RECENZE: Ima Teva hledá cestu ze svého osobního kruhu

Písničkářka Ima Teva se vzpírá jednoznačnému žánrovému zařazení, částečně ji můžeme přirovnat k tvorbě experimentálních hiphoperů WWW. Jádrem jejího sdělení je cesta k sobě samé, snaha po nastolení pořádku.

Písničkářka Ima Teva | foto: Barbora Linková

V kruhu se můžete ztratit i znovu nalézt. Nemá konec ani začátek, jde o dokonalý tvar. Pro zpěvačku, textařku a skladatelku Petru Juráčkovou, v tuto chvíli jedinou členku projektu Ima Teva, je kruh také symbolem řádu, přírodních cyklů a ženství.

Album V kruhu, na němž Ima Teva poprvé zpívá česky, je velmi osobním počinem, prostřednictvím něhož se Juráčková pokouší uklidit si sama v sobě. Činí tak prostřednictvím nesmírně intenzivní hudby.

Základem je elektronika, pomalým tempem a paletou spíše tmavších barev odkazující až někam k bristolskému trip-hopu. Sedmero skladeb duní a rezonuje v hlavě, zarývá se do mozku a střepy z něj až do duše.

V kruhu

75 %

Ima Teva

Ima Teva vyznává zásadu, že méně bývá více, písně jsou v jádru spíše minimalistické, více než na melodických linkách stojí na práci s rytmem, atmosférou, zvuky a kontrastech mezi nimi. Je v nich cosi tribálního, hypnotického a uhrančivého, co okamžitě připoutá pozornost. Týká se to samozřejmě i obrazově laděných textů a záměrně odtažitého zpěvu.