované plachty, potištěné papíry i nespočet fotografií, které zachycují náladu revoluční doby.

„Největší sílu měl plakát po emotivní stránce, nebylo až tak důležité, jak dokonale promyšlené heslo na něm bylo. Co všichni tehdy prožívali, jak to na ně zapůsobilo, to bylo důležitější. Všichni viděli, co se děje, plakáty na ně emotivně působily, a proto je mohly oslovit,“ soudí ředitel archivu Luděk Navrátil.

Fotogalerie

A právě váhu a důležitost svědků všedního dění si mezi prvními uvědomovali studenti archivnictví na Filozofické fakultě MU. Čtyři z nich začali jako první shromažďovat plakáty z ulic, fotky i výzvy a dobové zprávy. Se sběrem a ustanovením archivu začali hned po vyhlášení stávky.

„Tehdy nám, studentům, okamžitě předal k dispozici celou fakultu děkan Jan Chloupek. Měli jsme vodu, elektřinu i místnosti. Profesor Miloš Štědroň nám přenechal svou pracovnu, v ní jsme měli sídlo. A ve čtyřech – já, můj kamarád z ročníku Pavel Kocman a dvě starší spolužačky – jsme začali ukládat všechno, co nám přišlo pod ruku. Studovali jsme archivnictví a už tehdy jsme si uvědomovali výjimečnost doby a všeho, co se děje,“ vzpomíná Ivo Durec, který dnes šéfuje Státnímu okresnímu archivu pro Brno-venkov v Rajhradě.

Archiváři měli nonstop službu bez alkoholu

Studenti vybíhali přímo do ulic, brali plakáty, ale ve většině jim je do štábu nosili další lidé. „Shromažďovali jsme tiskové zprávy, studenti z jazykových oborů odposlouchávali zahraniční rozhlas a zapisovali na strojích a následně překládali jejich zprávy. To bylo něco neskutečného,“ líčí Durec.

Velmi rychle začali zakládat katalogy toho, co se jim na fakultě sešlo. A právě z pečlivých seznamů vycházejí archiváři dodnes.

„Pomoc těchto studentů byla pro nás neocenitelná, jak jsme se záhy přesvědčili na jiných fakultách. Tam jsme se v listopadových dnech potýkali s nedůvěrou a dokumentace bez institucionálních zabezpečení nakonec podlehla zkáze,“ uznává i bývalý ředitel archivu Jiří Pulec.

U sběrného místa se dokonce vytvořily improvizované hlídky, které hlídaly pohyb tajné policie a dohlížely na to, aby se nikomu nic nestalo.

„My archiváři jsme měli nepřetržitou čtyřiadvacetihodinovou službu, střídali jsme se. Na fakultě jsme i spali. Striktně jsme dodržovali bezalkoholový režim, aby nás nikdo nemohl napadnout. To bylo hodně těžké, o to víc jsme vykouřili cigaret. Lidé nám sami nosili plakáty, oznámení, ale i staré fotky a novinové články z roku 1968,“ pokračuje Durec s tím, že i tyto klenoty uložili do sbírek.

Ve sbírkách se dochovaly oba názorové proudy

Po třiceti letech jsou na letácích stále viditelná lepítka nebo stopy plakátového lepidla. Některé kusy jsou pomačkané, potrhané nebo i rozpité, prostě v takovém stavu, v jakém se v zimním počasí dostaly do rukou mladých archivářů. I proto k nim jejich nynější opatrovatelé přistupují s nesmírně pozornou péčí.

„Plakáty mají speciální režim uchovávání, stejně jako jiné archiválie. Vyžadují určitou teplotu, vlhkost. Ale nahlédnout do nich může kdokoli, stačí se do archivu objednat,“ poznamenává Navrátil.

Sám si cení toho, že v jedenácti kartonech, v nichž jsou pouze plakáty, se nacházejí výtvory obou názorových skupin – studentů a lidí bojujících za demokracii a zároveň oficiálních složek a skupin, které podporovaly režim.

30 let svobody v Brně

„Byly to takové plakátové přestřelky. Studenti třeba v noci strhávali plakáty druhé strany, oficiálních složek. Rozdíl mezi plakáty je vidět v tom, že studenti je dělali lidovou tvořivostí, působili na emoce. Druhá strana – oficiální složky nebo zastánci režimu – psala na plakáty jednodušší formou. Jejich plakáty jsou většinou rudé a strohé,“ porovnává Navrátil.

