Originální značky slouží podle komory pouze jako „předražená stafáž“. „Zhruba čtvrtina potravin určených k rychlé spotřebě, které nabízejí velké obchody, má podobu privátních značek jednotlivých řetězců. Jedná se především o mléko a mléčné výrobky, maso a uzeniny nebo vejce,“ uvedla mluvčí komory Barbora Pánková. Podle ní se jako privátní značky už prodává čtvrtina potravin určených k rychlé spotřebě.
Potraviny jsou drahé, ale strop na ceny by narušil trh, řekl ministr poslancům |
Podle prezidenta komory Jana Doležala jsou ceny potravin pod zavedenými značkami uměle vytlačované, obchodníci je vytlačují na okraj zájmu spotřebitelů. „To nejsou jediné nekalé praktiky, se kterými se dodavatelé setkávají. Od našich členů máme informace, že obchodníci dokonce plíživě snižují objednávky jejich zavedených výrobků ve prospěch privátních značek, které si nechávají dodávat za co nejnižší cenu. Každá nová smlouva znamená další slevu, a tedy vyšší marži pro obchod, nikoliv nižší cenu pro zákazníka,“ doplnil prezident komory.
Podle Doležala pak mohou obchodníci jednoduše dodavatele v případě odmítnutí vyměnit za zahraničního producenta, čehož si zákazníci nemusí všimnout. Podle něj tak můžou prakticky vytlačit z trhu zavedené, po léta budované české značky.
Prezident Svazu obchodu Tomáš Prouza argumentaci komory odmítl i s odkazem na loňský zisk zemědělského sektoru. Ten podle údajů zveřejněných Zemědělským svazem ČR dosáhl 22 miliard korun, podle odlišné metodiky Českého statistického úřadu, který eviduje zemědělský podnikatelský důchod, pak šlo o 27,9 miliardy Kč. „Agrobaroni, kteří loni dosáhli rekordních zisků, žádají, abychom spustili železnou oponu a udělali tady skanzen, ve kterém budou rozhodovat o tom, co si kdo může a nemůže koupit. Minulý rok si to zkusili nanečisto – levné suroviny prodávali za brutálně navýšené ceny a namastili si kapsy jako nikdy v minulosti,“ napsal MF DNES Prouza.
Podle něj jsou ceny potravin díky privátním značkám v Česku nižší a potraviny zdravější. „Díky privátním značkám se výrazně snižuje negativní saldo českého zemědělského obchodu, protože obchody za minulý rok vyvezly kvalitní české potraviny za 30 miliard korun,“ uzavřel.
Komora si stěžovala na německé řetězce
Jde už o několikátý podnět komory na antimonopolní úřad. Naposledy v únoru chtěla po ÚOHS vědět, zda německé obchodní řetězce nezneužívají své postavení na trhu. V ČR působí ve skupině Schwarz řetězce Kaufland a Lidl, které mají dohromady obrat 136 miliard korun. Ve skupině Rewe jsou pak Penny a Billa s tržbami kolem 73 miliard korun. Podle komory tak tyto dva řetězce ovládají zhruba 75 procent trhu.
Podle Prouzy jde také o hloupost. To mu částečně potvrdil předseda ÚOHS Petr Mlsna. Ten na jednání sněmovního zemědělského výboru prohlásil, že nákupní strategie jednotlivých řetězců ze Schwarz Gruppe je naprosto odlišná.
Obchody zdražily vejce, jako kdyby dokrmovaly slepice v regálech, tvrdí Nekula |
Podnět přišel v době, kdy se stále jedná o tom, kdo může za vysoké ceny potravin v obchodech, respektive zda někdo nezneužívá svého postavení na trhu, ať už mezi zemědělci, či potravináři nebo obchodníky. Kvůli nekalým praktikám podával v posledních měsících ministr zemědělství Zdeněk Nekula hned několik podnětů právě ÚOHS.
Mimo jiné kvůli cenám cukru a vajec, dále pak chce tlačit na snižování cen brambor nebo jablek v obchodních řetězcích. Podle Mlsny je ale za zvyšováním cen nejspíš celý mix důvodů, o kartelové dohody mezi obchodníky nebo jinými producenty tak nejspíš nepůjde. Veškeré výstupy aktuálního šetření úřadu chce ale zveřejnit až v polovině května.
