Z natáčení třetí řady Ferdinandových zahrad s ČT, díl nazvaný Jedlá zahrada.
Dneska už je totiž i celé řadě amatérských pěstitelů jasné, že i užitková zahrada může být krásná. „Proto snad do každé z nich projektujeme vyvýšené záhony. A nebojíme se je dát přímo k terase. Naopak – majitelé se rádi kochají svými výpěstky a mají je takhle na očích. Tam, kde nám to dovolí funkce zeleně, používáme mezi okrasnými keři a trvalkami i rostliny jedlé,“ vysvětluje Ferdinand Leffler, který se otázce jedlých zahrad věnuje i v právě vysílané třetí řadě pořadu Ferdinandovy zahrady v České televizi v sobotu v podvečer.
Nebojte se užitkovou zahradu přitáhnout až k domu. Může to být chlouba a ozdoba vaší zahrady. Odvažte se a dodejte chuť celé vaší zahradě. Následující rady specialistů z ateliéru Flera se mohou zdát banální, byli byste ovšem překvapení, jak často se na ně zapomene nebo se vědomě porušují. Přitom právě tyto maličkosti dělají rozdíl mezi strádajícím zeleninovým záhonem a úrodou, kterou nestíháte jíst. Nepodceňte je.
Produkční přírodní záhon lze vybudovat na zelené louce, a bez rytí.
9. května 2017 |
Čerstvá zelenina z vlastních zdrojů po celý rok
Byla by škoda dát si spoustu práce s předpěstováním a výsadbou zeleniny, kdybyste se pak měli smířit s omezenou sezonou, diktovanou nevyzpytatelným počasím. Toto jsou čtyři způsoby, jak získat pro pěstování víc času.
1. First minute úroda ze skleníku
Možná jste dosud skleník používali jen jako zimní odkladiště pro choulostivé trvalky a předpěstované sazenice zeleniny a bylinek. Tím se ovšem ochuzujete o jedno celé vegetační období navíc. Zkuste už dnes vysít do skleníku ředkvičky. Pochutnávat si na nich budete ještě dřív, než přijde na řadu výsadba do venkovních záhonů. „Stačí pár řádků,“ radí Ferdinand Leffler.
„Když budete jednotlivé řádky vysévat s rozestupem 14 dní, budete mít po delší dobu zásobu menších šťavnatých ředkviček, které nestihnou dřevnatět.“ Podobně si můžete vysít trhací saláty, polníček, rukolu nebo špenát.
2. Dvousklizňové záhony
Zatímco některé druhy zeleniny a bylinek budeme mít na záhonu od dubna až do časného podzimu, jiné možná sklidíme už v květnu nebo červnu. Co pak s prázdným prostorem? Vysejte a vysaďte na místo sklizených plodin novou zeleninu. Ředkvičky a koriandr může v létě vystřídat rukola, hlávkový salát, třeba mrkev a kedlubny nahradí keříčkové fazole.
Pusťte se do letních výsevů a můžete mít čerstvou zeleninu až do zimy |
Kombinací je nepočítaně a můžete s nimi experimentovat. Vymyslete si je ovšem s předstihem pro případ, že vyžadují předpěstované sazenice.
Venkovní záhon vám nabídne to, co do něj zasadíte nebo vysejete.
3. Venkovní záhon jako lednice
Zelí, hlávková a růžičková kapusta, kadeřávek, pórek, pastinák, cibule sečka nebo zimní odrůdy mrkve – všechny můžete ke konci léta vysít na záhon. Do zimy stihnou vyrůst a mrazy jim neublíží. Takhle nemusíte řešit jejich skladování a sklízíte je rovnou ze záhonu, kdykoli jsou v kuchyni potřeba. Jejich romanticky ojíněné listy a růžice vám navíc poslouží jako záminka, proč si do zimní zahrady vyjít.
Vyvýšený záhon může prospívat i ve vnitrobloku ve městě.
