V roce 2013 na tiskové konferenci v Londýně ochutnali přední znalci gastronomie burger za 300 tisíc dolarů (tehdy necelých 6 milionů korun). Cena byla tak vysoká, protože lidé poprvé v historii jedli maso, kvůli kterému nemuselo zemřít zvíře. Vzniklo v laboratoři.
Někteří tvrdili, že chutnalo stejně jako konvenční maso, jiní, že nebylo tolik šťavnaté. Od té doby vývoj výrazně pokročil. „Metoda, kterou tehdy tým Marka Posta použil, je už dávno překonaná. Dnes se pohybujeme na dvou- až třínásobku ceny konvenčního masa,“ říká Roman Lauš, zakladatel brněnského startupu Mewery. Ten jako první v Evropě vytváří vepřové maso nikoliv z prasete, ale z jeho buněk.
Na vývoji pracuje tým vědců z Mendelovy univerzity a Akademie věd ČR. „Stačí vzít malý vzorek buněk ze zvířete a nechat ho růst v kultivátoru, což je prostor, který zajišťuje stejné biologické procesy, jaké se dějí v organismu zvířete. Poskytuje buňkám teplo a základní živiny potřebné k tomu, aby se proměnily ve sval, tedy vodu, bílkoviny, cukry a minerály. Výsledkem je maso ze zvířete bez patogenů a bez zabíjení,“ přibližuje Lauš.
Odkud se berou prvotní buňky, prozradit nechce. „Omlouvám se, to vzhledem k patentové přihlášce pro proces kultivace nemůžu říct. Při získávání buněk ale nezpůsobíme žádnou bolest, žádné zvíře nezabijeme a nebudeme mít žádná vlastní zvířata, ze kterých bychom museli buňky čerpat,“ sděluje Lauš.
Vzorky vypadají slibně
O tom, že má brněnský startup dobře našlápnuto, svědčí fakt, že už také zaujal investory, od kterých podle informací časopisu Forbes získal letos desítky milionů korun.
Jako první českou firmu jej nedávno podpořila i americká společnost Big Idea Ventures, což je globálně nejaktivnější investiční fond v oblasti potravinářských technologií. Vybrala ji mezi patnáct úspěšných projektů v konkurenci tří set světových firem, které s fondem chtěly spolupracovat.
Prodávat kultivované maso, jak svůj produkt v Mewery nazývají, plánují do dvou až tří let. Zákazníkům nabídnou mleté maso, masové kuličky, párky a v budoucnu také steak. „Díky naší světově unikátní technologii, kdy ke kultivaci využíváme mikrořasy, jsme už vytvořili první vzorky. Vypadají moc slibně, svalovina se vytvořila. Zatím ale vypadají jako malé hromádky masa,“ líčí zakladatel firmy.
Složení proti konvenčnímu masu však bude přece jen jiné. „Jsme si vědomi negativních dopadů masa na lidské zdraví, takže to naše chceme díky mikrořase obohatit o prospěšné látky jako vitaminy, antioxidanty, minerální látky a podobně,“ popisuje Lauš. Navíc nehrozí, že by maso infikovaly bakterie, protože výroba probíhá ve sterilním prostředí.
Největší překážkou pro nově vznikající odvětví je cena produktu a legislativa. Jedinou zemí, kde je prodej kultivovaného masa schválen, je Singapur, kde si lidé od roku 2020 mohou koupit kuřecí nugetky za 23 dolarů (asi 565 korun). „Do konce desetiletí se díky technologickému vývoji ceny srazí a my budeme plně konkurovat tradiční výrobě masa,“ věří Lauš.
Zásadní budou energie
Budou tuto novinku lidé kupovat? „Věřím, že si kultivované maso časem najde své zákazníky velice přirozeně. Samozřejmě jim bude potřeba nejdříve ukázat, že tato výroba masa je budoucností vzhledem k horšícím se klimatickým podmínkám a že způsob kultivace je sterilní a bezpečnější než maso z jatek,“ nastiňuje Lauš.
Každoročně se odhadem porazí 80 miliard zvířat. Průmyslový velkochov přispívá ke klimatické změně víc než celý dopravní sektor a je prokázáno, že pravidelná konzumace masa přispívá ke zdravotním problémům. „Produkcí kultivovaného masa vzniká o 92 procent méně skleníkových plynů, šetří až 95 procent území vymezeného pro chov a pěstování krmných plodin a v neposlední řadě vykazuje o 78 procent nižší spotřebu vody,“ vypočítává inovátor.
Někteří vědci jsou přesto vůči laboratornímu masu skeptičtí. Upozorňují, že i když je zatím tato produkce šetrnější, stále se neví, jaký dopad bude mít, pokud dojde k sériové výrobě. Jedna studie Oxfordské univerzity z roku 2019 varovala, že energie používaná k výrobě kultivovaného masa může uvolňovat více skleníkových plynů než tradiční zemědělství. Všechno záleží na tom, jak čistá energie se bude v budoucnu vyrábět.
„Nejzásadnějším faktorem je samozřejmě energetická náročnost kultivačních továren. Počítá se však s tím, že energie obecně se budou také vyvíjet a v naší celospolečenské cestě k uhlíkové neutralitě bude muset být výroba energie dříve nebo později soběstačná a udržitelná,“ předpovídá Lauš.
Marek Hadrbolec z brněnské ekologické organizace Nesehnutí laboratorně vytvořené maso vítá, ale jen za určitých podmínek. „Pokud se doopravdy prokáže, že toto maso bude šetrnější k přírodě a také zdravější – i díky tomu, že se do něj například nebudou přidávat antibiotika a jiné látky, tak s tím problém nemáme,“ konstatuje. Dle jeho názoru by bylo zajímavé využít takové maso třeba ve školních jídelnách, kde je velká spotřeba.
