Na co zírá mašinfíra: Lázeňské hosty na Mattoniho dráze nahradila minerálka

Dnes projedeme trať v západních Čechách, která před deseti lety povstala z prachu. Dráhu z Vojkovic nad Ohří nechal postavit Heinrich Mattoni, vlaky přivážely hosty do jeho lázní v Kyselce. Dnes je z tratě vlečka, po které jezdí vlaky s minerálkou.

Na co zírá mašinfíra

Sledovat další díly na iDNES.tv

Mapa vlečky Mattoni mezi Vojkovicemi nad Ohří a Kyselkou s vyznačenými zaniklými zastávkami Velichov a Radošov

Lázně Kyselka na břehu Ohře zaznamenaly koncem devatenáctého století nebývalý rozmach. Jednak se tam začaly sjíždět stovky lázeňských hostů, jednak společnost Heinrich Mattoni začala stáčet a vyvážet minerální vodu opravdu ve velkém.

Jenže úzké údolí nebylo pro dopravu lidí a zboží po silnici příliš vhodné. Padla proto myšlenka postavit do Kyselky (Giesshübl) železnici. Jediná možnost byla vést koleje z osm kilometrů vzdálené stanice Wickwitz (dnes Vojkovice na Ohří).

Trať vedla těsně nad hladinou řeky Ohře, nebylo nutné stavět větší umělé stavby, projektanti si vystačili s náspy a několika mosty. Protože se na trati provozovala běžná osobní doprava, vznikly také dvě zastávky, Velichov v km 2,53 a Radošov s výpravní budovou v km 6,73.

Stanice Kyselka s osobním vlakem na dobové pohlednici

Cestující, kteří jeli do lázní, museli vystoupit ve stanici Kyselka, která se nacházela na levém břehu Ohře. Vlaky, které odvážely náklad minerálky, ale mohly jet ještě o něco dál, přes ocelový most až k výrobnímu závodu.

Dopravu na trati zajišťovala nejprve společnost Buštěhradská dráha, po jejím zestátnění v roce 1923 pak ČSD. V roce 1932 byla mezi Vojkovicemi a Kyselkou zastavena pravidelná osobní doprava a o dva roky později pak veškerá veřejná doprava. Z tratě se stala vlečka výhradně společnosti Mattoni.

Firma Mattoni od roku 1936 používala na vlečce také benzinový traktor firmy Praga.

Nákladní vlaky do Kyselky jezdily až do roku 1998, kdy se firma rozhodla vozit veškerou produkci po úzkých silnicích výhradně kamiony. Vlečka zarostla a zpustla, koleje přes ocelový most nad Ohří byly při jeho opravě v roce 2008 odstraněny.

Naštěstí se o čtrnáct let později, také po nátlaku okolních obcí, podařilo vlakovou dopravu minerálek obnovit. Dopravu od té doby zajišťuje společnost Rail System, až dvacetivozové soupravy tahá jedna z jejích bardotek. Nás vezla lokomotiva 749.262.

Lokomotiva 749.262 společnosti Rail System vozí několikrát týdně po vlečce z Kyselky do Vojkovic až 20 plně naložených vozů s minerálkou.

Za deset let, kdy vlečka znovu ožila, vyjelo z Kyselky více než sedm set padesát vlaků s minerálkou. Ty nahradily přes dvacet tisíc plně naložených kamionů, které by musely kličkovat po úzkých silnicích a potom projet po dálnicích D6 a D1 do logistického centra u Prostějova.

Po vlečce z Vojkovic nad Ohří do Kyselky občas jezdí i turistické vlaky. Bohužel pravidelnou sezonní dopravu, o které se mluvilo v polovině devadesátých let dvacátého století, se zavést nepodařilo. Nicméně koleje jsou sjízdné, lázně Kyselka jsou snad z nejhoršího venku, tak třeba se pravidelné vlaky opět jednou rozjedou.