23. února 2021 |
4. Salátový bar na parapetu
Patříte k milovníkům salátů? Pěstujte si je pár kroků od kuchyně, a to po celý rok. Stačí při koupi semínek hledat označení „baby leaf“, takové pytlíčky obsahují směs semen listových salátů určených k otrhávání. Vysít si také můžete rukolu, polníček a baby špenát nebo sáhnout po lehce exotické, zato stále vyhledávanější asijské listové zelenině, jako je perila, mizuna nebo mibuna. Baby leaf zeleninu jednoduše vysejete do květináče nebo truhlíku.
Vlastní čerstvou mikrozeleninu do salátů snadno vypěstujete za oknem |
Jak vše zvládnout od semínka po sklizeň?
Zkušená zahradnice Natálie Pokorná zná spoustu ověřených postupů, jak pěstovat zeleninu a bylinky bez velké námahy. Sama je používá, nabízí je našich čtenářům a učí je studenty online kurzu Jedlá zahrada, pro něž vytváří i kombinace tématicky zaměřených záhonů (příklad najdete níže).
1. Tvrdá postýlka, měkká peřinka
Koupit speciální výsevní substrát se opravdu vyplatí. Je jemnější a lehčí než zahradnický substrát a obsahuje méně živin, což malým klíčícím rostlinám vyhovuje. Drobná semínka obvykle nasypeme na zeminu a pak je lehce pocukrujeme asi půl centimetru substrátu. Větším semínkům vyhloubíme prstem důlek a lehce je přihrneme.
Vypěstujte si asijskou perilu, je to „kladivo“ na alergie |
Přesný návod vám poskytnou piktogramy na pytlíčku se semínky, každopádně vždy se držte pomůcky „tvrdá postýlka, měkká peřinka“ – spodní vrstvu substrátu umačkejte a vrchní přidávejte zlehka.
Proč se vyplatí pěstovat a jíst kedlubny, zelí, květák či brokolici |
2. Dobří a špatní sousedi
Pěstujte zeleninu v tzv. smíšených kulturách, kdy na jeden záhon vysadíte více různých plodin. Nakombinujte spolu rostliny s podobnými nároky na půdu, které si ale nebudou příliš konkurovat. Dobrým sousedem pro zeleninu bývají aromatické byliny, které odpuzují škůdce.
Brambory nedávejte na jeden záhon s okurkou ani rajčaty. Dobře jim naopak dělá sousedství se špenátem, kukuřicí nebo kedlubnou.
3. Zeleninu nerozmazlujte
Zeleninu a bylinky zalévejte raději méně často, zato opravdu vydatně. Tak své rostliny nerozmazlíte, vytvoří si hlubší kořeny a ve dnech sucha vydrží bez zálivky déle. Půdu mezi plodinami jednou za čas prokypřete motyčkou, omezíte tím odpařování vody. Ideální doba na kypření je pár hodin po zálivce nebo dešti.
Vodu v zahradě udrží kompost plný humusu.
1. června 2018 |
4. Sklízejte mladé plody
Cukety, okurky, lilky nebo fazolové lusky (pozor, za syrova jsou jedovaté!) sklízejte mladé a nepřezrálé. Plody jsou nejen chutnější, ale rostliny tím postrčíte k tvorbě nových plodů. Před deštěm nezapomínejte otrhat všechna vybarvená rajčata, aby vám nepopraskala.
Jedovatým rostlinám se nevyhnete, vždyť hrozbou se mohou stát i fazole |
Takto vypdá příklad záhonu líného zahradníka od Natálie Pokorné: 1/ cuketa (1 ks, výsadba V, sklizeň VII–X), 2/ bazalka (4 ks, výsadba V, sklizeň VI–X), 3/ mizuna (1 řádek, výsev IV, sklizeň VI–VIII), 4/ řepa salátová (2 řádky, výsev IV, sklizeň VII–X), 5/ fazol keříčkový (5 ks, výsev V, sklizeň VII–IX) a 6/ rajče keříčkové (3 ks, výsev III, výsadba V, sklizeň VII–IX).
