Je nějaký rozdíl mezi úsměvem a smíchem?
Faktem je, že někteří odborníci to vnímají jako dva nezávislé pojmy. Obecně lze říct, že úsměv slouží ke sbližování, kdežto smích je víc hravý, zahrnuje v sobě humor a podobně. Úsměv navazuje vztahy, zatímco smích prolamuje ledy. Řekl bych, že rozdíl je tedy především v intenzitě, hlasitosti.
Smějí se častěji muži, nebo spíše ženy?
V dětství je to asi nastejno. V dospělosti se víc usmívají ženy, což je dáno definicemi mužských a ženských rolí. A také přesahem do evoluční oblasti. Ženy se v mnohem větší míře podílejí na výchově dětí, na které se často smějí. Úsměv také častěji používají k navazování kontaktů s muži, což jim u druhého pohlaví značně přidává na atraktivitě. Kdybychom vedle sebe postavili dvě navlas stejné ženy - jednovaječná dvojčata, z nichž jedna by se usmívala a druhá ne, pak by nejméně 80 procent mužů dalo přednost té usměvavé. Úsměv je zkrátka ten nejlepší make-up.
U pravého úsměvu se vždy zapojují svaly kolem úst, které zvedají koutky, a zároveň oční kruhové svaly, jež pak vytvářejí ony typické vějířky kolem očí.
Martin Dolejšpsycholog
Lidé, kteří se často usmívají, jsou tedy oblíbenější. Tento fakt lze jistě využít i v mnoha profesích…
Někteří odborníci dokonce v tomto ohledu považují úsměv za komoditu. Na pracovních postech typu letuška, hosteska, ale třeba také pracovnice call centra, kde lze mnohé vyčíst z intonace hlasu, je právě úsměv tím nejdůležitějším. Zaměstnavatelé si proto vybírají své budoucí zaměstnance i s ohledem na tento fakt. Lidé, kteří se usmívají, jsou druhými vnímáni jako důvěryhodnější, štědřejší a laskavější. Jsou jim zkrátka přisuzovány pozitivní emoční vlastnosti. Dlužno ovšem dodat, že to platí pouze tehdy, jedná-li se o spontánní a upřímný úsměv.
Není tedy úsměv jako úsměv. Podle čeho bezpečně poznáme, je-li upřímný, nebo falešný?
U pravého úsměvu (nazývaného též Duchennův úsměv podle francouzského neurologa Guillauma Duchenna) se vždy zapojují svaly kolem úst, které zvedají koutky, a zároveň oční kruhové svaly, jež pak vytvářejí ony typické vějířky kolem očí. Tento typ úsměvu se objevuje ve chvílích spontánní radosti a nelze jej ovládat vůlí. Na rozdíl od toho falešného může vyústit i ve smích. Falešný úsměv je asymetrický, pracují při něm pouze svaly kolem úst a můžeme jej ovládat vůlí. Používáme ho zpravidla účelově, ve chvílích, kdy si něco jiného myslíme a něco jiného děláme. Dnešní zobrazovací metody jsou však schopny identifikovat celkem osmnáct typů úsměvu. Existuje například úsměv naslouchající, úsměv spojený se strachem nebo třeba copingový úsměv, který provází nepříjemnou situaci, nějaké faux pas, jako je třeba otevřený poklopec.
Pošli to dálZjistit, jakou sílu má úsměv, o který jsme v posledních dvou letech přišli kvůli nošení roušek a respirátorů, to bylo hlavním cílem výzkumu realizovaného společností E.ON ve spolupráci s psychology z Univerzity Palackého v Olomouci, jehož se zúčastnilo více než 400 respondentů. A výsledek? Úsměv má obrovskou moc. Když se na někoho usmějeme, začne vnímat věci kolem sebe až o 37 procent pozitivněji. Z toho plyne jasný závěr a zároveň poselství. Usmívejte se na sebe, vytvořte vlnu pozitivní energie a pošlete ji dál. Dnešní svět to přímo bytostně potřebuje. |
Říká se, že smích je nakažlivý. Je skutečně náš mozek „naprogramován“ tak, aby druhým úsměv oplácel?
Ano, je. Potvrzuje to celá řada výzkumů. Když například posadíte před obrazovku jednoho člověka a pouštíte mu různá vtipná videa, směje se mnohem méně často, než když tam s ním sedí ještě někdo další. Čím více lidí, tím více smíchu. Tohle je dobře vidět třeba v divadle, kde se smích (respektive vibrace toho, kdo se právě směje) přenáší z jednoho diváka na dalšího. Ostatně, samotní komici tvrdí, že stačí jeden spouštěč, to znamená jeden smějící se divák, a případné fiasko je bezpečně zažehnáno.
Jak už bylo řečeno, smějeme se také očima. Takže ani v době roušek nemusíme přicházet o příjemné benefity plynoucí z úsměvu…
Přesně tak, máte pravdu. Oči nám naštěstí rouška nezakryla. Paradoxně zde spíš vyvstal jiný problém, že lidé teď nemohou využívat falešný úsměv.
Je prokázáno, že úsměv zlepšuje náladu a prospívá zdraví. Platí to ale i v případě, když prožívám stres nebo se nacházím v těžké životní situaci?
Určitě ano. Jestliže je člověk ve stresu a začne myslet na něco příjemného, má to na něj pozitivní vliv. Všechno je lepší než se mračit a být naštvaný. Funguje to dokonce i v situacích, kdy se trápíme odchodem blízkého člověka, což je jeden z největších stresorů vůbec. I v takové chvíli je možné vykouzlit úsměv nějakou hezkou vzpomínkou, při které dojde k vyplavení žádoucích hormonů, jako jsou endorfiny nebo serotonin, a zároveň k poklesu stresových hormonů vytvářených v nadledvinkách (adrenalin, kortizol a další). Proto je právě na smutečních hostinách tak důležité, aby se lidé usmívali a připomínali si to hezké, co zde po sobě zesnulý zanechal.
Dá se úsměv použít jako zbraň v situaci, kdy proti mně stojí agresor připravený jít do konfliktu?
V daném případě to nefunguje. Jakýkoliv oční kontakt je zde vnímán spíš jako výzva a úsměvem bychom vyvolali ještě větší agresi. V takové chvíli je nejlepším řešením sklopit hlavu a odejít bez jakéhokoli dalšího komentáře.
Smějí se i zvířata, nebo to jenom tak vypadá?Díky výzkumu, který se prováděl se šimpanzi a primáty, se zjistilo, že jsou stejně jako lidé schopni pravého úsměvu. Úsměv se objevuje také u dalších savců, je však složitější ho zaznamenat, neboť se zde přidávají jiné prvky, například pohyb ocasu u psů. Nicméně faktem je, že i savci se usmívají.
