Vojáci kdysi střežili hranice i z knížecích zámků, nabízely dobrý výhled

  6:57aktualizováno  6:57
Za minulého režimu sloužily hlídkám pohraničníků na jižní Moravě i cenné historické památky. Ty utrpěly velké škody, ale často strádali i samotní vojáci.

Jihomoravští pohraničníci měli zázemí mimo jiné na zámečku Lány, který nechal postavit v letech 1810 až 1812 kníže Jan I. Josef z Lichtenštejna. | foto: vojensko.cz

Ve zvonici na Svatém kopečku v Mikulově visí zvon, na nějž se zvoní při slavnostních příležitostech už od roku 1768. Visel tu i v době, když si z kampanily udělala za minulého režimu stanoviště a hlásku Pohraniční stráž.

„Je odsud rozhled široko daleko. A to se jim samozřejmě hodilo. Mělo to tu být pro všechny, kteří by snad chtěli opustit socialistický ráj, neprodyšné,“ popsal spisovatel Rudolf Ströbinger ve svém románu Vražda na zámku Mikulov.

A i když v knize jde čistě o fikci, popis zvonu coby němého pozorovatele činnosti pohraničníků je ryze pravdivý.

Mikulovská kampanila, sestra kostela svatého Šebestiána na vrcholu Svatého kopečku, přitom zdaleka není jedinou historickou památkou, která za minulého režimu sloužila pohraničníkům v „boji proti narušitelům“ i honbě za těmi, kdo se snažili přes hranice dostat za lepším životem.

Díky své poloze poblíž hranic s Rakouskem se do hledáčku vojáků dostaly dnes tolik obdivované stavby Lednicko-valtického areálu vybudované knížecím rodem Lichtenštejnů.

Pozorovatelna za větru vrzala

Součástí přísně střeženého pohraničního pásma byla například kolonáda Reistna u Valtic. Ze střechy stavby v podobě řeckého triumfálního oblouku je vidět daleko do krajiny. Také proto nad klasicistními sloupy vyrostla na konci šedesátých let minulého století dřevěná pozorovatelna – takzvaná hláska.

Fotogalerie

„Za dobrého počasí z ní byly vidět i Alpy. Když foukal silný vítr, pozorovatelna tak vrzala, že to nahánělo strach. A tak jsme scházeli na kolonádu, kde sloužil voják, který pozoroval vzdušný prostor,“ zavzpomínal na webu Vojensko.cz, kde se vzájemně kontaktují někdejší vojáci základní služby, Slovák podepsaný Gonc. Na Reistně sloužil v letech 1966 až 1968.

Pohraniční rota odtud střežila víc než jedenáct kilometrů hranice. I přes dokonalý výhled, který jim Reistna nabízela, se v tomto úseku v únoru revolučního roku 1989 podařilo hranici překonat jisté Brigitě Vavříkové.

„Byl z toho tehdy velký průšvih. Dodnes si pamatuji, jak major lítal jako šílený po rotě a řval ‚máme díru‘,“ zmiňuje se tehdejší člen roty Martin.

Podle břeclavského historika a dlouholetého ředitele Státního okresního archivu Břeclav Emila Kordiovského podobná hláska jako na Reistně vyrostla také na Pohansku u Břeclavi.

Zahřát se nedalo ani pod dekou

Pohraniční stráž využívala i samotný empírový zámeček, který lokalitě vévodí. Vojáci sem chodili na snídaně, obědy a večeře. A zázemí měli také na nedalekém zámečku Lány, který nechal postavit v letech 1810 až 1812 kníže Jan I. Josef z Lichtenštejna. Sídlo pohraniční roty zde bylo až do 70. let. Pak přišla desetiletí chátrání.

30 let svobody v Brně

Až po revoluci, kdy přešel zámeček do soukromých rukou, začal majitel zdevastovaný objekt rekonstruovat. Dnes je znovu na prodej. Realitní kancelář jej nabízí za 17 milionů korun.

Jen o kousek dál sídlila rota pohraničníků v takzvaných ruských domech. O jejich původu ví dnes už málokdo. Vrátit bychom se museli do roku 1873, kdy se ve Vídni konala světová výstava a ruský car Mikuláš na ni vezl dva složené dřevěné ruské domy.