Šanci má i záhon líného zahradníka
„Kombinuje nenáročné odrůdy zeleniny a bylinek, o které se zvládnou postarat i začátečníci, děti a zahradníci, kteří chtějí v zahradě podnikat i další aktivity, než je okopávání záhonků,“ říká zahradnice Natálie Pokorná a krok za krokem radí, jak o takový záhon pečovat.
Výsev a výsadba: Červenou řepu a mizunu sejeme v dubnu do řádků, když řepu vysejeme ve vzdálenosti 3–4 cm, nemusí se pak jednotit. Fazolky se vysévají v květnu do hnízd po 3–4 semenech. V druhé polovině května vysadíme cuketu, rajčata a bazalku. Cuketu lze vysít i přímo na záhon, jen pozor na slimáky. Rajčata sázíme hluboko, aby si vytvořila dobrý kořenový systém.
Praktické rady, jak na nejlepší úrodu rajčat, paprik a okurek.
17. července 2014 |
Živiny: Smícháme obyčejnou půdu s kompostem v množství asi 5–10 kg na m² zeminy. Pod každou cuketu a rajče dáme při výsadbě ještě pár lopatek kompostu a hrst granulovaného hnoje navíc.
Rajčatům se obvykle skvěle daří ve skleníku, a dočkáte se z něj dřívější úrody.
Péče: Semena pravidelně zaléváme, aby vyklíčila. Pak potřebují víc zalévat jen rajčata a cuketa. Raději víc a po delší době. Keříčková rajčata nepotřebují vyštipovat a vystačí si s nižší oporou. Vyštipováním květů se bazalka krásně rozroste. Pokud nám mizuna přeroste nebo začne kvést, seřízneme ji asi 5 cm nad zemí. Obrazí rychle.
Sklizeň: Mizunu průběžně otrháváme. Fazolky a cukety sklízíme mladé, rostliny to přiměje k tvorbě dalších plodů. Červenou řepu můžeme během léta sklízet protrháním malých bulviček. Vytvoří se tím prostor pro ostatní a ty pak více narostou. Pokud se chystají vydatné deště, sklidíme všechna vybarvená rajčata. Mohou totiž praskat.
Každý prcek může být zahradníkem, když společně najdete, co ho baví |
Jak má vypadat půda, aby se zelenině dařilo?
Zelenina patří k plodinám nejnáročnějším na živiny, vodu a kvalitu hlíny. Přitom máme velkou moc ovlivnit, jestli budou naše zeleninovo-bylinkové záhony letos prosperovat. Stačí pár jednoduchých vylepšení zeminy, která zvládnete udělat ještě teď. Tak ať se vám pěstování daří.
Rytí a výměna půdy
Pokud se o půdu dobře staráte, pravidelně ji vyživujete a střídáte na ní plodiny, neměla by výměnu potřebovat. Přesto jednou za čas neuškodí ze záhonů venku i ve skleníku odebrat zhruba 10centimetrovou vrstvu zeminy a nahradit ji dobře uleželým kompostem.
I když půda vyměnit nepotřebuje, určitě ji na začátku sezóny důkladně zryjte. Vyčerpaná zemina z povrchu se tak promísí s vyživenou půdou zespodu. Půdu je ideální zrýt už na podzim, ale nic se nestane, když to uděláte na jaře.
Kompost nebo hnůj?
Zatímco kvalitní kompost můžete přidat do záhonu kdykoli, čerstvý hnůj používejte jen na podzim, aby měl čas se přes zimu uležet. Na jaře by byl pro sazenice příliš agresivní. Výjimkou je kompostovaný nebo granulovaný hnůj, které jsou o poznání slabší a můžete jimi záhony obohatit i v této době. Základní dávka kompostu pro zeleninu je zhruba 20 l na 1 m². U zpracovaného hnoje najdete dávkování na balení.
Vápnění půdy
Zeminu v záhonech jednou zhruba za 3 roky vyvápněte vápnitým dolomitem. Plodová a košťálová zelenina se bez něj neobejdou. Aplikace je jednoduchá – zrytou půdu poprašte dolomitem a počkejte, až první déšť smyje vápník do hlíny. Sami ho do zeminy nijak nezarývejte ani nemíchejte.
