Vyplývá to z nové statistické ročenky Státního zdravotního ústavu, která srovnává, na jaké nemoci Češi stonali a stonají.
Podobně jako alergiků přibylo také diabetiků. S touto nemocí se už léčí téměř tři čtvrtě milionu lidí. A každý rok přibývá dalších 40-50 tisíc těch, u kterých se objeví. Lékaři proto už začali mluvit o cukrovce jako o novodobé civilizační "epidemii".
Cukrovkářů je už tři čtvrtě milionu
Každý rok v Česku přibývají desetitisíce lidí, u kterých se cukrovka objeví. Dnes se s ní léčí téměř tři čtvrtě milionu lidí.
Ta nemoc člověka velmi omezuje a její léčení je drahé. A z velké části si za ni můžeme sami.
"Patří mezi nejčastější choroby dneška a počet nemocných rok od roku stoupá. Za posledních dvacet let se počet diabetiků v Česku víc než zdvojnásobil," uvádí Šárka Kovačková z Ústavu státních zdravotnických informací a statistiky.
"Nejhorší je, že k této nemoci se velmi často přidává řada komplikací," říká Milan Kvapil, přednosta interní kliniky pražské nemocnice Motol a předseda diabetologické společnosti.
"To znamená, že cukrovka je nejčastější příčinou oslepnutí dospělých a druhou nejčastější příčinou amputací. Loni jich v Česku bylo provedeno kvůli cukrovce sedm tisíc a to je strašně moc."
Diabetici také často končí v invalidním důchodu. A kdyby někdo prošel nemocnicemi a zajímal se o pacienty nad šedesát let, tak zjistí, že na každém třetím lůžku leží diabetik.
Mezi nemocné patří častěji ženy než muži - diabetiček je až o deset procent víc než diabetiků. Proč, to zatím nikdo přesně neví.
"Je obtížné odhadnout, zda je to třeba jen proto, že žen je ve vyšším věku v populaci víc," píše Šárka Kovačková v ročence Státního zdravotního ústavu.
Čím to, že cukrovky tolik přibývá? Zčásti za to mohou genetické předpoklady. Ale jinak je to především to, co lidé strašně neradi slyší: hodně jídla a málo pohybu.
"Ve chvíli, kdy se člověk nepohybuje, má málo svalů a hodně tuku a pořád jí víc, než by měl, rozeběhnou se v těle hormonální změny, které vedou ke vzniku cukrovky," popisuje Milan Kvapil.
"A kdo má navíc jednoho z rodičů diabetika, a má tudíž k nemoci genetické vlohy, ten má téměř stoprocentní šanci, že se u něj cukrovka jednou rozvine. Svým zdravým životním stylem ji může jen oddálit, takže se nemoc neobjeví ve čtyřiceti, ale až o patnáct dvacet let později," dodává lékař.
Alergiků je 880 tisíc
Pokud jde o alergii, na první pohled se zdá, že nemocných není tak moc: 86 na tisícovku obyvatel. Celkem se tedy v Česku léčí s alergií přes 880 tisíc lidí. Jenže ještě před deseti lety jich bylo o polovinu méně.
Nejčastěji trpíme kožními alergiemi, alergickou rýmou a průduškovým astmatem. "Vždycky jsem měla co dělat a mám pořád plné ruce práce," říká alergoložka z Hustopečí u Brna Jana Teturová, která pečuje hlavně o astmatiky.
"Je to nemoc, která se dá dobře dostat pod kontrolu, jen pokud je člověk ukázněný. Kdo se celý život hlídá, může léta žít bez obtíží," říká Teturová.
Další nepříjemná čísla se týkají tloustnutí. Nadváhu má každý druhý. Nejhorší situace je mezi seniory. Nadváhou nebo jejím vyšším stupněm - obezitou - trpí 80 procent mužů a 71 procent žen nad 64 let.
Není divu: "Čtvrtina lidí ve věku 25-64 let nemá ani jeden den v týdnu žádnou fyzickou aktivitu, byť slabou," píše Kristýna Žejglicová v ročence zdravotního ústavu.
Kromě nepříjemných zpráv však z ročenky také vyplývají alespoň dva příjemnější údaje: ubylo nemocí z povolání, a i když nádorů rok od roku přibývá, nezvyšuje se však počet lidí, kteří na rakovinu umírají. - více zde