Trať z Vojkovic nad Ohří do Kyselky si můžete projet za tři minuty:

Na co zírá mašinfíra

Sledovat další díly na iDNES.tv

Proti proudu Ohře do slavných lázní

Naši cestu po vlečce Mattoni začínáme ve Vojkovicích nad Ohří. Na koleji vpravo stojí dvacet naložených vagonů, které si převzalo ČD Cargo, aby je odvezlo do Prostějova.

Do Kyselky se vracíme bez zátěže. Zamračená 749.262 společnosti Rail System už proto může jet celkem svižně. Ale na ostrovském zhlaví vojkovické stanice musí vlakvedoucí nejprve odemknout výkolejku, abychom se vůbec dostali na těleso vlastní vlečky.

Před Vojkovicemi nad Ohří musí vlečka vystoupat na úroveň hlavní tratě.

Vojkovicemi nad Ohří jsme už jednou v seriálu Na co zírá mašinfíra projížděli – v díle věnovaném Podkrušnohorské magistrále před její elektrifikací. Ze stanice se můžete za chvíli dojet do nedalekého Ostrova, podívat se po zbytcích zaniklé tratě do Jáchymova.

Turistické cíle podél trati Vojkovice–Kyselka

Kraj podél Ohře pod Karlovými Vary je velmi malebný, turisty zatím neobjevený. Svůj podíl na tom má taky nedaleký vojenský prostor Doupov (Hradiště), který místy zasahuje až k pravému břehu řeky. Je do něj striktní zákaz vstupu.

Naše cesta pokračuje podél řeky. Za vojkovickou stanicí se vlečka do Kyselky odpojuje od hlavní tratě. Zatímco dráha do Ostrova stoupá, naše koleje klesají. Objíždíme starověké hradiště Burgstadt nebo také Holzburg (vlevo) a po chvíli přejíždíme zřejmě největší stavbu na trati soustavu dvou mostů v Hradišti, z nichž jeden překonává říčku Bystřici.

Jen pár desítek metrů za ním míjíme místo, kde se od roku 1941 odpojovala vlečka do výrobny nití. Ta ovšem byla v padesátých letech opět zlikvidována.

Blížíme se k někdejší, tak trochu tajemné zastávce Velichov. Měla stát v kilometru 2,53, ale při pohledu z vlaku to příliš nevypadá. Bylo by logičtější, aby vlaky zastavovaly u silnice k mostu přes Ohři, ale ten v roce 1932, kdy skončila osobní doprava, ještě nestál.

Dobové materiály mluví o přívozu, který spojoval obě části Velichova. To by napovídalo, že by zastávka mohla být o kousek dál, v místě, kde trať křížila tehdejší cesta, která vedla k Ohři, v kilometru 2,7.

Pokud by velichovská zastávka existovala, dalo by se od ní dojít k nedalekému pravěkému hradišti Liščí vrch (Thebisberg). Po neznačených cestách jsou to necelé dva kilometry.

Vlečka z Kyselky do Vojkovic kopíruje tok řeky Ohře.

Za Velichovem řeka Ohře, a tudíž i trať utváří mohutný oblouk. Projedeme kolem Radošovských vodopádů. Tyto až čtyřmetrové stupně jsou ovšem patrné jen po vydatných deštích.

Na začátku Radošova mineme krásný krytý dřevěný most přes Ohři. Ten byl postaven ve druhé polovině čtrnáctého století a byl místními obyvateli neustále obnovován a vylepšován. V roce 1986 sice shořel, ale na začátku nového tisíciletí byl obnoven podle originálu.

Také v Radošově byla zastávka. Z té se naštěstí dochovala původní výpravní budova, byť dnes přestavěná na rodinný dům. Zajímavé je porovnat dnešní stav s fotkami z roku 1967, které tehdy pořídil karlovarský strojvedoucí Jindřich Nový. Tehdy ještě byly nádherně čitelné nápisy Rodisfort – tak se zastávka jmenovala do roku 1918 a potom za druhé světové války.

Staniční budova v Radošově v roce 1967
Budova zastávky Radošov dnes slouží jako rodinný dům.

