Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Odborné knihy pro samizdat překládali i naštvaní učitelé, líčí vědec

  13:53
Jihomoravský, především tedy brněnský samizdat zvládl v době normalizace, ale už i před ní vydávat desítky periodik. Nemožnost oficiálně přeložit a vydat texty, o něž lidé stáli, zapříčinila nesmírně rozsáhlou produkci, kterou ovšem komunistický režim pronásledoval, jak jen mohl.

Přes tři sta hesel zpracoval literární vědec Michal Přibáň se svými kolegy, aby podrobně popsali český literární samizdat. Stejnojmenná publikace je přehledem samizdatových edic, časopisů a sborníků z let 1948 až 1989. | foto: Vít Šimánek, ČTK

„Jihomoravský samizdat na tom byl velmi dobře,“ potvrzuje Michal Přibáň, vedoucí autorského kolektivu obsáhlé publikace Český literární samizdat, již loni vydalo Nakladatelství Academia.

„Rozdíl proti Praze spočíval kromě rozsahu především v tom, že zvláště u Ludvíka Vaculíka v pražském samizdatovém nakladatelství Petlice nebo u Václava Havla v Expedici častěji vycházely prvoopisy, tedy kopie pořizované rovnou z autorských rukopisů,“ doplňuje Přibáň.

30 let svobody v Brně

Jak tedy za normalizace vypadala samizdatová činnost v Brně?
První časopisy zde najdeme už na počátku sedmdesátých let, například Korunu, kterou vydávala takzvaná Brněnská bohéma kolem demiurga Jana Nováka, ale to podstatné se začalo dít až v jejich polovině. Když v roce 1976 pustili z vězení někdejšího studentského rebela Jiřího Müllera, téměř okamžitě odjel za Vaculíkem do Prahy, kde mu nabídl, že bude v Brně dál opisovat knihy z Petlice, aby se dostaly k více čtenářům. Což se také stalo, jenže brzy začaly přicházet i původní ediční nápady a Müller Vaculíkovu dramaturgii obohacoval vlastními tituly. Objevil například texty evangelické teoložky a filozofky Boženy Komárkové, rozšiřoval práce zdejších historiků a esejistů a vytvořil edici knižních profilů různých režimu nepohodlných osobností, třeba Miloše Rejchrta nebo Jaroslava Šabaty. Tak se z té zprvu jen opisovací dílny stalo vydavatelství důležitých původních titulů.

Jak na to reagoval Ludvík Vaculík?
Velmi vstřícně. Některé tituly, které mu Müller doporučil a dodal, zařadil do své pražské Petlice. K tomu je třeba podotknout, že v samizdatu nemůžeme vnímat různé edice a nakladatelství jako v pravém slova smyslu instituce. Za vším stáli především jednotlivci, kteří se vydavatelské činnosti věnovali sice cílevědomě, ale také neformálně a hlavně nekonkurenčně.

Ví se už dnes, jestli do těchto spřátelených skupin pronikl někdo ze Státní bezpečnosti (StB) či nějaký její agent, který by tyto aktivity práskl?
Nerad bych se pouštěl do spekulací. Na jedné straně je jisté, že StB chtěla mít samizdat pod kontrolou, ale na druhé straně se zdá, že dva hlavní brněnští vydavatelé, totiž Jiří Müller a Milan Jelínek (jazykovědec a první polistopadový rektor Masarykovy univerzity – pozn. red.) si svou činnost dokázali víceméně ochránit. Jiřího Müllera sice StB bedlivě sledovala, téměř deset let byl trestně stíhán, ale k soudu už nedošlo. Hůř dopadl ostravský básník Jaromír Šavrda, kterého v roce 1971 vyhodili z nakladatelství Puls, ale on psal dál a také opisoval knihy, které bolševik na začátku 70. let stáhl z pultů. Pak se přes disidenta Alberta Černého na dálku připojil k Müllerovu podniku, ačkoliv Müller sám o tom asi ani nevěděl. Jenomže StB na něho přišla a on šel za opisování, mimo jiné třeba i děl Bohumila Hrabala, sedět. A vězením to odskákal i Albert Černý.

