„Od začátku letošního roku máme nahlášeno 16 260 případů černého kašle, z toho v minulém kalendářním týdnu 1 428,“ říká epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová, podle které můžeme podobný vývoj očekávat i v následujících týdnech.
Podotkla, že dosud zemřelo šest nakažených lidí, pět seniorů a jeden novorozenec. Většina z nich měla více chorob. „Infekcí jsou nejvíce ohrožené právě nejmenší děti do jednoho roku, senioři a lidé s chronickými nemocemi. Pokud se u nich rozvine těžký zápal plic, organismus to nemusí zvládnout. Proto opakovaně doporučujeme očkování těhotným ženám a lidem s oslabenou imunitou,“ dodává Fabiánová.
S černým kašlem zemřelo měsíční dítě, rozhodující byl oboustranný zápal plic |
Nejvíce nakažených je od začátku epidemie mezi mladými lidmi ve věku od 15 do 19 let a pak ve skupině starších školáků ve věku od 10 do 14 let. Nemoc sice většina zvládne dobře, ale nákazu přenášejí dál. Drtivá většina z nich byla přitom v dětství proti černému kašli očkovaná.
Současné vakcíny jsou podle odborníků bezpečné, mají minimum nežádoucích účinků, ale daní za to je krátká doba ochrany. Vědci z Akademie věd společně s lékaři Fakultní Thomayerovy nemocnice proto rozjíždějí společný výzkum černého kašle. Má přispět k objasnění toho, jak na infekci reaguje lidská imunita, ale také k vývoji účinnější vakcíny proti bakterii Bordetella pertussis, která nemoc způsobuje.
Žádají proto dobrovolníky, kteří černý kašel prodělali nejdéle před třemi týdny, aby přispěli k unikátnímu výzkumu tím, že si nechají odebrat imunitní buňky stěrem ze sliznice nosohltanu podobně jako při covidových PCR testech. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím webových stránek Akademie věd, ale odběry probíhají jen v Ústavu molekulární genetiky v Praze 4.
Mění názor. Kvůli hrozbě černého kašle se nechávají očkovat i antivaxeři |
„Zatím se nám přihlásilo asi 20 dospělých lidí, ale máme málo mladých ve věku od 15 do 19 let, mezi kterými se nákaza šíří nejvíce. Cílem je zjistit, jak imunitní systém lidí zasahuje na sliznici dýchacích cest proti nákaze a jak může zabránit závažnému průběhu onemocnění i jeho přenosu na jiné osoby,“ říká vedoucí laboratoře molekulární biologie Peter Šebo.
Od výzkumu si slibuje i posun poznání, který pomůže ve vývoji nových vakcín pro kojence. Ty mají umožnit dlouhodobou ochranu a neblokovat navození imunity na sliznici nosohltanu jako vakcína současná.
„My takovou vakcínu vyvinuli již před deseti lety a vyzkoušeli ji ve spolupráci s kolegy v USA na opicích, ale nejsme farmaceutická firma a nemáme peníze na klinický výzkum na lidech. Ten stojí kolem půl miliardy dolarů a zatím žádný ze tří největších výrobců vakcín proti černému kašli neprojevil o testování naší vakcíny zájem,“ říká Šebo.
Akademie věd: Za černý kašel může i nižší proočkovanost a slabší vakcíny |
V první polovině minulého století onemocněly černým kašlem každý rok až desetitisíce lidí a stovky až tisíce kojenců umíraly. Situace se změnila na začátku 60. let po zahájení plošného očkování. První československá vakcína byla celobuněčná – obsahovala umrtvené části bakterie. Po jejím zavedení se rychle snižoval počet nemocných i zemřelých.
„U lidí naočkovaných původní vakcínou se při každém dalším setkání s nemocí posilovala jejich slizniční imunita, neboli obranyschopnost. Ta pak zpravidla vydržela celý život a tito lidé nákazu přenášeli jen velmi málo,“ říká Šebo.
Podle lékařů ale měla tato vakcína u malých dětí mnoho nežádoucích účinků. Nebyly vážné, ale rodiče to špatně snášeli. Proto se nyní používá jiný typ vakcíny, který má sice minimum vedlejších účinků, ale chrání jen asi pět let a nevyvolává slizniční imunitu. Cílem vědců je získat stejně bezpečnou, ale účinnější očkovací látku.
Profesor Šebo: Neočkovat děti je zločin, černý kašel je pro kojence smrtící |
„My jsme použili při vývoji nové vakcíny tu původní, ale podařilo se nám vyřešit problém vedlejších účinků. Vrátit ji zpět k využití v praxi však vyžaduje zapojení velkých firem,“ říká Peter Šebo.
V současnosti podle něj jedna americká firma testuje novou vakcínu pro přeočkování starších dětí a dospělých, která by se kapala do nosu a byla by účinnější v ochraně sliznice před infekcí než ty současné, protože obsahuje živé upravené bakterie. „Doufám, že bude k dispozici co nejdříve, aby pomohla zastavit šíření černého kašle,“ dodává Šebo.
