Po třech soutěžních porážkách v řadě zareagovali slávisté týmově. Sami po nezdaru v Rumunsku hovořili o největší krizi za poslední roky.
Jde přitom spíš o útlum.
Pod krizí si představíte jiné výkony, než když drtivou část utkání kontrolujete míč, vytváříte si dostatek příležitostí, ale ani z metru nedostanete balon do prázdné brány.
Mimochodem, Slavia je nejvíc zakončující tým v Konferenční lize, a přesto se nečekaně strachuje o postup. Kluži stačilo zalézt, čekat na šanci a trestat chyby jako nevídané Olayinkovy nůžky ve vlastním vápně. I nejlepší střelec klubu v pohárové historii může ztropit zkrat.
Kluž kvalitou slávisty nepředčila, i když k vrcholné formě mají svěřenci Jindřicha Trpišovského daleko. Neexistuje však vhodnější expert, jenž by mančaft zvedl, než jakého má na lavičce. Přesto by i Trpišovskému nejspíš prospěla větší názorová oponentura, jakou fundovaně přinášel někdejší sportovní ředitel Jan Nezmar.
Tecl v Evropě mlčí. Už osm let
Ligové kolo očima redaktora Jana Dočkala 1. kolo: Bláznivý start. Priskeho hlava nesmí ve Spartě padnout jako první 2. kolo: Jasná červená. Proč ani video v lize hráče nechrání? 3. kolo: Ta naše česká liga surová. Jak vymýtit fauly? 4. kolo: O duši fotbalové Slavie, egu Svědíka či albánském zkratu 5. kolo: Plzeň zase v žitě a bizarní vyloučení od videa 6. a 7. kolo: Vlčák by se hodil i Spartě. Ligu sráží hloupé fauly 8. kolo: Prkotiny, co dělají rozdíl. Jak moc se ledy hnuly? 9. kolo: Silná Plzeň, Santos na paškále a Kuchta v reprezentaci 10. kolo: Sudí jsou slabí. Kolik času potřebují Příhodovi muži? 11. kolo: Mikloško začal v Baníku zostra. Pane Vrbo, odpočiňte si 12. kolo: Slavia v krizi nebyla, Kuchta je zpět, střelcům ale může kralovat Chorý |
Slavie není vyladěná jen kvůli slabé konkurenci ve středu obrany, ale i neuvěřitelné marodce. Nebo spíš uvěřitelné, opakující. V Edenu si musí vyhodnotit, zda nejde o únavová zranění z přetížení, případně nedostatečného doléčení.
Proti Mladé Boleslavi jste tak mohli vidět znovu hráče na nezvyklých postech; na stoperovi Oscara, na defenzivním záložníkovi Masopusta... Ale především na hrotu útoku Jurečku. Podal vynikající výkon, potvrdil, že se mu hraje lépe než z křídla, a zaznamenal první zásah v lize od přesunu ze Slovácka.
Góly přestaly padat nejlepšímu střelci ročníku Stanislavu Teclovi. Slavia by od něj potřebovala příspěvek spíše na evropské scéně. Nevíte, kdy se tam trefil naposledy?
V sezoně 2013/2014. V Plzni.
Skvělý výkon předvedl brankář Ondřej Kolář, který se dostává pomalu do dřívější pohody. I když měl několik výborných zákroků, nebylo jich zase tolik na to, že Mladá Boleslav hrála od 7. minuty přesilovou hru po vyloučení Oscara Dorleye.
Podobně jako Eduardo Santos v Plzni si počínal v defenzivě hloupě a nic na tom nemění, že podobně jako u Santose si nejprve držením pomohl útočící hráč, v tomto případě Skalák. A že ruka na jeho rameni pravděpodobně nezapříčinila pád, leč intenzitu zákroku vyhodnotit moc objektivně nejde, od videa už vůbec ne. Ovšem ruka na rameni při otočení útočníka přes obránce nemá co dělat, protože v drtivé většině případů skončí penaltou. A ještě navíc červenou.
Mladý sudí Křepský si to obhájí. Slavia tři body v oslabení přesto vydřela, což je před derby vítané povzbuzení, a udržela se na dostřel úřadujícímu šampionovi.
Čoro toro. Pomohl by reprezentaci?
Plzeň zvládla těžký mač v Jablonci především díky dvěma gólům habána Tomáše Chorého. V sedmadvaceti zažívá průlom.
Vybojoval si místo v sestavě a se šesti zásahy už dorovnal své sezonní maximum. Je obrovsky platný, udrží těžké míče a udeří z komplikovaných pozic klidně s obráncem na zádech. Jako soupeř ho nesnášíte, jako spoluhráč milujete a jako novinář respektujete. Kdyby se dočkal reprezentační pozvánky, mohl by být v určitých pasážích hry tuze platný a to nejen díky svým dvě stě centimetrům a sto kilogramům. Má i slušný pohyb, takový tank se hodí.
Rodák z Citova, malé vísky u Přerova, přezdívaný Čoro, má za sebou i krátké hostování v belgické soutěži, a ačkoli prodloužil s Viktorií kontrakt, ještě jeden lepší pokus v zahraničí by stál za vyzkoušení.
Ponedělník jej tipuje na krále střelců v tomto ligovém ročníku. A vaše tipy?
Hattrick? Nemusí pršet, stačí, když kape, říká dvougólový Chorý |
Za vypíchnutí stojí i servis, jaký se mu dostává od spoluhráčů. Zejména centr Mosquery ve skluzu byl úžasný.
