Malíř Caspar David Friedrich je nekorunovaným králem německého romantismu. Jeho obraz Poutník nad mořem mlhy můžete použít jako barevný manifest tohoto hnutí bez jediného slova. Říká vše: osamělý člověk stojící na skále, vítr mu čechrá vlasy a on zamyšleně shlíží dolů na skalní věže vynořující se z chuchvalců mlhy. Friedrich namaloval i několik obrazů ze zříceniny hradu a kláštera Oybin, která se tyčí jen pár kilometrů od českých hranic s Německem.
Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvA není divu. Středověké trosky jsou natolik působivé, že návštěvník má pocit, že se jedná o dokonalou filmovou kulisu. Omyl. Hrad vznikl patrně ve 13. století jako strážní stanoviště u významné zemské stezky, spojující Čechy s Lužicí. Klášter vyrůstal v letech 1366–1384, tedy převážně v éře Karla IV., kdy Lužice tvořila součást českého státu.
Parkujeme na centrálním parkovišti v obci Kurort Oybin (souřadnice: 50.8414083N, 14.7439036E), kde stojí hned několik obytných aut. Nahoru na stolovou horu je možné se dostat několika způsoby. V hlavní sezoně, od Velikonočního pátku do října, jede každou půlhodinu z nádraží Oybin pod hrad horský vláček.
Volíme pěší výstup, při kterém rozdělíme síly. Ženská sekce vybavená kočárkem stoupá 120 výškových metrů po asfaltce, mužská peruť to bere po chodníčcích a schodištích vysekaných do skal. Scházíme se pod hradbami pevnosti. Až do areálu se bez problémů dostanete s dětským kočárkem, i když úsek od pokladny k hradnímu paláci je příkrý.
Zřícenina Oybina (česky se místo jmenovalo Ojvín) je jednou z nejfotogeničtějších lokací, kterou jsme navštívili. Nabízí parádní výhledy do okolní krajiny. Nezapomeňte se zastavit v přilehlém hřbitově, který také leží na stolové hoře. Na zřícenině můžete strávit klidně půl dne.
„Hostům, kteří zavítají do Oybina, bych také doporučila svézt se žitavskou úzkokolejkou, která je zaveze buď Žitavy nebo do lázeňské obce Jonsdorf, kde mohou navštívit například Motýlí dům,který je celoročně otevřen. Jízda úzkokolejkolejkou je zážitkem pro celou rodinu. Výhodou je, že děti do 14 let cestují v doprovodu dospělé osoby zdarma,“ doporučuje Dáša Hrehová z návštěvnického centra Přírodního parku Žitavské hory.
Na zpáteční cestě do českého vnitrozemí doporučujeme ještě jednu zastávku: Jítravu. A to hned ze dvou důvodů.
Sloní kameny
Skrývají se v lese. Na koruny stromů vykukují jen jejich bílé hřbety, které místu kousek od Jítravy daly jméno. Na mapách najdete toto malé skalní bludiště severně od silnice číslo 13. Bílé, nebo také Sloní kameny mají status přírodní památky. Auto můžete nechat na parkovišti u autobusové zastávky (souřadnice: 50.7950672N, 14.8536797E) a pokračovat po polní cestě po červené značce až ke skalám. Je to příjemná, jen necelý kilometr dlouhá procházka do mírného kopce. Zvládnou ji i malí turisté.
Jítrava je fajn i jako občerstvovací zastávka. Jak poznáte, že někde dobře vaří? Podívejte se na parkoviště před podnikem. Tímto zátěžovým testem prošla restaurace Jítravský Dvorec bez ztráty kytičky, auta se tu střídají ve velkém stylu. Sazí tady na moderní českou kuchyni s biosurovinami z vlastní farmy. Ceny hlavních jídel začínají těsně pod čtyřmi sty korunami. Pro rodiny s dětmi navíc mají dětské hřiště s udržovaným trávníkem, kde jsme s Juniorem svedli několik velmi vyrovnaných matchů, kde vítězství bralo dravé mládí.
Stejná firma provozuje v Jítravě i pivnici. Jídla z denního menu tady pořídíte do dvou set korun.
Dodávkou s dětmiS „garsonkou na kolech“ cestujeme už od roku 2010, kdy jsme vyrazili na expedici do východního Turecka. Když se nám narodil první potomek, nechtěli jsme nezávislé cestování na čtyřech kolech opustit, naopak jsme začali plánovat několikaměsíční cestu po Evropě. Tu jsme absolvovali v roce 2021 vozem Weinsberg CaraBus 630 ME, kterým cestujeme dodnes. Jedná se obytnou vestavbou do dodávky Fiat Ducato. Motor má výkon 160 koní, uvnitř mohou cestovat čtyři lidé. Proti sériovému provedení jsme přidali na střechu solární panel a k němu měnič napětí se zdvojenou nástavbovou baterii. Vozidlo je servisováno v Karavan Centru Morava. |