Také za samizdat?
Ano. Tehdy ještě StB takové tresty nekamuflovala, to dělala až později, a taky ne vždycky. Třeba Jiřího Gruntoráda (vydavatele samizdatu a dnešního ředitele knihovny Libri Prohibiti – pozn. red.) zavřeli na začátku 80. let kromě dalšího i za opisování básnické sbírky Jaroslava Seiferta.

Za pouhé opisování samizdatu zavřeli i matku tří malých dětí Drahomíru Šinoglovou, že?
Ano. Je známo, že k ní estébáci vtrhli do domu, nasadili pouta a sociální pracovnice jí z náručí vyrvaly půlročního kojence, kterého odvezly do ústavu. Dostala za opisování roční trest a skutečně nastoupila do vězení, ale byl z toho takový poprask v západních médiích, že jí prezident Husák jako jediné disidentce dal po měsíci milost. Rodinu však režim pronásledoval dál, děti byly šikanovány ve škole a ani přes výborný prospěch nemohly dál studovat.

Nakolik zdejšímu samizdatu pomáhali ze Západu?
Pokud jde o Brno, nejvýznamnějším pomocníkem byla v 80. letech britská Vzdělávací nadace Jana Husa. Zpočátku podporovala především semináře takzvané podzemní univerzity, iniciované nebo organizované Jiřím Müllerem, později velmi pomáhala jeho odborné edici Prameny, které poskytovala nejen peníze pro překladatele, ale už také počítače a kopírky. V této edici vycházely práce zahraničních kapacit také z oblasti přírodních věd. Překládali je třeba učitelé z brněnských vysokých škol, které štvalo, že pro sebe ani pro studenty nemají k dispozici aktuální literaturu ze svého oboru. Takže na samizdatu se podíleli i lidé, do kterých byste to nikdy neřekla. Do Brna se dostávala i podpora od Janouchovy Nadace Charty 77 ve Stockholmu, ale pomoc Husovy nadace byla nejvýraznější.

Jak se ti zmínění odborníci dostávali k překládaným originálům?
Třeba právě díky zahraničním vědcům, kteří přijížděli přednášet na brněnské bytové semináře. Překlady a opisy však nebyly pirátské. Autoři překládaných knih udělili písemný souhlas a místo honoráře dostali jeden strojopisný exemplář svého díla. Na což jejich kolegové na Západě museli opravdu zírat.

Odborná kniha vyťukaná na stroji na průklepácích s vloženými kopíráky – to musela být na Západě opravdu rarita!
Ano, ale nezůstalo jen u strojopisů. Právě v brněnské edici Prameny nastal moment zlomu mezi strojopisem a počítačem. Müller byl totiž velice progresivní a nebál se nové techniky. Jak víme třeba z korespondence Ludvíka Vaculíka, Edice Petlice se počítačům otevírala relativně pomalu a stejné to bylo i u mnoha jiných vydavatelů. Někteří třeba nedocenili možnosti počítačů, jiní se zalekli, že opravdu masová produkce by mohla přinést tvrdou odvetu režimu, hlavně šlo ale o to, že počítače nebyly snadno dostupné a že neuměly česky. V Brně se přípravy textového programu s českou diakritikou ujal Jiří Zlatuška (informatik, porevoluční politik, děkan i rektor Masarykovy univerzity – pozn. red.) a právě Prameny ho uměly využít. Zásadnějšímu rozvoji nové techniky v samizdatu ovšem zabránil převrat v roce 1989.

Asi by se dodnes z těch disket daly texty tisknout a číst, nebo ne?
Dnes už asi ne, ale Jiří Müller mi kdysi vypravoval, že když po revoluci mohli knihy oficiálně vydat a přišli s disketami do tiskárny, tak tam na ně jen koukali, co že to je. Podobnou techniku ve státních tiskárnách zřejmě neznali.

Náboženský, tedy křesťanský samizdat asi také nejvíc souvisel s Brnem, že?
V Praze žila řada křesťanských intelektuálů a sídlilo zde velké vydavatelství Otto Mádra, ale je pravda, že v Brně a na jižní Moravě měl zejména katolický samizdat pevné zázemí.