Shodně s Pulcem navíc tvrdí, že větší sbírku novinových zpráv, plakátů, fotek a dalších svědectví z revolučního období nemají nikde v republice.

Také se jí hned v raných devadesátých letech chopil dnes už zesnulý etnograf Bohuslav Beneš, jehož studenti do sbírek přispěli asi největším dílem. Plakáty probádal a v univerzitním periodiku Universitas ještě v roce 1990 vydal článek, z nějž o tři roky později vzešla kniha Nápisy v ulicích. Beneš v ní přirovnával plakáty k folklóru.

„Právě profesor Beneš byl tím, kdo od stávkového výboru sbírky převzal a věnoval je univerzitnímu archivu. Další střípky nám pak lidé nosili v nepravidelných intervalech ještě několik let,“ dodává Navrátil.

Podle Beneše se plakáty vylepovaly hlavně v ulicích Česká a Masarykova ve výlohách knihkupectví, v podchodu u nádraží, v bývalém Prioru, na náměstí Svobody, ale také v tramvajích a na zastávkách.

Interně se našel podrobný popis práce: „Zde je lepidlo, lepte i do tramvají, na konečné je klid a málo lidí, řidiči bývají ochotni spolupracovat. V kabinách výtahů na sídlištích je také klid pro práci a málo svědků. Přečtěte si, jak se chovat v případě zadržení!“

„Začátkem ledna uváděli studenti s nožíky a čisticími prostředky všechno do pořádku, do dubna 1990 bylo ve městě relativně čisto a pak opět začala letáková a plakátová složka předvolebního boje, během níž se rozšířil zvyk přikreslovat a připisovat glosy k volebním textům a kresbám,“ uvádí Beneš v knize.

Nejčtenější

Rakušané otevřeli poslední část dálnice do Vídně, na D52 se ještě nekoplo

Na příjezdových cestách k obchvatu Drasenhofenu jsou okružní křižovatky.

Obchvat Drasenhofenu, který se řidičům otevřel minulý víkend, vyřešil poslední dopravní špunt na rakouské straně při...

Rodiče se zlobí, že jejich děti učí exsenátorka opilá. Ředitel to odmítl

Marta Bayerová, KSČM

Po nedobrovolném ukončení politické kariéry se celoživotní komunistka Marta Bayerová vrátila ke kantořině. Na její...

Letoun Smartwings se kvůli problému s podvozkem musel vrátit do Brna

Trajektorie letu Boeingu 737-8HX mířícího na řecký ostrov Zakynthos, který se...

Boeing společnosti Smartwings, který měl namířeno z Brna na řecký ostrov Zakynthos, se v úterý ráno krátce po vzletu...

Brno ukázalo řešení bezdomovectví. Jiná města se diví, proč teď otočilo

Asi stovka lidí protestovala na zasedání brněnského zastupitelstva kvůli záměru...

Oceňovaný systém pro rychlé zabydlování bezdomovců současná vládnoucí koalice v Brně zbrzdila a místo původně plánované...

Na městském okruhu v Brně praskl vodovod, při opravě se roztrhl znovu

V brněnské ulici Gajdošova v úterý ráno praskl vodovod, kvůli čemuž byly...

V Brně na velkém městském okruhu v Gajdošově ulici praskl ráno vodovod. Dva jízdní pruhy ze čtyř jsou neprůjezdné, na...

Další z rubriky

Čtyři měsíce fotil vinaře do kalendáře, z výdělku vysadí nové stromy

Chci vyprávět příběhy lidí, kteří mají blízko k půdě a přírodě jako takové,...

Čtyři měsíce pobýval reklamní fotograf Marek Dvořák ve vinohradech a u sudů. V těchto kulisách vznikaly snímky pro...

Aromaterapie léčí zvířecí strach a stres, pomáhá šimpanzům, tygrům i psům

Šimpanzům v brněnské zoo pomáhá aromaterapie od stresu, který jim způsobuje...

Když zvířata potřebují, sama si dokážou ve volné přírodě sehnat „léky“ na své neduhy. Tak zní základní teze zvířecí...

Vinařství v Africe, lesnictví v Mongolsku. Brněnští studenti míří do světa

Studenti brněnské Mendelovy univerzity v minulosti vyrazili třeba na Filipíny,...

Značí turistické trasy na Filipínách, v Jordánsku zase s tamními odborníky spolupracují na rozvoji cestovního ruchu....

Advantage Consulting, s.r.o.
OBSLUHA VN ROZVODNY

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 27 000 - 28 000 Kč

Najdete na iDNES.cz