Na výstavě byly typické stavby, podobné domovu pohádkového Mrazíka, opět složeny. Po ukončení výstavy byly dovezeny do obory Soutok mezi Břeclaví a Lanžhotem.

Velký dům se zde nacházel až do roku 1946, kdy byl zbourán. Malý stojí dodnes a je znám pod názvem chata Dúbravka. Rota pohraničníků se po těchto stavbách jmenovala Ruské domy.

„Neskutečné množství komárů, kteří byli všude a nebylo se před nimi kam schovat, neustálé celoplošné záplavy, kdy jsme i v zimních měsících museli chodit do služby ve vysokých rybářských gumovkách místo v potřebných teplých filcákách. Po celonoční službě se pak nedalo zahřát ani v posteli pod dekou v přetopené místnosti,“ vzpomíná na službu v ruském domě někdejší pohraničník Franta.

Zámeček na hranici byl zcela rozebrán

Stovky vojáků, kteří historickými objekty prošli, se na památkách zákonitě musely podepsat. Zvláště v době minulého režimu, která opravám historických objektů nepřála.

„Není to tak, že by vojáci tyto stavby devastovali. Ale samozřejmě nebyly příliš opravované a docházelo v několika případech k necitlivým stavebním úpravám, například stavění různých příček,“ říká historik Emil Kordiovský.

Vůbec nejvíc na své umístění v pásmu železné opony podle něj doplatil Katzelsdorfský zámeček u Valtic. „Ten byl zcela zničen a rozebrán, protože byl bezprostředně na hranici. Cihly si odtud odvezli lidé z Valtic,“ popisuje historik.

Oficiálním důvodem pro zboření byl „špatný“ stav zámečku a zabránění přespávání „protikomunistických živlů narušujících státní hranici“.

  • Nejčtenější

Viník nehody se brání proti exekuci z pojišťovny, zažaloval stát o peníze

Je to už devět let, co řidič avie Pavel Dekař na přechodu najel do přecházejících dětí ze školky a dvě zranil. Kromě...

Smrt čtyř lidí zavinil řidič, který přes plnou čáru předjížděl náklaďák

Policisté dál vyšetřují nehodu, která si v pondělí na Znojemsku vyžádala čtyři lidské životy. Viníkem je podle všeho...

Kometa překvapivě padla ve Zlíně, Sparta jasně přehrála Kladno

Hokejisté Zlína slaví cenné vítězství nad Kometou, kterou v předehrávce 21. kola extraligy udolali 5:4. A to především...

Slzy, vzlyky, vzpomínky. V Lysicích truchlili za mrtvou učitelku z nehody

Při nehodě autobusu na Mělnicku přišla o život jedna z učitelek, která jela na školní exkurzi s žáky ze základní školy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Značky místo semaforů mátly řidiče v Brně, za den se stalo pět nehod

Pět dopravních nehod se stalo v neděli odpoledne na křižovatce ulic Kotlářská a Kounicova v Brně, kde je omezený provoz...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky
Premium

Tma a zdemolovaná auta, popisují místo tragické nehody záchranář a lékařka

Auta byla tak zdemolovaná, že nebylo jasné, kolik je uvnitř obětí. Situaci značně komplikovala tma. Lékařka Kateřina...

V Brně roste poptávka po prevenci HIV, otevírá se nové testovací místo

Ověřit si, že nejsou HIV pozitivní, mohou lidé od čtvrtka 28. listopadu v novém centru v Brně. V bohunické nemocnici...

Brněnské vánoční trhy letos potrvají rekordně dlouho, začnou už v pátek

Přes šest týdnů letos potrvají adventní trhy v Brně. Na Zelném trhu a Moravském náměstí začnou už tento pátek, hlavní...

Krásné půdní byty v Praze a Brně. Kupte si nádherné výhledy do okolí

Střešní a půdní byty i mezonety v Praze a Brně mají až 300 metrů čtverečních, ale na prodej je i menší o rozměru 77...

Najdete na iDNES.cz