Výpravní budova zastávky Radošov v letech 1967 a 2022

Německé nápisy se dochovaly až do osmdesátých let dvacátého století také na historické budově nádraží v Kyselce. Můžeme se o tom přesvědčit na snímcích Petra Ovsenáka z roku 1983. Staniční budova je už bohužel dávno srovnaná se zemí, na jejím místě vyrostly skladovací haly.

Původní budova stanice Kyselka (18. srpen 1983)

Pokud vystoupíte z vlaku na konci kolejí, tedy v Kyselce, určitě se vydejte prozkoumat tamní lázně. Po době temna a zmaru se jim snad blýská na lepší časy, vyhráno ale všechny budovy ještě nemají.

Navštívit můžete Mattoniho muzeum, které je otevřeno v Löschnerově pavilonu, v budově bývalé stáčírny minerálních vod. Alespoň zvenčí si můžete prohlédnout Mattoniho vilu, pokochat se můžete také Mattoniho vodopádem.

Pokud si chcete udělat větší výlet, vydejte se k rozhledně Bučina. Kamenná věž se vypíná jen dva kilometry od obce na stejnojmenném vrchu. Jen o tři kilometry dál najdete ruiny barokního kostela nad někdejší obcí Svatobor. Památku, kterou nechala Československá lidová armáda zchátrat, se teď snaží dobrovolníci zachránit.

V rocei 1996 se na vlečce Mattoni konaly první nostalgické jízdy.
Parní lokomotiva 354.195 vjíždí 6. září 2014 do areálu Mattoni v Kyselce.

Výletní vlaky do Kyselky jezdí, byť velmi zřídka

Vlečka Mattoni mezi Vojkovice a Kyselkou je důkazem toho, že nákladní vlaky klidně dokážou konkurovat kamionům. Teď už jenom, aby se na trať ještě vrátily pravidelné osobní vlaky, aspoň ty sezonní.

Autor:
  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  23.5 22:02

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Zahoďte tlustý bajk. Obratný štěrkolet je univerzál a sluší i holkám

19. května 2024

Móda gravelových kol nabírá novou sílu. „Silničky“ na tlustých pláštích pro pohodlné jízdy ve...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

VELKÝ TEST ELEKTROKOL 2024: Kdo umí řídit, dojede dál a šetrněji

21. května 2024

Přemýšlíte o nákupu univerzálního horského elektrokola? Nechte se inspirovat testem, který pro...

TEST ELEKTROKOL 2024: Německá kvalita i české překvapení

21. května 2024

Premium Tucet terénních elektrokol s pevnou zadní stavbou prošel obsáhlým testem. Zkušení jezdci i naprostí...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Bez pojištění zapláčete. Kolik stojí záchrana vrtulníkem v rakouských Alpách

20. května 2024  13:39

Záchrana v horách či jiném těžce přístupném terénu se může turistům v Rakousku výrazně prodražit,...

Dokonalá dovolená v St. Johann v Salcbursku jen 250 kilometrů od hranic Česka

27. května 2024

Advertorial Nechcete se v létě mačkat na přeplněných plážích? Máte rádi spíš horské prostředí? Máme pro vás...

Nekrmit holuby, nebrat kameny. Pozor na (ne)tradiční pravidla v zahraničí

27. května 2024

Premium Sbalit plavky, sluneční brýle a opalovací krém i sbírku zákonů. Kdo by chtěl mít na cestách...

Industriální srdce Británie. Belfast, rodiště Titaniku, má v sobě drsné kouzlo

27. května 2024

Severoirský Belfast je turisty neprávem opomíjenou destinací, přitom má co nabídnout. Každodenní...

KVÍZ: Sněžka je nejvyšším vrcholem Polska. Je to pravda, nebo lež?

26. května 2024

V tomto vědomostním kvízu vám předložíme několik tvrzení o různých zeměpisných zajímavostech z...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...

BMW prohrálo soud s budějovickým prodejcem ojetin o právo na užití loga

Exkluzivně Může nezávislý prodejce ojetých aut používat na provozovně logo automobilky, i když s ní nemá žádnou smlouvu? Vrchní...