Třetí pohárový zástupce se v lize poněkud souží. Slovácko po věru historickém úspěchu v Nice - poklona, pánové! - prohrálo na Baníku a je bod od předposledního místa. Dalo by se napsat, že kopíruje Jablonec v pohárovém ročníku, ale mančaft se pod náročným trenérem Svědíkem zvedne. I kdyby ne výrazně, o záchranu hrát nebude, zatímco o postup z Konferenční ligy ano. Navíc i kurážným způsobem, žádný zanďour. Tak se nám to líbí.
Opět jsme si utkání pokazili sami, konstatoval slovácký stoper Hofmann |
Trenér Pavel Hapal náročnou obnovenou premiéru v Ostravě zvládl. Je to velice lidský trenér, empatický člověk, férový chlap. Stejně jako nový šéf sportovního úseku Luděk Mikloško. Fanouškům Baníku jejich příchody dávají naději na lepší časy i za cenu nepopulárních rozhodnutí, klidně personálních.
Co se má stát, se stane. Tohle klišé si Hapal po návratu do Baníku, k němuž měl tak blízko v létě, než honem skončil Pavel Vrba ve Spartě, může klidně dát jako životní motto. Oba Hanáky na důležitých funkcích v Ostravě čeká pořádná šichta, než bude fajront.
Dánská obrana Sparty prospívá ofenzivě
Sázku na nudnou defenzivu nezvolil ani trenér posledních Pardubic Radoslav Kováč na Spartě. Byla z toho sice porážka 2:5, ale Východočeši sklidili uznání nejen za dvě famózní trefy. Fanoušek to ocení, bohužel trudná fotbalová pravda je, že o záchranu se moc líbivě hrát nedá, většinou to končí průšvihem, což Kováč poznal i v Opavě.
Nejdřív body, potom fotbal. Hráče sice fotbalově nikam neposune, nikoho to nebaví, ale na to se majitelé klubů v tu chvíli zrovna neptají. Kováč sbírá trenérské zkušenosti po svém, což je to sympatické, romantické a snad ne naivní.
Na hrotu Sparty se dostává do ráže Jan Kuchta, fyzicky vypadá zase skvěle. Lépe napadajícího hráče v soutěži nepohledáte. Třebaže aby presink byl účinný, musí se do něj synchronně zapojit více hráčů, Kuchta si to na špici poctivě odběhá rád sám.
Góly, i ten do prázdné kasy, jsou pak zaslouženou odměnou.
Neměl by zapadnout ani příspěvek levého beka Caspera Höjera. Připsal si už sedmou asistenci, k tomu má dvě trefy, ve dvanácti zápasech působivá vizitka. Také jeho dánský krajan Asger Sörensen pomáhá jako stoper ofenzivě, když si zapsal už třetí branku. Skóroval také pravý obránce Tomáš Wiesner, ale u obránců bude vždy prvotní defenzivní počínání a s tím být spokojený nemůže, neboť oba skórující hráči Pardubic se od Wiesnera trhli až příliš snadno. Výborné momenty měl ve hře záložník Adam Karabec. Kdyby záblesky geniality, průnikové přihrávky, opakoval pravidelněji, patřil by ke špičce v lize.
Rozdíl mezi mistrovskou skupinou a záchranářskou: tři body
V nejvyšší soutěži se snaží usadit třiadvacetiletý sigmák Jiří Sláma, levý wingback. V posledních třech startech si připsal gól a dvě asistence, čímž výrazně pomohl Olomouci k pěti bodům a posunu do elitní šestky. Soutěž je však abnormálně vyrovnaná. Rozdíl mezi šestým místem a předposledním, tedy mezi mistrovskou a záchranářskou skupinou, činí pouhé tři body.
Na Bohemians byli Hanáci za bod rádi, neboť nenavázali na povedený výkon se Slavií a ve větší permanenci byl brankář Jakub Trefil, který si poradil také s mizerným podkladem trávníku. Zejména ve vápně si mohl odloupnout kus pažitu jako perníček z chaloupky. V podobně bídném stavu je také tráva na Slavii.
Olomoucký brankář Jakub Trefil opravuje poničený trávník v Ďolíčku.
Těžko říct, jestli je to jedna z příčin, proč klokani stále čekají doma před skvělými fanoušky na vítězství, zatímco venku nahání strach a po Plzni jsou nejlepší v soutěži. Páté místo je každopádně skvělý rozjezd ročníku týmu trenéra Veselého.
Ještě o bod víc posbíral čtvrtý Hradec Králové. V poměru cena/výkon je to naprosto fascinující jev. I bez Adama Vlkanovy jsou Votroci nejen důrazní, ale i nebezpeční. Respekt.
Naopak Teplice zase ukazují svou horší tvář. Domácí porážka 0:2 s Českými Budějovicemi je usadila na čtrnáctou příčku. Utkání nevyšlo brankáři Filipu Muchovi, který inkasoval z prvních dvou střel, jež nevypadaly nechytatelně.
Nejhorší vystoupení ve 12. kole ovšem předvedl člen libereckého realizačního týmu. Kondiční trenér Pavel Čvančara se nepochopitelně pustil do zlínského záložníka Roberta Hrubého a ještě si dovolil odstrčit hlavního sudího Jana Všetečku. Nešlo sice o nic hrozného, spíš pohlazení, ale na co si to kondičák, jenž pracuje také pro reprezentaci, hrál, není zřejmé. Nejspíš na podavače míčů.
Jakkoli emoce ve fotbale máme rádi, mezi tuzemskými lavičkami panuje dlouhodobě až buranská kultura.
Buďme lidi.
Pěkné ponedělí.
