„Srdíčko pana Vratislavova Ebra dotlouklo dnes v ranních hodinách. Rozloučení se na přání zesnulého uskuteční v rodinném kruhu,“ sdělila Šafaříková.
Ebr, sběratel výtvarných bibliofilií, citátů, slovních hříček a poezie, byl také sám autorem či spoluautorem řady knih. Patří mezi ně například Všechny krásy Prahy, Drobničky z Prahy, Sranda po životě nebo Narozen na popravišti.
Do Ebrova života krutě zasáhla druhá světová válka. Narodil se v roce 1942 v pražské pankrácké věznici Františce Sívkové, která byla sestrou Josefa Valčíka, jednoho z parašutistů zapojených do atentátu na Reinharda Heydricha. Po porodu ji nacisté poslali do plynové komory, Ebrův otec byl zastřelen v Mauthausenu.
Malý Vratislav byl až do konce války umístěn v kojeneckém ústavu v Praze-Krči, poté ho adoptovali manželé Ebrovi. Jeho tři starší sourozenci, jež vychovávali po smrti rodičů příbuzní a přátelé, netušili ještě roky, že Ebr válku přežil. Adoptivní rodiče ho poprvé seznámili s jeho skutečným původem až v 15 letech.
Knihkupec a spisovatel Vratislav Ebr.
„Osvojili si mne manželé Ebrovi a dali mi všechnu svou lásku. Měl jsem velmi šťastné dětství, ale že nejsem jejich, to mi řekli až dvanáct let po válce. Báli se totiž, že se jim odcizím,“ vzpomínal Ebr.
Vyučil se knihkupcem a celý život pracoval v oboru. V srpnu 1968 zažil obsazení budovy Československého spisovatele vojsky Varšavské smlouvy, dne 16. ledna 1969 se stal očitým svědkem upálení Jana Palacha. V 80. letech obnovil slávu jména Jakuba Arbese, po němž se souhlasem vedení nechal pojmenovat knihkupectví na Smíchově. Tam pořádal autogramiády, besedy, setkávání a happeningy, jež budily pozornost. V letech 1997 až 2004 knihkupectví provozoval soukromě.
