Vyplývá to z oznámení zveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek. „Původní předběžné oznámení z roku 2013 bylo zastaralé. Zahájení vlastního výběrového řízení očekáváme v průběhu dvou měsíců. Jedná se o studii proveditelnosti, jejímž cílem je stanovení ekonomické efektivity a smysluplnosti sledovaného projektu. Tato studie je nutná pro konečné rozhodnutí, zda se stát bude či nebude dále uvedeným projektem ve svých plánech zabývat,“ říká mluvčí ministerstva Zdeněk Neusar.
Soutěž na vypracování tohoto materiálu před rokem zastavil exministr dopravy Antonín Prachař. Uvedl tehdy, že stát má ve výstavbě dopravní infrastruktury jiné priority a ohledně stavby mamutího vodního díla není mezinárodní shoda. Původní soutěž na studii za desítky milionů korun vypsal Prachařův předchůdce Zdeněk Žák.
Projekt na stavbu kanálu počítá s pokračováním splavnění Labe prostřednictvím jezu v Děčíně a místním prohloubením řeky na německé straně. Dunaj by se s Odrou mohl propojit prostřednictvím splavnění řek Moravy a Bečvy. Západ republiky by se na severojižní cestu napojil prodloužením vodního koridoru z Přerova do Pardubic, kde by se napojil na Labe. Stavba by podle předběžných odhadů měla vyjít na 400 miliard korun, z čehož velkou část má podle zastánců kanálu zaplatit Evropská unie. Ta ale s financováním této vodní cesty zatím nepočítá.
Úvahy o propojení Labe s Odrou a Dunajem se objevily už ve středověku, konkrétnější plány se začaly rodit od 19. století. Blízko k realizaci měla tato vodní cesta například ve 30. letech minulého století, z rozsáhlých plánů se na českém území nakonec zrodil alespoň Baťův kanál.
Kanál Dunaj - Odra - Labe. Mapa, kudy by měl kanál vést).
České vlády se možnou stavbou kanálu zabývaly od 90. let, ovšem bez konkrétních výsledků. Současný projekt má řadu odpůrců, zejména z řad ekologů. Výhrady se ozývají i k jeho trase, jež by často kopírovala železniční či dálniční síť. Trasa kanálu je nicméně zanesena v územních plánech, a na Moravě tak blokuje rozsáhlá území pro případnou výstavbu.
