Nikoliv Hamburk, Antverpy, Rotterdam nebo Amsterodam, ale Hodonín. Taková má být už za několik let cílová destinace mnoha lodí, které dopravují do Evropy zboží z Číny.
Plánované multimodální logistické centru chce vybudovat společnost DOE Europe SE v lokalitě Nesyt a má zpracovávat přibližně milion kontejnerů ročně.
„Hodonín jsme vybrali po velmi zralé úvaze. Je totiž ideální z hlediska dostupnosti. Může v něm být propojena lodní, železniční i silniční doprava. Kontejnery se v něm nebudou otevírat, ale pouze překládat na železnici a na kamiony a následně budou putovat ke svým zákazníkům,“ vysvětlil Jan Vlček projektový manažer DOE Europe SE.
Do Hodonína mají plout 190 metrů dlouhé lodě, které budou mít na palubě vždy 300 velkých kontejnerů, 85 % z nich má být následně přeloženo na železnici a zbývající část na kamiony. Jedna loď přitom svými kontejnery zaplní hned čtyři dlouhé vlakové soupravy.
Projekt bude stát miliardu eur
Podle vedoucího odboru rozvoje města Hodonína Dalibora Nováka má vyjíždět z Hodonína plně naložený vlak každou hodinu. „Kromě toho má z překladiště odvážet zboží přibližně 160 kamionů denně,“ upřesnil Novák.
Investoři předpokládají náklady ve výši jedné miliardy eur, z čehož vytvoření překladiště má stát 300 milionů eur, úprava vodní cesty na řece Moravě vyjde přibližně na 700 milionů eur.
První krok k vybudování centra udělali investoři tím, že zastupitelé Hodonína jim dali k jeho vytvoření jasnou zelenou. Nyní je potřeba, aby vláda vyhlásila Hodonín za strategicky významnou průmyslovou zónu pro Českou republiku a vytvořila tak obchvat Hodonína.
„Plán na obchvat Hodonína existuje už mnoho let, nebyl ale dosud realizován proto, že nebyla garantována jeho dopravní vytíženost. Tímto bodem by se situace ale výrazně změnila a v případě výstavby centra by to obchvat velmi výrazným způsobem urychlilo,“ uvedl náměstek ministra dopravy Jiří Koliba.
Co se týče vodní cesty, tak na české straně chtějí investoři využít řeku Moravu, a to od Hodonína přibližně až k mostu dálnice D2 za Lanžhotem. „Dál opustíme její koryto a plavba povede přes území Slovenska umělým průplavem, který bude mít šířku přibližně stejnou, jako řeka Morava, a to až k Děvínu, kde dojde opět k projení s Moravou a následně s Dunajem. Úplně se tak vyhneme Rakousku,“ vysvětlil předseda představenstva DOE Europe SE Jaroslav Kubec.
Slovensko je na vytvoření umělého kanálu připraveno už od federálních dob. Má stále vyhrazeno územní pruh na jeho výstavbu, která byla už dříve zanesena do plánů. Navíc jeho vybudování nahrává podle Kubce i současná slovenská legislativa. Plavba by přitom byla výhodná i pro naše východní sousedy, neboť část nezbytných zařízení chtějí investoři vybudovat u slovenského Holíče, kde má projekt také velkou podporu.
Jen přímo v překladišti má vzniknout tisíc pracovních míst. Dalších přibližně tisíc míst má být v servisních službách, kamionové dopravě, na železnici a dalších souvisejících činnostech.
