Někteří čeští zemědělci upozorňují na to, že ukrajinské obilí může překračovat limity pro množství pesticidů nebo v něm mohou být plísně. V tuzemských potravinách to ale nejspíš problém nebude.
Úřady, kterým se často vytýká, že kontrolují příliš přísně, nepovolí překročení norem a pekárny nebudou riskovat pečení z nekvalitní mouky. České mlýny si také kvalitu ohlídají, domnívá se člen představenstva Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jiří Michalisko.
Další evropské státy zakazují ukrajinské obilí, Česko stopku nechystá |
O kvalitě hovoří i výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů ČR Bohumil Hlavatý. „Podle našich informací se obilí z Ukrajiny do Česka nedováželo, a to ani v poslední době. Bylo několik pokusů dovézt menší množství obilí, ale ukázalo se, že skutečně neodpovídá požadavkům na kvalitu podle české a evropské legislativy, a z tohoto důvodu se z něj mouka nesemlela a tato pšenice se do českých pekárenských výrobků nedostala,“ řekl MF DNES ředitel.
Navzdory poklesu cen na přehlceném trhu pečivo hned nezlevní, soudí expert z České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier. Ke snížení cen by mohlo dojít až po dlouhodobějším poklesu na burzách. Hlavatý se kvůli antimonopolnímu úřadu nechtěl k cenám vyjadřovat. Pouze poznamenal, že pečivo je v Česku stále páté nejlevnější v Evropské unii.
Sklizeň nebude kam dát
Že mají čeští zemědělci s odbytem obilí problém, bylo jasné od loňského podzimu. Tehdy se prý obchod prakticky zastavil. Podle aktuálního průzkumu Zemědělského svazu ČR mají farmáři ve skladech 2,6 milionu tun obilí, což je o 40 procent více než loni.Vzhledem k tomu, že se loni sklidilo zhruba 7,5 milionu tun základních obilovin, jde o necelou třetinu úrody. „V silech zůstává nejčastěji pšenice – je jí k dispozici 1,6 milionu tun oproti milionu tun loni v březnu,“ popisuje mluvčí svazu Vladimír Pícha.
Michalisko to považuje za menší problém. Ten velký přijde s letošní sklizní, kterou nebude kam uskladnit. „Naše produkce je závislá na skladovací kapacitě našich sousedů,“ popisuje zemědělec, který hospodaří na zhruba 120 hektarech. V posledních letech dodával pšenici do Polska, nyní mu tamní obchodníci sdělili, že letos má smůlu.
Považuji to za strašně nešťastné, odporuje to pravidlům jednotného trhu,
Tomáš Maier, Česká zemědělská univerzita v Praze o zákazech dovozu obilovin
Šance, že by Poláci do sklizně za čtvrt roku dokázali větší část zásob vyexpedovat, je podle Michaliska minimální. „Mají kapacitu přepravy na asi 300 tisíc tun měsíčně. A naskladněných polských pšenic a dalších obilovin je zhruba šest milionů tun,“ tvrdí. Skladovací prostory navíc musejí projít sanitací zhruba měsíc před uskladněním nové úrody.
A tamní obchodníci se do prodeje nehrnou. Kvůli poklesu cen by totiž mohli nyní prodávat za zhruba pět tisíc korun za tunu, přičemž před několika měsíci nakupovali v přepočtu za osm tisíc za tunu.I proto Polsko a další státy sáhly k zákazu dovozů. „Považuji to za strašně nešťastné, odporuje to pravidlům jednotného trhu,“ říká o zákazu Maier. Podle něj je potřeba větší solidarity s napadeným státem.
Sdělte, jak je to s ukrajinským obilím, vyzvalo ANO. Testujeme ho, odpověděla vláda |
Na Ukrajině zemědělci nicméně nemusí dodržovat tak přísné podmínky střídání plodin nebo používání pesticidů jako v EU. Podle Michaliska by v případě, že by tamní farmáři měli stejné povinnosti jako zemědělci v Evropě, produkovali oproti současnosti necelou polovinu pšenice.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala se problém netýká jenom obilovin. „Naši členové se opakovaně setkávají s informacemi ohledně dovozu vajec či drůbežího masa z Ukrajiny, u nichž nemusí být zřejmá informace o zemi původu, protože tyto zásilky jsou zabaleny v Polsku či na Slovensku,“ sdělil MF DNES.
Většina zásilek podle něj není určená pro přímý prodej, ale končí v gastronomických zařízeních. „Je třeba zdůraznit, že tyto zásilky rovněž nemusí splňovat přísné evropské standardy pro chov drůbeže,“ dodal.Michalisko se také do budoucna obává prodeje polského krmného obilí smíchaného s ukrajinským do států, odkud Česko dováží vepřové maso. Jedy z plísní mohou poškodit zdraví zvířete, i když budou těsně pod normami. Stát by proto měl pečlivěji kontrolovat import masa.