Zásluhou rodiny Josefa Adámka? U toho se uvádí, že prý vydal jeden a půl milionu výtisků především křesťanských textů.
Josef Adámek pracoval v Adamovských strojírnách, od nichž ještě před Husákovým nástupem koupil ofset, a stihl založit i legální družstvo Logos, v němž vydával křesťanské tituly. Když režim Logos zlikvidoval, pořizoval Adámek jejich reprinty jakožto pracovník tišnovské tiskárny, takže dnes spolehlivě nepoznáte, co byl ještě oficiální tisk a co už samizdat. Nakonec ovšem musel i on přejít k psacímu stroji a svou velmi aktivní činnost zaplatil dvěma lety kriminálu. Ale nebyl jen Adámek, v jiném křesťanském okruhu byl obnoven Zahradníčkův Akord, knihy a časopisy zde vydávali Jiří Kuběna či Jaroslav Erik Frič, dominikáni založili časopis Sursum a několik ohnisek katolického samizdatu bylo mimo Brno – třeba v Lutopecnách na Kroměřížsku vydával Augustin Navrátil časopis Křesťanské obzory. A zapomenout bychom neměli ani na evangelický samizdat manželů Jana a Mileny Šimsových.

Zastavme se ještě u edice Studnice nedávno zesnulého brněnského chartisty a herce Františka Derflera. Čím byla výjimečná?
Svádí mě to říct, že osobností svého vydavatele. Ten totiž určil její náplň. Šlo mu především o poezii, o práce filozofické či literárněvědné a o memoárovou literaturu, tedy o knihy náročné jak pro čtenáře, tak ovšem i pro písařky. Když chystal edici textů filozofa Josefa Šafaříka Průkaz totožnosti, připravil současně i stejnojmenné divadelní představení, jehož veřejnou premiéru sice na jaře 1989 policie překazila, ale Derfler ji uvedl formou bytového divadla – a tak vzniklo Divadlo u stolu, které ještě donedávna působilo na sklepní scéně Provázku.

  • Nejčtenější

Soud zprostil Ukrajince viny za zabití Roma v Brně, šlo o nutnou sebeobranu

22. března 2024  6:42,  aktualizováno  11:42

Krajský soud v Brně zprostil viny sedmatřicetiletého Romana Rohozina, který byl původně obžalován z...

Budějovice odvrací i druhý mečbol, Litvínov vyfoukl Kometě třetí bod

24. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:11

Zatímco Pardubice se Spartou už odpočívají, zbývající dvě čtvrtfinálové série se potáhnou minimálně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Budějovice potřetí porazily Třinec, sérii rozsekne až sedmý duel. Litvínov jde dál

26. března 2024  17:15,  aktualizováno  22:41

Čtvrtfinálová série Třince proti Českým Budějovicím zůstává po šesti zápasech vyrovnaná. Oceláři ve...

Hazardér jel kanálem jako na tobogánu. Mohl se utopit i otrávit, varují vodárny

28. března 2024  6:26,  aktualizováno  11:20

Do útrob brněnské kanalizace nechal nahlédnout autor videa, které se nedávno objevilo na internetu....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kometa v Litvínově srovnala sérii, Třinec nevyužil mečbol v Budějovicích

22. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:26

Čtvrtými zápasy pokračovalo čtvrtfinále play off hokejové extraligy. Třinec si mohl zajistit postup...

Čeští zákazníci občas zírají, k zákuskům po francouzsku je třeba se projíst

29. března 2024  11:42

Říká, že dorty je tak trošku posedlá a k pečení tíhla ještě předtím, než si sama dokázala přečíst...

Opilci v Brně děsili lidi v parku airsoftovou pistolí a puškou

29. března 2024  10:26

Obyvatele brněnských Řečkovic pořádně vyděsili dva opilci. V maskáčových oděvech totiž ohrožovali...

Prvoligoví bezdomovci. Drnovické zastupitelstvo řeklo Vyškovu ne

28. března 2024  21:02

Třetím rokem jsou fotbalisté Vyškova mezi profesionály, nikdy však nehráli doma. Přesto bojují o...

Rozepře i chybějící lékaři. Problémovou nemocnici bude křísit další šéf

28. března 2024  15:35

V dlouhodobé krizi se zmítá městská nemocnice v Boskovicích. Jde přitom o významné zařízení, které...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...